Do pauzy chceme uhrát ještě nějaké body, řekl trenér juniorů Kamil Přecechtěl
Po základní části juniorka obsadila třinácté místo, s tím asi spokojení být nemůžete…
Jak se to vezme. Třinácté místo na jednu stranu není místo sestupové, na druhou to také není místo, které by zaručovalo play-off. Samozřejmě se musíme podívat na to, jaký máme kádr a s jakým mužstvem v letošní sezóně hrajeme. Myslím si, že kvalita týmu není taková, jako byla v loňském a předloňském mužstvu. Odehráli jsme ale řadu dobrých, kvalitních utkání a ten tým, který letos hraje, má možnost v příštím roce dosáhnout jiných výsledků. Nemůžeme základní část hodnotit jen podle výsledků, ale také podle toho, jak je mužstvo poskládané, kdy máme v obraně, kromě dvou Slovinců, jen mladé kluky. V útoku je jeden a půl lajny složené z kluků, kteří budou hrát příští rok znovu. Myslím, že pokud nás nepotká nějaký těžký boj o záchranu, probíhá sezóna v nějakém takovém stylu, že ano, je to mladé, perspektivní mužstvo pro příští rok a musí se s ním dál pracovat.
V průběhu sezóny docházelo k poměrně velkým výkyvům, kdy juniorka dokázala porazit favority a hned v dalším kole vysoko prohrát, čím to bylo způsobené?
Myslím, že je to celkem očekávatelé. Když mladým hráčům jeden nebo dva zápasy vyjdou, jsou v tu ránu „na hrušce“ a koncentrace na další zápas je poloviční. Samozřejmě v tak vyrovnané soutěži, jako je extraliga juniorů, pokud je přístup jiný než stoprocentní, projeví se ve výsledcích. Náš největší problém je schopnost opakovat dobré výsledky a výkony stabilně po delší dobu.
Úvod sezóny, kdy jste odehráli hned čtyři první kola venku, vám ale vyšel poměrně dobře. Pak však přišla šestizápasová série proher, co se mezitím změnilo?
Je třeba říct, že ze začátku jsme nastoupili víceméně v nejsilnější sestavě, v jaké jsme mohli. Jak Jergl, tak Rašner byli zabudovaní do mužstva a trénovali s námi. Tým si na ně zvykl, nehledě na to, že očekávaní od všech bylo velké. Koncentrace na utkání byla dobrá a od toho se odvíjely výsledky. Pak ale začala soutěž A týmu, kde jsou jak Jergl, tak Rašner poměrně dost vytěžování, což je jen ku prospěchu věci. Pak je jasné, že výkony juniorky, která je dost mladá a velkou měrou je závislá na těchto dvou hráčích, nebudou takové, jaké byly předtím.
Dokážete tedy najít zápas, který se dá označit za ten nejlepší?
V sezóně se dá najít řada vynikajících zápasů, ale také řada průměrných a podprůměrných, takže z těch utkání, co se nám povedly, tak si myslím, že například v těch posledních, byla vynikající polovina zápasu v Liberci, předtím dobré duely se Spartou a Slavií. Byla i řada špatných, doma s Kladnem nebo s Boleslaví, kdy jsme byli chladní, bez důrazu a bez bojovnosti. V té sezóně to tak ale bývá vždy.
Sám jste zmínil, že v sezóně bývá řada podprůměrných zápasů. Kam byste ale zařadil utkání s Kometou, kdy juniorka prohrála doma 1:6?
Jak Kometa, tak Boleslav byly podobné zápasy. Pak je potřeba si s kluky trochu promluvit, aby si nemysleli, že se nic neděje, když se prohrává a prohrává se tak, že se na to nedá dívat. Může se prohrát a může se i prohrávat, pokud ale výkon odpovídá kvalitám mužstva. Tohle už ale byly podprůměrné výkony a hráči k tomu nepřistupovali tak, jak měli. Proto byla potřeba s nimi důrazně promluvit. Myslím, že si to pak většina uvědomila a od té doby se výkony vrátili zpátky do průměru nebo někdy i nadprůměru.
V posledních několika zápasech základní části se ale výkony juniorky začaly znovu podobat těm, které předváděla na začátku ročníku. Čím to podle vás je?
Po zápase s Kometou, jsme si vyříkali, co je třeba, jak je potřeba se k tomu stavět, aby respektoval v kabině jeden druhého a že má každý svou roli. Myslím, že kluci si to částečně, alespoň většina z nich, uvědomila a snaží se to dodržovat. Harmonie mužstva se znovu zlepšila a myslím, že je teď tým mezi sebou komunikativnější, než byl. Další věc byla pomoc Jirky Dopity, který přišel, chodil s námi na tréninky, aniž by do toho nějakým velkým způsobem zasahoval, ale dohlížel na tréninky a podle mě si kluci uvědomili, že v klubu není nikomu jedno, jak hrají. Že to asi má nějaký význam, když si najde čas pan Dopita, který je poměrně hodně zaneprázdněn. Určitě to bylo ku prospěchu věci.
Před sezónou jste se obával dopadu zkrácené letní připravy. Projevily se nějak chybějící dva týdny?
Myslím, že se to projevuje neustále. Sezóna je strašně dlouhá a navíc bez přestávky. Ve všech mužstvech je řada zraněných. Mužstva nebyla kondičně tak připravená, jako bývají normálně. Ty dva nebo tři týdny přípravy chybí a zranění potom vyplývají z přetaženosti hráčů. Hrají zápasy nadoraz a v momentě, kdy na to nejsou pořádně připraveni, dochází k únavovým úrazům jako natrženým nebo nataženým svalům a různým infekcím, protože se oslabené organismy hůř brání. Nemáme problémy jen my, ale stěžuje si řada dalších trenérů.
Nadstavba pro vás asi bude tou nejtěžší částí, navíc mezi jejím začátkem a koncem základní části byl pouhý jeden den volna…
To je pravda. Bohužel ale nebyl vůbec čas se na ni připravit. Jeli jsme do Mladé Boleslavi a Liberce, vrátili jsme se, sedli do jiného autobusu a jeli do Prahy. Začátek této osmičlenné skupiny je pro nás dost hektický. Ve čtvrtek jedeme znovu do Jihlavy, takže je toho poměrně dost. Já osobně musím říct, že se těším na pauzu, která přijde. Je ale třeba do ní uhrát ještě nějaké body, aby proběhla v klidu a mohli jsme se i v klidu připravovat a ne pod nějakým velkým psychickým stresem.
Systém soutěže před letošní sezónou prošel velkou změnou. Jaký je tedy v současné době váš názor na novinky především, co se týče rozdělení do čtyř částí?
Každý trenér to bude hodnotit jinak. My, co budeme hrát celou dobu o záchranu nebo do poslední chvíle o play-off, tak pro nás je to sezóna psychicky nesmírně náročná. Nemáme čas na to, s hráči pracovat takovým způsobem, abychom se soustředili na jejich chyby, protože musíme komplexně řešit celé mužstvo tak, aby hrálo a nedostalo se do problémů s baráží. Ti trenéři, kteří se dostali do první osmičky, už teď nemají v podstatě o co hrát. Mají tu práci jinou a můžou pracovat s jednotlivci, protože mužstvo nemá kam spadnout ani o co přijít. Ta práce je pak podstatně kvalitnější.
Změnily se nějak cíle juniorky pro tuto sezónu?
Myslím, že cíle jsou pořád stejné. Chceme hrát co nejkvalitnější hokej, pokusit se vychovat něco pro A mužstvo a vyhnout se problémům s baráží nebo s hrou o spadnutí.
