Táhli jsme za jeden provaz, to bylo to hlavní, těšilo Šimona Betáka
Junioři v sobotu brzy ráno vyrazili do města perníku, aby se zúčastnili již tradičního turnaje O pohár primátora města Pardubic. Stejný cíl cesty měly ještě další dva týmy, a to Zlín a liberečtí Bílí Tygři. Jen domácí Pardubice si cestu autobusem odpustily. Prvním soupeřem Olomouckých byli právě domácí. Poněkud překvapivě to ovšem byli hosté, kteří měli během utkání, i přes brzký odjezd a dvouhodinovou cestu, navrch.
Juniorka Mory pardubické mladé hokejisty porazila pětibrankovým rozdílem 6:1 a jasně si tak řekla o účast ve finále. Tam je ovšem čekal Liberec, který Olomouckým nic nedaroval. Finálový zápas tak došel za stavu 1:1 až do samostatných nájezdů, kde byli úspěšnější hráči v modrém. Juniorům Kohoutů ale patří výborné druhé místo!
„Vstávali jsme dost brzo, a podle mě nám to docela i vadilo, ale začali jsme ráno dobrou rozcvičkou. První zápas nám vyšel hodně dobře, a za to jsme rádi. Hráli jsme kolektivně a tahali za jeden provaz, to bylo to hlavní. První dvě třetiny toho druhého nám ale nevyšly tak, jak jsme chtěli. Pak jsme ale dostali vynadáno a v poslední části se to o hodně zlepšilo. Musím říct, že za poslední třetinu jsme dostali pochvalu od trenéra. Měli jsme hrát celý zápas tak, jako v posledních dvaceti minutách a určitě bychom vezli vítězství z celého turnaje,“ zhodnotil jednodenní turnaj Šimon Beták.
Mladí Kohouti si v zápase s Pardubicemi rozdělili gólový příděl vždy po dvou brankách do každé třetiny. Účet zápasu otevíral právě Beták, a to už po 34 vteřinách hry. A kotouč z brány lovil pardubický brankář do konce utkání ještě pětkrát, když přesně mířili Tomáš Ministr, Aleš Jergl, Tomáš Markl, znovu Šimon Beták a druhou branku přidal i Aleš Jergl.
„Konečně to tam spadlo. Ten první gól byl, tuším, hned po buly. Michal Hryciow pěkně rozehrál, poslal puk Aleši Jerglovi, ten mi ho posunul a já dával gól do prázdné branky, takže s tím nebyl problém. A ten druhý … dobře jsme zahráli přesilovku, Milan Ostřanský vystihl přihrávku Pardubických, poslal mi puk a já šel sám na brankáře. To už jsem si věřil, věděl jsem, co udělám a vyšlo to,“ popisoval hokejista, který v Olomouci působí od mladšího dorostu.
Člen první pětky se postaral i o zpestření zápasu, když za jednou z branek vysklil plexisklo. „Jeden z domácích mě dohrál a asi jsem těžší nebo mám větší ramena, tak jsem to vysklil. Byla to taková příjemná přestávka, na střídačce jsme se bavili,“ smál se.
Po skončení prvního zápasu čekala juniorku zhruba osmihodinová pauza před finálovým duelem s Libercem. Bílí Tygři odpočívali o něco kratší dobu, zda to byla výhoda nebo naopak, ovšem říct nelze. Oba týmy totiž ve vzájemném utkání zpočátku hrály velmi vyrovnaně, Liberec však vsadil na agresivnější styl hokeje. „Trenér nám před zápasem s Libercem připomínal, že budou hrát silovější hokej, takže jsme na to byli připravení. Měli ale silnější a silovější hokejisty než jsme my. Měli jsme je přehrávat hokejově, jak nám říkal trenér,“ přiznal.
Tentokrát to byli Olomoučtí, kteří museli dotahovat, když se ve druhé třetině prosadili hráči v modrém. Inkasovaný gól jako by Kohouty na chvíli srazil, do třetí třetiny ale nastoupili junioři mnohem lépe a po pár minutách se jim podařilo srovnat. „My jsme se hecovali i na střídačce, že to srovnáme a půjdeme aspoň na nájezdy. Padl tam šťastný gól a pak už to byla loterie,“ tvrdil devatenáctiletý forvard.
Za stavu 1:1 tak po domluvě trenérů došlo na dovednostní disciplínu. V ní padl los i na Betáka. „Vybíral nás trenér, ale já mu říkal, ať mě na nájezd pošle, že mu potvrdím, že tam patřím. Což se taky povedlo. Trenér pak na ten čtvrtý určil Konyho (Martina Konečného), ten chtěl poslat mě, ale já mu řekl, ať jde a že se nic nestane, když nedá,“ dodal závěrem olomoucký centr.
