Udělám maximum pro to, abych si vybojoval místo v týmu, řekl odhodlaně Aleš Jergl
Snad letos junioři vybojují dobrou příčku
Aleši, začněme od juniorky. Chybělo velmi málo k postupu do play-off, nakonec se to ale nepovedlo, jak hodnotíte sezónu juniorů?
Na začátku soutěže nebyli noví hráči zvyklí na juniorskou extraligu. Bylo to pro ně něco jiného. V polovině už se to trošku zlepšilo, ale v závěru bylo vidět, že zkušenosti chybí, ale naopak v jiných týmech jsou. Museli jsme hrát o udržení, což se nám nakonec povedlo. Chtěli jsme něco dokázat, třeba jako v sezóně 2012/2013, kdy jsme skončili třetí. Nevyšlo to, nevadí. Snad se bude juniorce dařit v příštím roce, dokážou se dostat alespoň do play-off a vybojují nějakou dobrou příčku.
Vám osobně se ale velmi dařilo. Byl jste nejproduktivnějším hráčem juniorky Kohoutů, ale i druhým nejproduktivnějším hráčem juniorské extraligy, co na to říkáte?
Je to určitě dobře. Možná jsem se nějak zviditelnil, ale hlavní je, že jsem pomohl týmu udržet extraligu. Střídal jsem juniorku, áčko a Jihlavu, kde mě potřebovali, tam jsem hrál a snažil se odvést to nejlepší. V juniorce se to dařilo, protože jsem tam hrál už dva roky předtím. Odvaha nebát se něco udělat tam byla. Měli by to zkusit i jiní hráči, protože tím nic nezkazí.
Jste považován za typického střelce, v juniorce jste ale letos nasbíral více asistencí než gólů, dokážete si to něčím vysvětlit?
Myslím, že se snažím hrát pořád stejně. Jen v poslední sezóně jsem se snažil hrát víc do obrany, což se musím naučit, protože v tom váznu. V útoku problém nemám, ale bránění musím zlepšit. Nemůže to být jen „hrrr“ do útoku, když se třeba nedaří nebo se musí ubránit výsledek. Budu dělat všechno pro to, aby se to zlepšilo a abych dostával šanci i v oslabení nebo v závěrech utkání, kdy o něco jde.
Za extraligu jsem strašně moc rád
Ve vašich dvaceti letech přišla i první extraligová šance, jak vzpomínáte na první starty v nejvyšší soutěži?
Je to nová zkušenost, za kterou jsem strašně moc rád. Doufám, že těch zkušeností bude ještě víc. Na začátku sezóny jsem hrál, pak ale bylo potřeba pomoci juniorce. Potom už bylo těžké dostat se zpátky do áčka. Byl jsem poslán do Jihlavy, kde jsem získal nějaké herní sebevědomí. Doufám, že to ukážu v této sezóně. Budu se snažit vybojovat si místo v kádru. Udělám pro to maximum.
Zahrál jste si v jednom útoku i s legendárním Pavlem Paterou, bývalým olomouckým kapitánem. Jaká to byla zkušenost?
Pavel Patera, to je něco jiného. Jeho zkušenosti z Nagana, všech světových šampionátů a dalších akcí, jsou poznat. Nebojíte se, že by vám nahrál „na strom“, ale podívá se a nahraje přesně na hokejku. Dokáže poradit, takže získáte i zkušenosti a zjistíte, co byste měli dělat jinak.
Aleš Jergl v řeči čísel
⇒ Postup HC Olomouc do extraligy se slavil přesně v den 20. narozenin olomouckého útočníka
⇒ V juniorce Kohoutů odehrál v minulé sezóně 29 zápasů a nasbíral 54 bodů (28+26).
⇒ V Jihlavě nastoupil k 24 zápasům s bilancí 3+12.
Příležitost jste dostal i v elitní formaci a přehlédnout vás rozhodně nešlo. Dá se říct, že jste si svou herní drzost přenesl z juniorky?
Mladí hráči podle mě musí být všichni drzí. Je to o tom, aby to zkoušeli dohrávat, střílet z každé pozice, obehrávat beky a vracet se. Očekává se, že budou dávat góly, pokud jsou střelci, ale taky by se měli naučit pořádně bránit. V dnešním hokeji je to hodně důležité.
V Jihlavě jsem zkoušel všechno
Nakonec jste putoval do prvoligové Jihlavy, jaké to pro vás bylo?
V Jihlavě to bylo ze začátku trochu zvláštní, protože jsem tam nehrál pozici, na kterou jsem zvyklý tady, což je pravé křídlo. Tam jsem zkoušel všechno, centra i „levaso“. Na začátku byl možná malý problém, ale pak se to zlepšilo. Našel jsem dobré spoluhráče, Marka Melenovského a Michala Důrase. Sedli jsme si a myslím, že nám to skvěle šlo. Dávali jsme nějaké góly a většinou jsme je nedostávali. Jsou to zkušení hráči, takže už to nebyl takový rozlítaný hokej. Bylo to spíš o tom, najít si své místo a vědět, kam si najet. Jsem rozhodně rád i za zkušenost v prvoligovém týmu.
V play-off jste se v Jihlavě stal jedním z tahounů, čím to podle vás bylo?
V Jihlavě jsem dostával dost prostoru, a když dostáváte prostor, jde sebevědomí v zápasech nahoru a nahoru. Nebojíte se něco udělat. Protože jsem se nebál něco zkusit, i když jsem někdy něco zkazil, dostával jsem prostor a patřil k těm dvěma pětkám, které to v play-off táhly.
V Olomouci jste hokejově vyrůstal po boku brankáře Jana Lukáše, se kterým jste vybojoval v sezóně 2012/2013 bronzové medaile juniorů. V play-off jste se ale setkali jako soupeři, když chytal za kladenské Rytíře, jaké to pro vás bylo?
Kladno nebyl špatný tým. Honza Lukáš je navíc gólman, se kterým jsem v Olomouci hrával, takže jsem věděl, co na něj platí a kde má jakou slabinu. Sice jich moc nemá, ale nějaká se našla (usmíval se). Podařilo se mi dát mu nějaký gól, za což jsem byl určitě rád. Zkušenosti proti každému týmu se počítají a Kladno bylo extraligové. Doufám, že se jim povede se vrátit do extraligy.
⇒ V Jihlavě zasáhl Aleš Jergl do 24 utkání.
Během základní části jste v zápasech za Jihlavu potkával své spoluhráče, v derby například Matěje Pekra, Jakuba Bartoně, Michala Vodného, Lukáše Králíka nebo Jiřího Řípu, jak jste to vnímal?
Jelikož jsem kluky znal, věděl jsem, co od nich očekávat. Připadalo mi to jako na tréninku. Z mé strany to bylo takové kamarádské.
Chci odvádět co nejlepší výkony
Shodou okolností se udržení v extralize slavilo jen den před vašimi 21. narozeninami, postup do extraligy dokonce přesně na vaše 20. narozeniny. Co byl větší důvod k oslavám?
Myslím, že asi všechno stejně, postup, udržení i narozeniny. Doufám, že se to letos zlepší, probojujeme se do play-off a zkusíme si vybudovat lepší pozici, než jsme měli doposud.
Co je vaším cílem pro další sezónu?
Můj hlavní cíl je dostat se do základního kádru v Olomouci, pokusit se odvádět co nejlepší výkony a dostávat prostor od trenérů. Udělám maximum pro to, abych si místo v týmu vybojoval a prostor dostával.
