Zlomovým momentem zápasu byla dvojnásobná přesilovka, tvrdil gólman Tomáš Vošvrda
Jednou z hlavních postav duelu proti Berounu byl gólman Tomáš Vošvrda. Čtyřiadvacetiletý hokejista se do ostrého utkání vrátil po rovném měsíci pauzy, kterou zapříčinilo svalové zranění. „Jsem moc rád, že se nám to povedlo za tři body. Také jsem rád, že jsem se uzdravil dříve, než se čekalo. Bylo to celkem velké zranění. Chtěl bych touhle cestou poděkovat doktoru Barnovi, za kterým jsem jezdil třikrát týdně do Prahy. Díky němu jsem se vrátil za tři týdny,“ byl vděčný odchovanec ostravského hokeje, který na Hané působí prvním rokem.
V samotném zápase čelil Vošvrda celkem dvaadvaceti střeleckým pokusům soupeře, přičemž za svá záda pustil jediný. I díky tomu tak Hanáci brali popáté v řadě tři body. „Zápas jsme odehráli až na několik výkyvů během oslabení dobře. Hráli jsme dobře takticky dozadu, body jsme získali zaslouženě,“ hodnotil zápas.
Vítězství se však nerodilo úplně jednoduchým způsobem, jakým by si možná někteří fanoušci Kohoutů zápas proti desátému týmu tabulky představovali. „Beroun vždy nic, nic a nejednou se objevili přede mnou. Na druhou stranu jsme mohli vstřelit asi sedm branek, ale Šimby (Juraj Šimboch) měl několik skvělých zákroků a hodně svému týmu pomáhal. V podstatě je to jedno, zda se vyhraje 2:1 nebo 7:1. Důležité jsou tři body,“ neřešil třetí nejvyšší hráč současného kádru Olomouce.
Důležitým momentem střetnutí byla dvojnásobná přesilová hra Medvědů, kteří měli ve třetí třetině výhodu více jak minutu, kromě jedné šance s ní však nenaložili dle svých představ. „Zlomovým momentem zápasu byla soupeřova přesilovka 5 na 3, kterou jsme přečkali. Byla to hodně dlouhá doba, asi minuta a půl, ale zvládli jsme to. Bylo to hodně důležité. My jsme ve dvojnásobné přesilovce branku dali, soupeř ne,“ konstatoval.
Návrat mezi tři tyče Tomáše Vošvrdy tak dopadl na výbornou. Svým výkonem se podílel na zisku tří bodů a zároveň opět vylepšil své dosavadní statistiky. „V první třetině jsem se ještě necítil. Měl jsem lehké potíže s načasováním, které běžným okem není vidět, ale já ho poznám. Každou minutou jsem se ale cítil lépe, ve druhé třetině se mi povedly i nějaké zákroky, takže jsem se do toho dostal. Nechal jsem se i trochu unést a málem jsem si hodil puk sám do branky. Naštěstí to dopadlo dobře,“ připomněl momenty, při kterých zatrnulo nejednomu divákovi na tribuně.
Zatímco Tomáš Vošvrda strávil celých šedesát minut hry v brankovišti, jeho jmenovec Halász poprvé od 13. listopadu sledoval zápas jen z pozice náhradníka. „Už jsem byl sice připravený minulý týden, ale bavil jsem se s trenéry, že to Hallymu (Tomáši Halászovi) jde dobře a není důvod ho z brány tahat, jen abych si zachytal. Vychytal dvakrát čisté konto, takže nebyl důvod,“ chválil svého o rok mladšího kolegu. „Byli jsme ale domluvení, že proti Berounu už nastoupím,“ doplnil.
