Byli jsme v euforii a já věřil, že to udoláme, tvrdil Jakub Herman

Jan Matúš, Zuzana Spurná
J I H L A V A – I utkání na ledě Jihlavy vyšlo Kohoutům. Mora už během první třetiny vedla o dva góly, pak ovšem Dukla otočila zápas. Kohouti ale zabojovali a v prodloužení svého soupeře z Vysočiny porazili. Připsali si tak třetí výhru v sérii. Tím, kdo načal olomoucký úspěch byl Jakub Herman, ten už také vyhlížel čtvrté semifinále. „Už bychom se nechtěli vracet do Olomouce. Nechceme jim dát šanci, chceme vyhrát a co nejdřív to ukončit,“ burcoval Herman.

Kohouti překonali smůlu, která se jich v utkání s jihlavskou Duklou na ledě Horáckého stadionu držela, a po prodloužení si připsali první výhru v domácím prostředí Jihlavy v sezóně 2013/2014. Ta byla o to cennější, že přišla během vyřazovacích bojů s týmem z Vysočiny. Hanákům se povedl především vstup do utkání, když už po deseti minutách hry vedly zásluhou Hermana a Houdka 2:0.

„Byl to dobrý začátek, tak jsme si to tady ani nepředstavovali. Pak to ale bylo bohužel během pár minut 2:2, takže jsme začínali zase od nuly. Dostali jsme tam, už ani nevím, jaké góly. Byla škoda, že jsme ten začátek pustili, ale vzhledem k tomu, jaký byl konec zápasu, jsme hodně spokojení,“ usmíval se Jakub Herman.

⇒ Útočník Jakub Herman

Právě dvaadvacetiletý útočník byl prvním, kdo se zapsal mezi střelce, a rozradostnil tak olomoucké fanoušky. Už v deváté minutě totiž našel recept, jak na Ritticha a poslal Hanáky do vedení. „Já jsem šlápl za beka, Rosťa Marosz mi to tam perfektně dal a z první jsem to tam nějak trefil,“ popisoval gólovou situaci třetí nejproduktivnější hráč play-off.

Stejně jako všechna předchozí utkání s Jihlavou, i třetí semifinálový duel doprovázel vysoký počet udělených trestů. Kohouti museli na lavici hanby jedenáctkrát, Kindl navíc vyfasoval desetiminutový trest za zákrok do hlavy a krku. Některá z vyloučení ovšem byla poněkud sporná. „Musíme si na to dávat pozor a vyvarovat se faulů. Tady je to vždy takové. V tom druhém zápase musíme hrát disciplinovaně,“ varoval před dalšími nedovolenými zákroky.

Jen pár vteřin před koncem druhé dvacetiminutovky inkasovali Olomoučtí gól na 3:2, v té třetí ale zabojovali a v 53. minutě díky gólu Vodného s domácími srovnali krok. „Měli jsme velkou radost. Semkli jsme se, dřeli jsme, řekli jsme si v šatně, že na ně máme, že jsme byli celou dobu lepší. Měli jsme i víc šancí, víc ze hry. Padlo to tam, pak jsme byli v euforii a já věřil, že to tu udoláme,“ neskrýval radost olomoucký útočník.

I přes to však Mora vítězství v prodloužení urvala. Radost Hanáků byla o to větší, že v základní části sezóny v prodloužení nebo po nájezdech na jihlavském ledě brala větší bodový příděl vždy Dukla a červenobílí se museli spokojit s bodem. „Určitě! Seloš (Pavel Selingr) to prostě zkusil, někdo byl před bránou, gólman neviděl, spadlo to tam, super,“ chválil svého spoluhráče.

Dva zápasy těchto dvou týmů se v základní části rozhodovaly až v nastavovaném čase, jednou muselo rozhodnout prodloužení, podruhé si Kohouti vyzkoušeli samostatné nájezdy. Ty nejsou zrovna silnou stránkou olomouckého týmu. Uvědomovali si Hanáci, že možná zase bude muset rozhodovat dovednostní disciplína? „Nevím, jak kluci, ale já na tohle vůbec nemyslel. I kdyby k nájezdům došlo, tak už to prostě musíme zlomit, třeba bychom to zlomili,“ uvažoval hráč s číslem 71 na dresu.

Mora tak v sérii vede 3:0 a má k dispozici mečbol. Kohouti mohou utnout semifinále v nejkratší možné variantě, o což se ve druhém utkání na jihlavském ledě zcela jistě pokusí. S nevyzpytatelným týmem z Vysočiny totiž není radno si zahrávat. „Samozřejmě. Už bychom se nechtěli vracet do Olomouce. Nechceme jim dát šanci, chceme vyhrát a co nejdřív to ukončit,“ tvrdil rozhodně pravý křídelník.