Máme bod a to není vůbec špatné, říká Martin Vyrůbalík
Olomoucký tým vstoupil do utkání mnohem aktivněji, než jeho soupeř z Vítkovic. Snaha se Hanákům vyplatila, již v páté minutě je totiž svou trefou poslal do vedení kapitán Martin Vyrůbalík. Vítkovičtí v průběhu utkání dvakrát dotahovali jednogólový náskok Kohoutů a nakonec dovedli zápas až do prodloužení, kde se jim díky trefě Lukáše Kováře podařilo získat bonusový bod.
Vítkovicím se tak výhrou v prodloužení podařilo to, co sedmi týmům před nimi ne – porazit olomouckou Moru, která se vezla na vítězné vlně, jež trvala již sedm utkání. „Teď to bolí, bohužel, ale myslím, že to přebolí. Zítra je trénink, v neděli další zápas, takže si z toho nebudeme dělat těžkou hlavu. Chvilku budeme zklamaní, ale řekl bych, že to bude dobré,“ uklidňuje obránce Martin Vyrůbalík, který dnes otevřel skóre utkání.
Nabízí se otázka, jestli Hanáky nemrzí konec jejich série výher. Vyhrát osm utkání v řadě se Olomouci v extralize povedlo naposled v roce 1996 a Kohouti dnes měli šanci přepsat historii. „Ale ne, nijak to neprožíváme. Ono je to občas spíš na otravu – každý se nás pořád ptá, co ta série šest sedm... I kdyby to bylo dvanáct výher. Teď to skončilo, začínáme, dá se říct, od nuly. Ale pořád bodujeme, získali jsme bod, takže si nemyslím, že je to až tak špatné,“ dívá se na výsledek optimisticky obránce s číslem 37.
Po dobrém začátku, kdy Kohouti na ledě dominovali, převzali iniciativu hosté z Vítkovic a síly na ledě se vyrovnaly. „Šli jsme do zápasu s tím, že začátek bude aktivnější, protože v posledních zápasech naše vstupy do utkání nebyly ideální. Prvních deset patnáct minut bylo vlažných. Teď jsme do toho vletěli a řekl bych, že jsme v první třetině byli jednoznačně lepší," uvažoval Vyrůbalík.
Proč to tedy i přes povedený úvod nevyšlo? „Asi jsme to tempo nevydrželi; Vítkovice potom začaly hrát hodně chytře ve svém obranném pásmu, hráči si od nás nechávali odstup, hráli do boxu a my hodně trefovali soupeře před námi. Nedostávali jsme se proto moc do tlaku a byli jsme z toho trochu frustrovaní. V závěru to pak byl urputný boj a síly rychle ubývaly, protože led byl dneska špatný kvůli počasí. Řekl bych, že je ta remíza zasloužená,“ rozpovídal se o okolnostech utkání Vyrůbalík.
Kohouti přitom měli dobře nakročeno vstříc třem bodům. Téměř celé dvě třetiny vedli 1:0 a ve vedení byli i tři minuty před koncem utkání. „Dostali jsme gól, dá se říct, do šatny, i když padl nějaké dvě a půl minuty před koncem druhé třetiny. My z toho byli takoví splavení, úplně jsme se nedostali ve třetí části do hry, i když jsme dali ke konci gól. Možná mělo svou roli i „štěstíčko", asi jsme tomu nešli naproti úplně tak, jako tomu bylo v minulých zápasech. Bohužel, tentokrát to nevyšlo,“ litoval ztracených bodů kapitán olomouckých Kohoutů.
Martin Vyrůbalík má momentálně díky třem gólům a třem asistencím na kontě více bodů, než všichni olomoučtí útočníci. Je dokonce nejlepším olomouckým střelcem, což u obránce nebývá zrovna obvyklé. Ještě o bod lépe je na tom jeho parťák z obrany, Pavel Skrbek, který vstřelil dva góly a na pět jich nahrál. Spoluhráči z první obrany jsou tak jasnými tahouny týmu. „Jednou boduje on, jednou já. S Pavlem Skrbkem jdeme zápas od zápasu a samozřejmě pokaždé chceme týmu přispět svými body a nedostat gól. Zatím nám to vychází. Je začátek sezóny a snad se do toho dostanou i ostatní hráči, kterým se zatím třeba tolik nedařilo,“ nezveličuje nijak své výkony kapitán Martin Vyrůbalík.
