Nesmíme se nechat uspokojit, varuje po první polovině základní části trenér Petr Fiala
Olomoucká mašina se rozjela na plné obrátky, má druhé nejlepší přesilovky v lize, spolehlivou brankářskou dvojici a dostatečně široký kádr. Nejen tyto aspekty vedly k tomu, že si Mora po polovině základní části může velebit na druhém místě prvoligové tabulky a pomalu pošilhávat po první Mladé Boleslavi. Hanáci však nechtějí prorokovat moc dopředu, ale jít od zápasu k zápasu.
„Nežijeme v plánovacím období, chceme hrát tak dobrý hokej, abychom co nejvíce vyhrávali. Je dobře, že se mužstvo dalo takovýmto způsobem dohromady a že se nám většinu zápasů podařilo vyhrát,“ libuje si lodivod kohoutí posádky Petr Fiala.
Zápasy v druhé čtvrtině základní části
14. kolo: Šumperk 4:2
15. kolo: Benátky n/J 9:0
16. kolo: Kadaň 2:3 s.n.
17. kolo: Jihlava 4:1
18. kolo: Třebíč 2:3
19. kolo: Ústí n/L 5:1
20. kolo: Hradec Králové 4:3 pr.
21. kolo: Mladá Boleslav 4:2
22. kolo: Písek 4:2
23. kolo: Beroun 1:2 s.n.
24. Kolo: Havlíčkův Brod 4:2
25. kolo: Most 5:3
26. kolo: Litoměřice 6:2
Pozn.: Výsledky jsou psány z pohledu HC Olomouc, tučně jsou zvýrazněny domácí duely.
„Ve druhé čtvrtině jsme získali 31 bodů a já osobně si nepamatuju, že bychom někdy udělali tolik bodů. Nemělo by nás to ale uspokojit, protože je to teprve dílčí část sezóny a ta důležitější teprve přijde,“ zamýšlí se trenér Fiala nad úspěšnou druhou čtvrtinou z velkého prvoligového kolotoče.
Kohouty zatím trápí jedna velká noční můra, a tou jsou samostatné nájezdy, ve kterých Mora v ligovém ročníku ještě neuspěla. Nebýt jich, mohlo být na olomouckém kontě ještě o pár bodů navíc.
„V utkáních jsme často bývali hodně produktivní, a když jsme prohráli, tak to bylo většinou až na nájezdy, což je asi jediná věc, která nám nejde. Já jsem ale přesvědčený, že do konce sezóny se zlepšíme i v této činnosti. Když by měly nájezdy rozhodovat v play-off, tak věřím, že budeme úspěšní i v této disciplíně,“ doufá Petr Fiala ve zlepšení nájezdových dovedností.
Při vzpomínkách na poslední vítězství v samostatných nájezdech se musí Olomoučtí vrátit až do měsíce srpna, kdy Mora v rámci Regionálního poháru porazila po nájezdech Třebíč. Nyní se zdá, že soupeřovi brankáři už našli recept i na nájezdovou lahůdku v podání Petra Koloucha a Lukáše Kucsery. Možná i proto Mora v samostatných nájezdech o bonusový bod vždy přijde.
„Hráče na nájezdy většinou vybíráme my. Když se nám některý hráč přihlásí, že si věří, tak ho tam dáme. Bohužel se nám vždycky potvrdilo, že to v nájezdech není ono, podle mě je to hlavně o psychice. V duelech, které se po šedesáti minutách nerozhodly, jsme se vždycky snažili vstřelit branku už v prodloužení. Nájezdy jsou zatím jedinou kaňkou na našich výkonech,“ tvrdí starší z trenérské dvojice.
Nájezdy sice olomouckým hokejistům zatím nejdou, i přesto se však parta okolo kapitána Bartoně prodrala až na druhou příčku tabulky. „Měli bychom mít neustále nějakou motivaci, nemůžeme se nechat ukolébat. Ve své podstatě se nám to vymstilo loni, kdy jsme v poslední čtvrtině měli obrovský náskok před Jihlavou a o třetím a čtvrtém místě se muselo rozhodovat až v posledním zápase,“ připomněl kouč Fiala drama na konci základní části v minulé sezóně.
Mora dlouhou dobu dýchala na záda druhému Ústí, přeskočit ambiciózní celek se jí ale podařilo až na konci první poloviny základní části po vítězném utkání s Litoměřicemi. Od této chvíle Mora stojí na stříbrném stupínku a dělá si zálusk na lídra soutěže z Mladé Boleslavi. Pro trenéra Petra Fialu je ale primární záležitostí udržet si druhou pozici.
„Je potřeba mít neustále nějaké cíle, já osobně bych chtěl, abychom si upevnili momentální druhou pozici. Až budeme mít na Ústí dostatečný náskok, můžeme pomýšlet výš. Ale bylo by pro nás špatně dívat se jen za sebe, Mladá Boleslav tak velký náskok nemá a každý zápas se hraje o tři body. Soutěž je natolik vyrovnaná, že i oni můžou prohrát tam, kde se to nečeká,“ doufá v koutku duše brzy třiapadesátiletý trenér, že by se jeho svěřenci mohli postupně vypracovat v nejlepší mužstvo soutěže.
Diametrálním rozdílem byla doposud utkání doma a venku. V domácí plecharéně Mora naháněla všem soupeřům strach, na ledech soupeřů se jí ale moc nedařilo. Poslední dobou se však i neúspěšná venkovní utkání ztrácejí někde v dáli.
„Rozdíl domácích a venkovních zápasů byl viditelný především z kraje sezóny, kdy jsme doma vyhráli a body následně ztratili na ledě soupeře. Myslím ale, že už se i tento problém zlepšil, protože jsme v druhé čtvrtině nebrali žádný bod jen v Třebíči. Doufám, že v těchto výkonech budeme nadále pokračovat, nechceme totiž působit na soupeře stejným dojmem jako na začátku sezóny, že jezdíme ven body rozdávat,“ burcuje olomouckou kabinu muž, jehož největším úspěchem je zatím postup do extraligy s týmem Jihlavy z roku 2004.
Olomoucké hradby se však zdají být pro soupeře téměř nezbořitelné. V první polovině dlouhého prvoligového seriálu Kohouti doma ztratili jen jednou, a to s Mladou Boleslaví. Přesto všechno však tribuny olomouckého “zimáku“ zejí prázdnotou. Trenér Fiala tvrdí, že si olomoucký hokej stále získává kdysi ztracené fanoušky.
Návštěvnost domácích zápasů Olomouce
Nejvyšší návštěvnost: 2038 diváků (1. kolo – Šumperk)
Nejnižší návštěvnost: 583 diváků (5. kolo – Třebíč)
Průměrná návštěvnost: 1088 diváků
Pozn.: V závorce je uvedeno kolo a soupeř Olomouce. Průměrná návštěvnost platí po 29. kole.
„Dá se říct, že hokej kdysi v Olomouci urazil kartu a bude trvat asi delší dobu, než sem bude chodit tolik lidí jako před několika lety. Myslím si ale, že každý rok chodí víc a víc lidí, i když nárůst není nijak markantní. Kupříkladu na utkání s Pískem by tu dřív bylo tři sta nebo čtyři sta diváků, letos jich přišlo přes osm set, a to se navíc v Olomouci hrál zápas fotbalové reprezentace,“ říká Fiala.
„Význam na návštěvnosti má bezesporu i chladné prostředí. Ať je to, jak chce, prostě sem táhne a v zimním období to není dvakrát příjemné. Lidé už jsou v tomto směru zhýčkaní,“ doplňuje olomoucký trenér.
Dalším často skloňovaným tématem jsou přesilové hry. Ačkoli dříve početní výhody Kohoutům moc nepomáhaly, letos jsou jasnou výhodu a v zápasech s Olomoucí se soupeři často nevyplatí faulovat. Vždyť Kohouti využili 24,09% všech svých přesilovek, což je fantastické číslo.
„Zkrátka je období, kdy přesilovky vycházejí a kdy ne. Disponujeme beky, kteří mají dobrou střelu, co se razance týče, a je důležité, že puky trefují ve většině případů branku. Útočníci se snaží chodit do brankoviště, odkud padá nejvíce gólů. Na začátku sezóny nám početní výhody nešly, teď je hrajeme vcelku dobře,“ hýří spokojeností trenér.
Petr Fiala však popírá to, že by se trénování přesilovek nějak změnilo. Zároveň podotýká, že náboj na tréninku a v zápase se nedá vůbec srovnávat. „Na tréninku jsou hráči opatrnější, dávají si pozor, aby se zbytečně nezranili nějakým zablokováním střely. Vlastně to ani nemůže mít takový nádech jako v zápasech. Při nacvičování přesilovek jsme však všeobecně nic nezměnili. Nechci ale, aby to vyznělo, že je to momentálně o náhodě. Teď nám to tam padá a budu jen rád, když to vydrží.“
Velkou posilou pro početní výhody se stal Mario Cartelli, bek s dělovou ránou a ledovým klidem při technických manévrech na modré čáře. Během přesilovek se však v dobrém světle začali ukazovat i jiní obránci.
Procentuální úspěšnost v přesilových hrách
1. Ústí nad Labem – 24,17%
2. Olomouc – 24,09%
3. Havlíčkův Brod – 20,37%
4. Hradec Králové – 19,51%
5. Jihlava – 19,35%
Pozn.: Statistiky platí po 29. kole.
„Není to jen Mario, který se během přesilovky dokáže prosadit. I Tomáš Houdek poslední dobou v přesilových hrách sbíral hodně bodů, zmíním i Jirku Ondruška, který už minulou sezónu potvrzoval, že je nadprůměrný prvoligový obránce. Získal v přesilovce víc klidu a rozvahy, z čehož naše mužstvo těží,“ těší olomoucké stratéga.
Kádr olomouckého mužstva nyní disponuje několika kvalitními beky, kteří se dokážou navzájem doplňovat. Po příchodu Maria Cartelliho se konkurence v defenzívě zase o něco zvýšila. Obranné řady Kohoutů totiž čítají devět stabilních členů.
„Nikdy se nestane, že jsou všichni ze sestavy zdraví. Aktuálně máme devět beků, což si myslím, že je tak akorát. Hodně obránců má nyní zdravotní problémy, na druhou stranu se v této situaci můžou ukázat naši junioři,“ naráží Fiala na to, že společně s Janem Tomajkem může čerpat i z juniorky.
„Konkurence je opravdu velká a neznamená, že pokud je někdo mladý a talentovaný, bude automaticky hrát. Tu pozici si musí hráč vybojovat, myslím si ale, že třeba David Škůrek ukázal, že je schopný první ligu hrát. Pak je tu Kuba Schejbal, který se své šance určitě taky dočká,“ odpovídá.
„V defenzívě musíme zacelovat mezery z vlastních zdrojů, protože z extraligy na střídavý start žádného zadáka nemáme,“ pokračuje trenér Hanáků.
Přetlak však není pouze mezi obránci. I útočníků je hodně a v každém zápase nezbude místo na každého. Navíc na listině zraněných hráčů jsou dlouhodobě Jiří Dopita, Milan Ministr a Tomáš Zbořil. „Nikdy nenastane to, že jsou všichni hráči zdraví, takže i když se momentálně zdravotně limitovaní hráči vrátí, nebude to problém,“ konstatuje Fiala.
Jak to vlastně se zraněnými oporami vypadá? „Jirka má zdravotní potíže s kolenem a částečně ho trápí i problém s bruslemi. Snad mu ale typ bruslí, které nyní má, už bude vyhovovat. Tomáš Zbořil a Milan Ministr trénují stále na suchu a na led zajdou jen zřídka. Doba, kdy ještě nebudou k dispozici, je řádově v týdnech. Kéž by stihli nastoupit do konce základní části,“ přeje si trenér.
Mora dlouhodobě využívá i extraligových hráčů. V nedávné době se do olomoucké kabiny přidal i třinecký mladík Erik Hrňa, který stihnul za Olomouc odehrát čtyři utkání. S velkou pravděpodobností ho ale v olomouckém dresu letos neuvidíme.
„Hrňa je omezený 26 zápasy v extralize a už teď jich má odehráno 20, a protože v Třinci nyní hraje pravidelně, s největší pravděpodobností s ním nebudeme moci počítat,“ vysvětluje olomoucký trenér, že hráč, který má v extralize odehráno 26 a více zápasů, už v dané sezóně nemůže být využíván prvoligovými kluby.
Trenér Fiala navíc doplňuje: „Nepočítáme s tím, že by k nám z extraligy dojížděl ještě někdo další, muselo by se stát něco nepředvídatelného, abychom narychlo někoho začali shánět. Nyní nikoho vyhlídnutého nemáme a ani se o tom nebavíme. Čekáme na marody a myslím si, že mladý extraligový hráč nemá určitě vyšší kvality než oni.“
Dalším pozitivem olomoucké mužstva jsou dva spolehlivě chytající brankáři. Od začátku sezóny roli jedničky plnil Libor Kašík, při jeho zranění však ukázal své kvality i slovenský brankář Tomáš Halász.
„Určitě si zachytají oba. Po přípravě jsme řekli, že jedničkou bude Libor, což jsme do jeho zranění dodržovali. Tomáš však ukázal, že když je potřeba, dokáže Kašíka plnohodnotně nahradit. Má udělané střídavé starty do Vítkovic, které však byly vyřízeny spíše pro jejich potřebu, kdyby se některý z jejich brankářů zranil. Tomáš by si totiž přes Málka a Šindeláře nejspíš moc nezachytal,“ poodkrývá situaci okolo brankářů olomoucký trenér.
„Proto ho musíme mít neustále v permanenci, a nikde není psáno, že pokud bude chytat dobře, že neodchytá víc zápasů než Libor,“ dodává.
Dvě čtvrtiny ze základní části mají všechny týmy tedy za sebou a Mora může konstatovat, že ji absolvovala velmi úspěšně. Co dělat, aby si aktuálně druhý celek soutěže udržel svou stabilní výkonnost?
„Hráči se jeví, že chtějí pracovat a zlepšovat se. Žádné excesy, že by hráči něco vypouštěli a nemakali, se zatím nestaly. Je pravda, že je někdy potřeba zvýšit hlas, ale je to jen v ojedinělých případech. Vybavuje se mně snad jen zápas v Berouně, kdy jsme hráli minutu od minuty hůř a hůř. Zatím se ale něco podobného neopakovalo. Naše dobré výkony musí pokračovat i ve zbytku sezóny, pokud to půjde, budeme spokojení,“ uzavírá trenér Kohoutů.
