Když hrajeme svou hru, dokážeme se všem vyrovnat, uvažoval Jakub Urbisch

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Uběhly sotva dva dny a olomoučtí junioři se po domácí výhře nad Chomutovem přesunuli k dalšímu utkání, a to do Zlína. Junioři odehráli s jedním z favoritů soutěže velmi vyrovnané utkání, na druhý gól Ševců už ale odpovědět nestačili. Gólman Olomouckých se v bráně rozhodně nenudil, nezapomněl ale vyzdvihnout i výkon svých spoluhráčů. „Kluci mi hodně pomáhají, blokují střely, což na začátku nedělali,“ chválil Jakub Urbisch.

Od utkání s favoritem soutěže, chomutovskými Piráty, si junioři příliš neodpočinuli a už v pondělí vyrazili v rámci vloženého kola za dalším ze silných soupeřů do Zlína. Mladí Kohouti odehráli se Zlínskými velmi vyrovnané utkání, nakonec ale juniorce loňského mistra podlehli těsně 1:2 a domů se vrátili bez bodu. Hned na úvod ale byli dvě utkání s předpokládanými vedoucími týmy soutěže během tří dnů dobrou prověrkou.

„Je docela náročné hrát s takovými soupeři během tří dnů. Vynikají v bruslení, kombinaci, vlastně skoro ve všem. Asi proto byli minulý rok tam, kde byli. Na nedostatek práce si stěžovat nemůžu. Kluci mi ale hodně pomáhají, blokují střely, což na začátku nedělali. Musím říct, že juniorská liga je úplně vyrovnaná a pokud my hrajeme naši hru, dokážeme se všem vyrovnat. Máme hodně šancí, ale v koncovce jsme laxní,“ zhodnotil utkání na jihu Moravy Jakub Urbisch.

V loňském roce juniorka poměrně často inkasovala rychlé góly v úvodu zápasu nebo naopak v posledních minutách, což rozhodlo celé utkání. I ve Zlíně mladí hokejisté sledovali, jak se červené světlo rozsvítilo nejprve za jejich bránou.

„Nevím, jak to přesně bylo loni, byl jsem totiž ještě v dorostu, ale tento rok jsme zatím nedostávali příliš často góly jako první, pokud si dobře pamatuji. Ve Zlíně jsme dostali gól docela rychle. Měli jsme oslabení hned na začátku zápasu, což je nevýhoda. Myslím, že jsme ještě nebyli dostatečně přizpůsobení soupeřovu tempu, pak už jsme se ale rozehráli,“ uvažoval osmnáctiletý brankář.

Juniory ale inkasovaný gól nesrazil, naopak přidali na aktivitě a během dalších zhruba deseti minut si vytvořili nespočet velkých šancí. Domácí však svůj hubený náskok nechtěli ohrozit, a tak velmi obětavě bránili. Přesnou mušku prokázal až v početní výhodě Šimon Beták, který se ve druhé dvacetiminutovce podepsal pod první branku Olomouckých.

„Po inkasované brance jsme se dost zvedli, snažili jsme se srovnat, ale jak už jsem řekl, jsme laxní v koncovce. Musíme to zlepšit. Nakonec se nám srovnat podařilo, když jsme dali gól v přesilovce. Ostřa (Milan Ostřanský) pěkně clonil gólmanovi, Betys (Šimon Beták) byl připravený a kotouč dorazil. Tak by to mohlo být pořád, ale jak se říká, každý den není posvícení,“ popsal akci svých spoluhráčů.

O chvíli později ale Hanáci dostali poměrně smolný gól, který se nakonec také ukázal jako rozdílový, když utkání skončilo právě 2:1 ve prospěch domácích. „Myslím, že tím střelcem byl obránce. Zatáhl puk až do třetiny, dostal se před bránu, já střelu poprvé vyrazil, napodruhé už jsem byl ale krátký,“ přiznal gólman, který v přípravě nastoupil na pár minut i do zápasu olomouckého A týmu.

Ve třetí třetině už nebylo přáno žádnému ze střelců, a tak tři body zůstaly týmu z města Tomáše Bati. Junioři se ale podruhé během krátké doby přesvědčili o tom, že papírové předpoklady soupeře nemusí hrát příliš velkou roli. I přes prohru se juniorka za svůj výkon stydět nemusí. „Mrzí mě, že jsme prohráli, mohli jsme si za inkasované góly sami. Myslím, že jsme je mohli porazit, měli jsme na ně,“ tvrdil hráč, který si pro juniorku vybral číslo dva, pro možné starty v áčku pak 31.