Výhra a čisté konto? Nesmíme to přecenit ani podcenit, pravil Tomáš Vošvrda
Vítězstvím v Třinci navázali Kohouti na povedený zápas proti brněnské Kometě a v přípravě tak zůstávají i nadále stoprocentní. „Každé vítězství potěší, nebudu říkat, že ne. Ale netřeba to přeceňovat, netřeba to podceňovat. Je pozitivní, jak se k tomu staví kluci, kteří tu bojují o místo, o smlouvy. Musí to pro ně být těžké, ale mně se šíleně líbí jejich přístup,“ hodnotí Tomáš Vošvrda.
Pořádně horko bylo před olomouckou brankou v polovině úvodní části, kdy už se Oceláři po akci Arona Chmielewskiho radovali z gólu, ten ale nakonec nebyl uznán. „Mě se potom ptal pan hlavní Mikula, jak jsem to viděl a já mu říkal, že kdyby to bylo opačně, tak bych to taky neuznal. Nemohl jsem chytat, protože tam do mě najeli dva kluci. Samozřejmě chápu, že tam byl volný puk, tak ho hodili do kasy, ale myslím, že jsme se posunuli s tyčkou dříve, než puk přešel lajnu. Ale jak říkám, kdyby to byla naše útočná situace, tak bych to taky neuznal,“ popisuje situaci ve svém brankoviště gólman Kohoutů.
Další těžkou chvílí pak brankáři, který pro sezónu zůstane věrný číslu 33, připravil Daniel Rákos. Vošvrda ale jedním švihem lapačkou šanci třineckému útočníkovi zlikvidoval. „Bylo štěstí, že mu to až tak nesedlo, puk letěl celkem pomalu a já se stihl přemístit. Myslím, že kdyby mu to sedlo, tak to asi skončilo gólem.“
Tyto a další příležitosti Slezanů ale odchovanec Vítkovic spolehlivě zneškodnil a na konci zápasu se tak mohl se svými spoluhráči radovat nejen z výhry, ale také z vychytaného čistého konta. „Jak už jsem říkal na začátku, netřeba to přeceňovat ani podceňovat, ale samozřejmě jsem za to šťastný, člověka to potěší, ale že bych to teď týden slavil, to ne. Od zítřka se zase chystáme dál, sezóna startuje za šest týdnů a až tam to začne.“
Svěřenci trenéra Venery se tedy vrací z města oceli s výhrou, malým vykřičníkem ale mohou být přesilové hry, ve kterých se Kohoutům nedařilo udržet útočné pásmo. „Když to řeknu upřímně, ono se nedá čemu divit, zatím se to necvičilo. Navíc je špatný led a puk občas skáče jak tenisák. Postupem času se to ale bude pilovat. Teď je nás na ledě třicet a to se v takovém počtu moc cvičit nedá. Vždycky se jenom něco namaluje na tabuli a kluci to pak zkusí na ledě,“ uzavírá urostlý gólman.