Mora ukázala, že loni baráž nehrála náhodou, tvrdí ex-olomoucký Martin Vyrůbalík
V zápase proti Olomouci jste dvakrát vedli, nakonec však přišla prohra, i přes vaše mohutné dotahování.
Co k tomu říct? Byl to hodně těžký zápas, myslím, že se na nás podepsalo i to, že jsme hráli tři zápasy ve třech dnech. Čtvrtek, pátek a sobota. Sice jsme nějakou pauzu potom měli, ale nebylo to úplně ideální. Šlo však vidět, že Olomouc k utkání přistoupila zodpovědně, dobře bránila střední pásmo a my jsme někdy ani nevěděli, co máme dělat. V některých momentech jsme se snažili nahazovat, ale ani tak se nám Kohouty nevedlo překonat. Bylo vidět, že to měli dobře zorganizované, navíc dobře bruslili. Byli jsme všude o krok pozadu a bohužel to tak pro nás dopadlo i s výsledkem.
Vy jste hrál v Olomouci necelých pět let. Vybaví se vám při vzájemných soubojích nějaké vzpomínky? Probíhá před zápasy nějaké hecování s hokejisty, se kterými jste na Hané hrál?
S nikým jsem se nehecoval, je to přeci jenom příprava a v té to bývá takové uvolněnější. Kluci, se kterými jsem hrál, postupně odchází, samozřejmě tam pár hráčů ještě znám. Do „Olmiku“ sem tam zajedu, takže jsem s nimi v kontaktu.
Na kterou sezónu ze svého působení v Olomouci nejraději vzpomínáte?
Vlastně ani nevím, byl jsem v Olomouci spokojený celých pět let, na všechny rád vzpomínám. Kdybych měl ale vypíchnout jednu sezónu, byla by to asi ta první, kdy tým převzali trenéři Fiala s Vlkem, myslím, že tento rok se nám hodně povedl (sezóna 2007/08 postup do semifinále). Přitáhli jsme hodně fanoušků na zimák, tohle byl opravdu úspěšný rok. Pak se ty úspěchy ovšem tak nějak vyrovnali.
Sledujete na dálku výsledky Olomouce i po svém odchodu do Skalice?
Ano, pořád. Je to klub, ve kterém jsem nějakou dobu působil a znám v něm spoustu lidí. Mužstvo hodně omladilo, loni postoupilo až do baráže. Olomouc budu i nadále sledovat a držet jí palce.
Na konci června pořádali fanoušci Mory fotbalový turnaj, kterého jste se měl také zúčastnit. Nakonec jste však nedorazil, proč to nevyšlo?
Měl jsem přijet, to je pravda, bohužel jsme v ten stejný termín měli něco podobného s fanoušky tady ve Skalici. Musel jsem to odříct, těšil jsem se tam, takže mě to docela mrzelo. Klubové povinnosti jsou však klubové povinnosti.
Ve slovenské Skalici načnete třetí sezónu v řadě. V tomto celku jste nastupoval už před několika lety. Bylo i to důvodem, proč jste si po odchodu z Hané vybral právě zase Skalicu?
Dá se říct, že jsem nešel do ničeho nového. Když se to však vezme z druhého pohledu, vrátil jsem se téměř po devíti letech, což je dlouhá doba, takže něco se tu samozřejmě změnilo. Po sezóně 2010/11 jsem na sobě cítil, že potřebuji nějakou změnu. Ozvala se mi Skalica, byl to klub, který jsem znal, navíc bych na Slovensko asi jinam ani nešel. Věděl jsem, že to ve Skalici funguje, i když víte jak je to na Slovensku. Doba je všelijaká a růžové to není nikde. Jsem tu však spokojený a uvidíme, co bude dál.
Skalica je od českých hranic necelé tři kilometry. Dojíždíte tedy z Česka nebo máte ubytování i na Slovensku?
Většinou dojíždím, ale mám tu i byt. Čerstvě mám rodinu, takže jsme na Slovensku spolu. Jinak ale bydlíme v Hodoníně, kde mám celou rodinu.
S jakými cíli půjde Skalica do nové sezóny?
Musíme přemýšlet jen nad těmi nejvyššími cíly, to je jasné, jinak ani nemá cenu, abychom hráli. Budeme se snažit hrát co nejlepší hokej, vždy se tu před diváky hrálo útočně, o což se snažíme i teď. Bohužel nám to docela hodně skřípe v obraně, takže máme co zlepšovat.
Přemýšlel jste nad tím, že byste se hokejově do Česka ještě vrátil?
Po sezóně mi ve Skalici končí smlouva, takže se uvidí, co bude. Je teprve začátek sezóny, během ní se může vyrojit cokoliv. Návrat nevylučuju, teď je však ještě velmi brzo, nad něčím podobným přemýšlet.
Co jste říkal na to, že se loňské léto rozhodl jít na Slovensko i brankář Štěfan Žigárdy, který stejně jako Vy v Olomouci dlouho působil a pomalu si vytvořil pozici ikony klubu?
On už s tím koketoval nějaký ten rok předtím, nakonec se však vždycky s vedením klubu domluvil, loni ale Olomouc po letech opustil. Šel do Nitry, pak přestoupil do Žiliny. Zda tyto kluby byly dobrým rozhodnutím, o tom jsem se s ním nebavil, to už záleží na něm. Zřejmě však chtěl zkusit něco nového, a proto zvolil Slovensko.
Říká se, že slovenská extraliga v posledních letech poměrně ztrácí za tou českou. Někteří lidé ji řadí na úroveň české první ligy, co si o tom myslíte Vy?
Zřejmě to tak bude. Loňský odchod Slovanu Bratislava do KHL na slovenskou extraligu asi nějaký dopad má. Olomouc je také prvoligová, ale v zápase proti nám ukázala, že baráž loni nehrála náhodou, podle mě bude Mora vysoko i letos. Další zápas hrajeme proti Třebíči, ta se také poměrně zvedla, takže nic jednoduchého nás určitě nečeká. Už proti Olomouci jsme však poznali, že úroveň první ligy v Česku není určitě vůbec špatná. Ale moc bych tyto dvě soutěže srovnávat nechtěl. Jak už jsem říkal, extralize na Slovensku ublížil odchod Slovanu, což podle mě zapříčinilo i to, že ubyli sponzoři. To zase znamená, že v lize už nejsou tak kvalitní hráči, jde to ruku v ruce.
