Nechceme hrát v baráži druhé housle, tvrdí odhodlaně Petr Fiala

Postoupili jste do baráže o extraligu. Jak moc je velká vaše radost?
Řekli jsme si, že až do pondělí si to můžeme užívat. Neznamená to ale, že hráči budou slavit, sezóna totiž ještě neskončila. Ale ať si trochu pročistí hlavu. Od pondělka se budeme připravovat na příští neděli, protože nechceme hrát v baráži druhé housle. Je jedno, jak baráž dopadne, my musíme předvést maximální výkony, abychom si pak mohli říci, že jsme ji zvládli parádně. Chceme odehrát kvalitní zápasy.

Když se ještě vrátíme k play-off, jak moc těžké pro vás byly čtvrtfinálové a semifinálové zápasy?
Čtvrtfinále jsme hráli ve výkonnostních výkyvech. Jednou jsme hráli dobře, pak hůř. Hlavně první třetinu třetího a čtvrtého zápasu v Hradci jsme odehráli hodně mizerně. V prvním z těchto zápasů jsme ale výsledek pak otočili, když se nám podařilo vstřelit po třech gólech ve druhé i třetí třetině. Vyplynul z toho jasný výsledek 6:1. Avšak místo toho, aby nás to nakoplo, jsme čtvrté utkání začali tak, jak jsme skončili to třetí. Mysleli jsme, že se Hradec porazí sám. Nakonec jsme ale prohráli.

⇒ Trenér Petr Fiala

Před play-off jsme věděli, že z těch mužstev na pátém až osmém místě je Hradec v dané chvíli tím nejlepším. Uzdravili se mu totiž všichni hráči, až na Mikesku neměl jediného maroda. Dále pak měl výbornou formu, v závěru základní části vyhrál spoustu zápasů, díky čemuž se do play-off dostal. Atmosféra v týmu Hradce musela být skvělá. Neměl co ztratit s druhým mužstvem tabulky, naopak my jsme museli potvrdit své postavení. Z tohohle pohledu byla série s Hradcem těžká.

Během čtvrtfinále nám také odcházeli hráči. Ať už kvůli zranění, nebo tomu, že někteří hráči na střídavé starty byli povolání zpět do svých klubů. Jednalo se o Lukáše Kucseru a Petra Koloucha, které si stáhly pro své potřeby v extraligovém play-off Vítkovice. Tím pádem jsme je ztratili na pár zápasů. O to více si ale cením toho, že se mužstvo semklo a vybojovalo postup týmovým výkonem, který se přenesl i do zápasů s Ústím.

To si možná myslelo, že to bude mít s námi lehké. Odehráli jsme s ním však výborné zápasy doma, vůbec nejlepší zápas pak u něj v rámci třetího semifinále, které jsme vyhráli 3:0. Ten výkon neměl chybu. Je jasné, že Ústí s tím pak něco provedlo, protože bylo už na hraně. Čtvrtý zápas poté odehrálo tak, jak jsme si mysleli, že bude hrát od začátku.

Ve třetím semifinále se Ústí nedařilo vůbec nic. Čím si vysvětlujete, že se mu utkání nepovedlo?
Už jsem to vlastně řekl. Předvedli jsme v tom utkání nejlepší výkon v sérii. Hráli jsme tak dobře, že jsme Ústí do ničeho nepustili. Nebylo to tedy o tom, že Ústí hrálo tak mizerně, ale o tom, že my jsme hráli skvěle. Po sérii jsme hráčům řekli, že takhle rychle dobruslovat hráče a nenechat soupeře hrát se nám za celou sezónu nepodařilo. Odehráli jsme výborné utkání. S takovým úsilím, takovou kvalitou a s tak málo chybami ten zápas neměl z naší strany chybu. Nepitval bych se tedy v Ústí, ale spíše bych se díval na to, že jsme odehráli utkání výborně.

„Libor Kašík se rozchytal do formy, v níž je schopen podávat kvalitní výkony. Soupeři se pak těžko dávají góly.“

V Ústí jste dokonce ani jednou neinkasovali. Jak moc vás těší tato docela raritní statistika v play-off?
Nevím, zda je to zrovna rarita, v Rusku nedostal Čeljabinsk tři zápasy za sebou od Omsku gól. Asi to tak prostě v některých sériích funguje. Přičítal bych to ale nervozitě ústeckých hráčů, co se tedy týče čtvrtého utkání. Ve třetím jsme soupeře do vážnějších šancí nepustili. Další věcí bylo to, že se v těch sériích Libor Kašík rozchytal do formy, v níž je schopen podávat kvalitní výkony. Soupeři se pak těžko dávají góly. Zvláště i proto, že naši beci byli rychle u odražených puků před naší brankou. Když tedy něco Libor vyrazil, a ne zrovna do rohu, hráči před brankou to uhasili. Podobně bychom to měli odehrát i v závěru sezóny.

Zajímavou statistikou bylo procentuální využití přesilových her v semifinále. Ústí z osmnácti přesilovek nevyužilo ani jednu, vy jste z jednadvaceti dokázali proměnit šest, což znamená skoro třicet procent. Co to podle vás způsobilo?
Góly v přesilových hrách jsme dávali vesměs celou sezónu. Letos se nám produktivita zvedla, dařilo se nám v nich. Ale nebylo to tím, že bychom je nějak více trénovali. Já si myslím, že je to hlavně díky tomu, že hráči sehráli pár dobrých signálů, dokázali častěji střílet na bránu. Když se nestřílí od modré čáry a hráči nechodí do brány, těžko budou góly padat. Různé signály nám vyšly třeba s Ústím, ale podruhé potřetí už ty akce nevycházejí. Střelbě se však zabránit úplně nedá. Obránce má vždy dost času na to, aby puk dostal do předbrankového prostoru. Záleží ale také na usilovnosti hráčů a nedůslednosti těch bránících.

Víme, jak jsou přesilovky hodně důležité. Vesměs jsme v těch deseti zápasech play-off obdrželi jen dva góly v oslabení. Stalo se to v prvním zápase s Hradcem, kdy jsme dvakrát inkasovali ve třech. A to nakonec rozhodlo sérii, další zápasy jsme hráli disciplinovaněji. Aspoň teda v tom smyslu, že jsme neměli vyloučené dva hráče zároveň, takže jsme nešli do tří. Přesilovky ve čtyřech jsme odehráli docela kvalitně. Hra v oslabeních se pak přenesla ze čtvrtfinále do semifinále. Doufám, že v tom budeme pokračovat.

Jaký byl hlavní rozdíl mezi sériemi s Hradcem Králové a Ústí nad Labem?
S Hradcem se jednalo o vypjatější sérii. S Ústím se hrál jenom hokej, v utkáních nebyly žádné vzájemné verbální útoky, vznikal minimální počet šťouchaček. Třeba Zbyňa Sklenička to jednou zkoušel, ale hráči dostali po dvou minutách a tím to skončilo. Ústí chtělo otočit sérii hokejem a ne nějakými jinými věcmi. Nám vlastně vyhovovalo to, jakým způsobem Hradec ve čtvrtfinále hrál, protože nás tak opravdu připravil na semifinálovou sérii.

Kromě vás je jistým účastníkem baráže Chomutov. Vyhlížíte už své případné další soupeře?
Určitě nebudeme jezdit na zápasy bez toho, abychom neměli nějaký přehled o tom, jak hraje soupeř přesilové hry nebo jakým způsobem řeší některé věci v útočném pásmu. Hokej ale přesto není jenom hra signálů, je i o tom, jak hráči dokáží improvizovat. Spousta věcí se tedy na videu ukázat nedá. My se musíme soustředit hlavně na naše výkony, od nich se všechno odvíjí.

„Byl bych radši, kdyby postoupila Mladá Boleslav. Ne proto, že bych jí fandil, ale pro nás by to znamenalo, že bychom byli nasazeni jako druhé mužstvo z první ligy.“

Které týmy ze zbývajících možných byste si přál do baráže?
Já bych byl radši, kdyby postoupila Mladá Boleslav. Ne proto, že bych jí fandil, ale pro nás by to znamenalo, že bychom byli nasazeni jako druhé mužstvo z první ligy. A to má los takový, že hraje střídavě doma a venku. Kdežto mužstvo, které jde z „první pozice“, začíná dvakrát venku, pak hraje třikrát za sebou doma, a následně opět třikrát venku. Na střídání zápasů doma – venku jsou hráči vždy zvyklí, ale hrát doma pátek – neděle – úterý, to není to pravé ani pro diváky.

To je asi jediné, co má vliv na to, zda postoupí Třebíč nebo Boleslav. Z extraligy je to jednoznačné. Brno je blízko a přišla by spousta diváků. Jenže Brno má nejdále k tomu, aby doplnilo Chomutov v baráži. Podle mě si to už v Chomutově uhraje (rozhovor byl uskutečněn před zápasem čtvrtého kola extraligového play-out).