Je určitě dobře, že začaly dávat góly i jiné lajny, těšilo Davida Škůrka
Olomoučtí junioři zvládli i poslední domácí zápas základní části, a připsali si tak už třetí výhru na ledě plecharény v řadě. I když úvod utkání vyšel mnohem lépe hostům, Kohouti nic nevzdali a ani ne za minutu srovnali se svým vyzyvatelem krok. Po první třetině odcházely oba týmy do šaten jen s jednobrankovým rozdílem, pak se ale s góly doslova roztrhl pytel. Hanáci svého soupeře nešetřili, ani hostující střelci ale příliš nezaostávali.
Do konce utkání padlo ještě dalších deset branek, hosté dokonce dvakrát vystřídali brankáře. Olomoučtí své vedení přece jen uhájili, velmi důležité tři body zůstali na Hané a Kohouti se přiblížili záchraně. „Dali jsme nějaké góly, ale v podstatě celý zápas jsme hráli bez obrany, takže proto ten divoký výsledek. Všichni se tlačili do útoku a nemysleli jsme na zadní vrátka. Naštěstí Kuba (Urbisch) něco pochytal, kdyby to tak nebylo, mohl zápas vypadat úplně jinak,“ oddechl si David Škůrek.
Pozitivem na hře Mory byl nejen počet vstřelených gólů, ale i to, že se mezi střelce zapsalo hned osm hráčů. Ještě před trojicí domácích zápasů totiž mladí Kohouti nebyli schopní nastřílet během utkání více než dvě branky. „Je určitě dobře, že začaly dávat góly i jiné lajny. Třetí lajna se chytla, ta druhá měla tentokrát spíš záporné skóre. Je ale dobře, že to třetí formaci začalo jít a pomohla nám,“ těšilo dvacetiletého hokejistu.
Jedním z těch, jejichž střela skončila kotoučem za zády hostujícího brankáře, byl i Škůrek, který přidával třetí branku a vracel tak domácím vedení. Za svým gólem ale viděl spíše chybu třineckého strážce svatyně. „Aleš (Jergl) mi to dal dobře zpoza brány na modrou a já tam měl hodně prostoru. Myslím si, že to gólman trošku podcenil, možná něco neviděl, ale trefil jsem to doprostřed brány, takže to byla spíš vina jejich gólmana,“ uvažoval olomoucký zadák.
Poté přišla na góly nejbohatší dvacetiminutovka. Během druhé části se měnilo skóre utkání rovnou sedmkrát. Úspěšnější byli domácí hokejisté, kteří poslali kotouč za brankovou čáru pětkrát. Poslední dějství ale nebylo tím nejpovedenějším. Třinečtí snížili na rozdíl dvou gólů a Kohouti se o výsledek ještě pořádně báli. Definitivní podobu skóre ale určil chvíli před koncem olomoucký Kraigher.
„Celý zápas byl takový divný, neměli jsme nijak navrch. Spadlo nám tam hodně gólů, ale Třinec hrál výborně. Měli jednu lajnu, která si s námi dělala, co chtěla, takže ještě, že gólman něco pochytal, protože jinak mohl být výsledek úplně jiný,“ tvrdil nejproduktivnější obránce kohouti juniorky.
Díky dalšímu vítězství si mohou Kohouti alespoň trošku oddechnout. Přiblížili se tak totiž svému aktuálnímu cíli, a to záchraně před play-out. „Samozřejmě, na prvním místě byla záchrana, a tu už jsme takřka dokázali, ale ještě není hotovo. Hráli jsme doma, takže jsme potřebovali uhrát tři body, abychom získali trošku klidu. Teď už nám stačí v podstatě jen bod a zvládneme to,“ věřil hráč s číslem tři na zádech.
Dohrávka zápasu s Třincem byl ale jen jeden ze tří utkání, která druhý nejstarší tým Olomouce v tomto týdnu čekají. V pátek vyráží Kohouti na dvoudenní boj o body na sever Čech. V poslední pracovní den týdne vyzvou jedenáctí Hanáci od 17 hodin liberecké Bílé Tygry. Ti mají na Olomoucké tříbodový náskok. O den později, tedy v sobotu 15. února, už v 11 hodin nastoupí k zápasu s dvanáctou Mladou Boleslaví. Před tou mají dvoubodovou rezervu.
„Boleslav je v tom taky ještě namočená, myslím, takže určitě budou hrát o všechno, stát se totiž může ještě cokoliv. Ještě pořád nemáme nic jisté ani my,“ upozornil na závěr.
