Bohužel jsem to pokazil, smutnil útočník Michal Vodný
Rebelové z Havlíčkova Brodu jsou v této sezóně pro Kohouty jako noční můra, jsou totiž jedinými, proti kterým ještě nezískali ani bod. Stejně jako v předchozích dvou případech tomu tak bylo i napotřetí. Mora v Kotlině prohrávala po první třetině o jeden gól, na ten ještě dokázala ve druhé periodě reagovat přesnou střelou Jakuba Bartoně. Na další branku Rebelů už ale hosté z Hané neodpověděli.
„Bylo to podobné jako ta dvě vítězství, která proti nám měli. Předtím to bylo o gól potažmo dva, teď znovu o jeden. Domácí se dostali do vedení, a pak už to jenom zabetonovali a vyčkávali ve středním pásmu a my jsme znovu nebyli schopni se přes ně prosadit,“ tvrdil po utkání Michal Vodný.
Útočník s číslem čtyři na dresu mohl poslat utkání alespoň do prodloužení, ovšem trestní střílení ve 49. minutě zápasu nedokázal přetavit ve vyrovnávací branku. „Na tréninku mně tohle párkrát vyšlo, ale nyní jsem jel moc pomalu. Teoreticky jsem se měl víc rozjet a poslat gólmana na druhou stranu. Já už jsem však nedal na tréninku branku snad z posledních 175 nájezdů. Řekl jsem si, že je jedno, jestli vystřelím nebo udělám kličku, bohužel jsem to pokazil,“ komentoval svůj nájezd, kterému stačila jen gólová tečka.
Dlouho držel bodové naděje Olomouckých brankář Tomáš Halász, který se do svatyně Hanáků vrátil po třech kolech. Zejména na začátku druhé části, kdy měli Rebelové dlouhou přesilovku pět na tři. „Hally (Tomáš Halász) nás držel nad vodou, protože kdyby nám odskočili na dva góly, nechci říct, že by bylo po zápase, ale bylo by to ještě těžší, než to bylo. Ale zkrátka na jeden gól se tu vyhrát nedá,“ hodnotil další spolehlivý výkon slovenského gólmana, který se v této fázi duelu opravdu překonával.
Přežití dlouhého oslabení jako by vlilo Hanákům do žil novou krev. Najedou to byli oni, kdo diktoval tempu hry, šance však většinou končily na dobře chytajícím brankáři Kacetlovi. „Zvedli jsme se, začali jsme víc bruslit a dohrávat je. Určitě jsme měli i více ze hry, protože oni s námi vyloženě couvali a zachytávali nás v jejich obranném pásmu. Ale bohužel, i když nějaké šance byly, nevyšlo to. Chtělo by to větší důraz v koncovce,“ hledal důvody neúspěchu Voďas.
Jedna branka na ledě Havlíčkova Brodu znovu na body nestačila, stejně jako tomu bylo i v úvodním vzájemném střetnutí této sezóny. Podobal se i tento souboj proti Rebelům těm předchozím, po kterých museli Hanáci také odcházet z ledu po šedesáti minutách zklamaní?
„Přijde mi to všechno na jedno ‚brdo‘. Havlíčkobrodští hrají dobře ze zabezpečené obrany, hlídají si dobře střední pásmo a dobře do nás jdou. Ne, že by potom dali vždycky nějaké ‚haluzáky‘, ale nějaký ‚šmudla‘ jim tam spadne, následně to zabetonují, a to je voda na jejich mlýn,“ vyjadřoval se člen čtvrté formace Olomouce.
