Bylo důležité, abychom neztratili druhé místo, tvrdil trenér Petr Fiala

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Základní část je minulostí, Kohouti už mají před sebou jen to, na co se celou sezónu připravovali. Ještě těsně předtím než vyřazovací boje opravdu vypuknou, je čas vrátit se na k posledním třinácti odehraným zápasům. Hodnocení se ujal lodivod Mory Petr Fiala. Řeč byla třeba také o tom, co Hanáky sužovalo nejvíc, a sice o početné marodce, kdy se počet zraněných v jednu chvíli zastavil až na hrozivém čísle deset. „Jsme rádi, že už je většina fit,“ oddechl si olomoucký trenér.

Základní část je za vámi, jaké bude vaše hodnocení posledních třinácti kol?
Bodově jsme v té poslední čtvrtině vyšli nejhůř, měli jsme 24 bodů, v první části 25, pak se to všechno zlepšovalo, ale byl to obraz toho, že mužstvo nehrálo moc kompletní. Měli jsme hodně zdravotních problémů, byly tam i nějaké výpadky, takže jsme tým nějakým způsobem doplňovali, ať už mladými hráči z Třince nebo hráči, kteří hrají na hostování ve druhé národní lize, nebo hrálo víc juniorů. Nedá se říct, že by tihle hráči hráli špatně, ale prostě se mužstvo neustále nějak doplňovalo a ty výkony nebyly tak stabilní.

⇒ Trenér Petr Fiala

Proto jsme získali nižší počet bodů, ale těmhle problémům se nevyhnuli ani jiní soupeři, kteří měli problémy právě kvůli zraněním, ať už to byla Jihlava nebo ve své podstatě i Mladá Boleslav, která po výpadku Davida Výborného, Pabišky a dalších hráčů najednou začala prohrávat. Přece jen je v tomhle kádr Mladé Boleslavi mnohem širší, a tak mezery rychleji zalepili. Já osobně v tom takový problém nevidím, dostali příležitost kluci, kteří toho tolik neodehráli. Pro nás bylo, hlavně v závěru, důležité, abychom neztratili druhé místo, a to se podařilo udržet. Druhá věc je ta, že jsme na zraněné hráče nějak nespěchali, aby se rychle uzdravili, chtěli jsme je mít absolutně zdravé k závěru sezóny, a to se skoro podařilo, protože ještě některé hráče mimo máme.

Do několika zápasů se zapojili i hráči, kteří jsou po většinu sezóny na hostování v Novém Jičíně. Ani během rozsáhlé marodky ale nedostali příliš prostoru, proč tomu tak bylo?
Kuba Lehečka něco odehrál a Oldu Hežu nepustili do hry zdravotní problémy, kdy od poloviny prosince marodil. Nedávno nám řekl, že už tuhle sezónu musí ukončit, protože se jeho zdravotní stav nezlepšil. Kuba Lehečka v některých zápasech hrál, ale když jsme věděli, že nemáme počet na čtyři útoky a musel by u nás sedět, tak jsme ho radši nechali jít hrát za Nový Jičín, protože se nám zdá lepší, když hráči hrají, než když sedí na střídačce. U Dominika Novotného jsou ty důvody obdobné jako u Lehečky, navíc je tam ještě částečně výkonnostní stránka, protože toho zatím za áčko moc neodehrál.

Právě marodka asi byla letos tím, co tým trápilo nejvíce. Ve čtvrté části se sešel na marodce až extrémní počet jedenácti hráčů se zdravotními problémy, přesto se výsledkově poměrně dařilo. Dosáhli jste i několika vysokých výher…
Hráči, kteří byli zdraví, tu výkonnost mají a zrovna třeba s Mladou Boleslaví jich tolik mimo ani nebylo, v té chvíli jich bylo asi sedm. Prostě se to odehrálo právě na ty tři lajny. Některé jiné zápasy se tak dobře na tři útoky nezvládly, ale nikde není psáno, že se to odehraje výtečně. Sezóna je dlouhá a naše mužstvo není o tolik lepší než ta ostatní, abychom si mysleli, že budeme všechny porážet.

Lze v posledních třinácti kolech najít zápas, kdy vás výkon mužstva opravdu potěšil nebo naopak zklamal?
Potěšilo mě utkání s Mladou Boleslaví, to jsme odehráli velice solidně. Trošku jsme se dostali pod tlak až ve třetí třetině, ale to už jsme vedli. Vždycky, když se prohraje, tak jsme zklamaný. Těch porážek tam bylo víc, ať už v Havířově, kde jsme opravdu nehráli dobře, prohráli jsme s Jihlavou, v Budějovicích, takže to jsou zápasy, které se nám nepovedly. Nevyšel nám moc ani domácí zápas s Mostem, kdy jsme vyhráli až na nájezdy.

Ke konci sezóny už začalo vypadat lépe i využívání početních výhod, což byl pro Moru po většinu sezóny docela problém…
Co se týče přesilových her, tak to jsme k hráčům byli hodně kritičtí. I když jsme zrovna nebyli spokojení, zjistili jsme pak, že jsme byli za Mladou Boleslaví. Tak to asi v naší soutěži nebylo tak tragické. Asi jsme na sebe byli moc nároční, ale tu úspěšnost jsme si udrželi pořád stejnou, takže jsme o tom možná víc mluvili a víc jsme to kritizovali, než to byla pravda. Vycházelo nám to někdy líp a v některých zápasech je jasné, že máte třeba pět přesilových her a nedáte ani gól. Uvidíme, jak se s tím popasujeme v play-off, protože přesilové hry a hra v oslabení tam bude hodně důležitá.

Dalším pozitivem je téměř kompletní vyprázdnění marodky. Těšit vás asi může především návrat dlouhodobě zraněných, jako byli Ondřej Švaňhal nebo David Ostřížek….
Dobré je, že se vrátili všichni, kteří byli nějakým způsobem zranění, a špatné je, že ještě není v pořádku Roman Rác, který je prakticky už měsíc mimo hru. I Michal Vodný se zranil v Havířově, a ten do té doby odehrál všechny zápasy. Jsme rádi, že už je většina fit, ale tihle dva hráči nám ještě trošku dělají starosti. Bylo by fajn, kdyby se uzdravili. Ondra Švaňhal byl dlouhodobě zraněný, ale David Ostřížek šel v podstatě už do sezóny se zraněním. Vypadalo to, že by mohl sezónu dohrát, ale bylo to pak jinak. Na jednu stranu je dobře, že když už se zranili, tak to bylo ještě poměrně brzo a stihli se dát dohromady.