• 29. 6. 2014
  • Rozhovory

Život v Moskvě byl fantastický, vzpomínal na ruské angažmá Jiří Trvaj

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Po příchodu Jiřího Trvaje olomoučtí fanoušci jásali. Není divu, čtyřicetiletý gólman patří k nejzkušenějším v lize. Odchovanec Havířova sice do zámořských soutěží nenakoukl, své zkušenosti ale sbíral mimo českých klubů v ruském Lada Togliatti a o něco známějším CSKA Moskva. Dobu, ve které v Rusku působil, nejdříve s úsměvem označil za pravěk, poté se ale rozpovídal.

Jiří, vaším prvním zahraničním působištěm bylo ruské Lada Togliatti, a to asi před deseti lety. Jak došlo k vašemu přestupu do poměrně neznámého klubu a jak na rok, který jste tam strávil, vzpomínáte?
To bylo krátké angažmá. Já tam šel těsně před Vánoci, protože v týmu nebyl gólman a já byl v tu chvíli tak trošku volný po zranění, takže jsem využil možnosti tam jít. Byl jsem tam rok v pohodě, měl jsem tam všechno, co jsem potřeboval a mohl jsem se naplno věnovat hokeji.

⇒ Brankář Jiří Trvaj ještě v dresu Komety Brno

V další sezóně jste se stěhoval do známějšího klubu. Proč jste si vybral právě CSKA Moskva?
To bylo jednoduché. Mně se sezóna v Togliatti výjimečně povedla, takže o mě projevily zájem jiné kluby. Já chtěl být s rodinou, a proto jsem zvolil CSKA, kde je to město pro život s rodinou úplně někde jinde.

Neměli jste zpočátku problém zvyknout si na život v ruské metropoli? Rozdíl mezi českou a ruskou kulturou je poměrně velký…
S rodinou jsme žili v Českém domě, což je uzavřená česká komunita, která má svůj prostor, kde žijí čeští a slovenští občané, kteří pracují v Moskvě. Na patře je restaurace s českými jídly, takže úplně v pohodě, jako doma (usmíval se).

Moskva nabízí spoustu možností využití volného času. Pro turisty je například svým počtem památek určitě lákavá. Pokud už jste nějakou volnou chvilku měl, jak jste ji trávil?
Manželka si památky obešla, já na to moc nejsem. Samozřejmě jsme se byli podívat třeba na Rudém náměstí, ale to město je tam obrovské a život tam fantastický. Jsem rád, že jsem tam mohl být a strávit tam nějaký čas. Mám z té doby jen hezké zážitky.

V CSKA v té době působil i Jan Hejda. Byla výhoda mít v týmu dalšího Čecha?
Vždycky je výhoda, když člověk přijde do nového týmu, že tam má někoho známého. Ze začátku jsme tam byli tři, ale Martin Hlavačka v týmu nevydržel. Kdybych tam byl sám, asi by to bylo zvláštní.

Jak jste v kabině a vůbec v klubu komunikovali? V současné době je angličtina asi sázka na jistotu…
Rusky. Měl jsem povinnou ruskou výuku a mám i maturitu z ruštiny. A angličtina… proto jsem nešel do NHL (vtipkoval).

CSKA nebylo jediným hokejovým klubem v Moskvě, cítili jste nějakou větší rivalitu vůči dalším dvěma klubům například v boji o fanoušky?
Tehdy tam bylo Dynamo Moskva a Spartak Moskva. To je jako v Praze Sparta a Slavia, ale v porovnání s dvacetimilionovou Moskvou je to úplně v pohodě (smál se). Já rivalitu až tak nevnímal, ale o derby mezi Dynamem a CSKA určitě zájem. Spartak na tom byl trošičku hůř.

Jak jste si zvykal na Rusko po hokejové stránce? V České republice se dá hokej považovat téměř za národní sport, v Rusku to ale platí dvojnásob…
Já tam neměl žádný problém. Každý si tam s vámi někam sedne, na stadionu vám chce každý podat ruku. Upřímně řečeno, toho jsem měl po nějaké době už plné zuby. Oni to tak ale dělají, patří to k Rusku, a když všechno klape, je to v pohodě.