Až si na sebe zvykneme, začne to šlapat, věří Alex Rašner
I když jde teprve jen o přípravu před blížícím se startem NOEN extraligy juniorů, mladí Kohouti mají velmi náročný program. Jejich prvním soupeřem byl silný Třinec, pár dní na to cestovali k celodennímu turnaji do Pardubic, pak následoval třídenní maraton. K poslednímu ze tří utkání ve třech dnech odjeli junioři na led Ocelářů, a to ihned po tom, co absolvovali Wingate testy, tzv. testy na dno.
Kvůli testování se musel začátek utkání o chvíli posunout, olomoucký tým do 20 let tak musel rovnou na led k rozbruslení. I když ve staré Werk aréně jako první rychle vedli, zpátky na Hanou odjeli jako poražení. „Rozcvičku jsme samozřejmě neměli,“ smál se Alex Rašner. „Hodně jsme stříleli a Marek Vrána pak dal z dorážky náš první gól. Snažili jsme se přidat další, bohužel jsme ale nedali, naopak jsme inkasovali, a pak už to nešlo zastavit,“ mrzelo Alexe Rašnera.
I když do zápasu vstoupili junioři velmi dobře a zhruba po třech minutách vedli, postupem času byla na mladých hokejistech určitá únava z náročného týdne a především ranních testů znát. Roli mohla hrát i cesta autobusem a absence rozcvičky mimo led. „Určitě nám rozcvička chyběla, protože jsme přijeli asi pět minut před původním začátkem zápasu. Než jsme se dostali do tempa, tak to trvalo, dostali jsme rychlé góly a najednou jsme prohrávali. Snažili jsme se to otočit, ve druhé třetině jsme alespoň dorovnali na 3:3, v té třetí jsme ale dostali další dva góly. Snažili jsme se ještě vrátit do zápasu, ale to nám nevyšlo,“ popisoval průběh utkání.
Povedený začátek vystřídaly chvilky, kdy se junioři zlobili sami na sebe. Po první siréně totiž na světelné tabuli svítil stav 2:1 ve prospěch Třineckých. Prostřední dvacetiminutovka ale vyšla hráčům s kohoutem na dresech mnohem lépe. Zatímco Oceláři se prosadili jednou, aktivní Olomoučtí se z puku v síti radovali dvakrát. „Trenér nám vynadal, že jsme k zápasu mohli lépe přistoupit. Sám jsem se divil, že jsme měli druhou třetinu tak dobrou, když právě ty druhé bývají nejhorší,“ přiznal osmnáctiletý hokejista.
Za vyrovnaného stavu, kdy na obou stranách padly tři góly, se tak šlo do posledního dějství. V něm už se ale bohužel trefovali jen domácí. Podepsal se na juniorech náročný program předchozích dní? „Ráno jsme měli Wingate testy, takže jsme to všichni cítili v nohách. Nechci se na to vymlouvat, to ani nemůžeme, ale nebyl to moc dobrý led, hrálo se skoro jako na rybníku, poskakoval nám kotouč, na ledě byly hrbolky,“ tvrdil olomoucký obránce.
Juniorku zatím trápí početní výhody. V Třinci se jí ale podařilo jednu z přesilových her sedm vteřin před jejím koncem, po střele Luky Kraighera, využít. „Musíme víc střílet. Hrajeme přesilovky na krásu, což bychom neměli, ale ono se to zlomí a v sezóně budeme určitě víc střílet,“ sliboval hráč, který pravidelně nastupuje v reprezentačních mládežnických výběrech.
Na konci loňské sezóny také doznal druhý nejstarší tým poměrně velkých změn, a tak si na sebe hráči teprve zvykají. Vyladit musí junioři i obranu, kde čas od času dochází ke zmatkům vedoucím k inkasovaným gólům. „Ještě na sebe nejsme zvyklí. Byl to teprve asi čtvrtý zápas, kdy jsme hráli spolu, ale až si zvykneme, určitě to začne šlapat. Snad uděláme nějaký úspěch,“ věřil hokejista s číslem 27 na dresu.
FOTO: Alena Zapletalová
