FOTO: Vzkazy už visí v kabině, vyhrála povídka

Fanoušci poslali hráčům před startem play-off několik desítek povzbudivých vzkazů. Adresovali je jak celé kabině, tak i jednotlivcům.

Sekterářka klubu Helena Spurná je potom na kopírce zvětšila a ve čtvrtek večer vylepila v kabině prvoligového týmu. V pátek ráno se tak hráči pustili do čtení. "Jo, hned se všichni nasunuli ke dveřím a četli to. Jenomže dveře se otevírají dovnitř, takže když někdo přišel do kabiny zvenku, dal dveřmi někomu bombu přímo do hlavy," smál se kustod "A" týmu Petr Přecechtěl.

Největší legraci však mezi hokejisty vyvolal vzkaz Radomíra Kuby, který napsal: "Jste nejlepší a každý váš zápas prožívám na tribuně jako by to byla extraliga. Jenom se mi zdá jestli Bartoň nehraje s hokejkou zahnutou na druhou stranu."

Centr první formace Milan Ministr tak rychle hledal v kabině hokejku zahnutou doleva, aby ji bartoňovi přinesl na rozbruslení. A Jakubova trofej šla po tréninku na zeď nad vzkazy. No uvidíme, s čím oblíbený vlasatý obránce večer nastoupí...

Nejlepší vzkaz

Nejlepším vzkazem se ale stala povídka fanouška s přezdívkou "gijoš". Autor získává dvě vstupenky na sobotní zápas, povídku zároveň zveřejňujeme zde. Redakce v ní upravovala pouze interpuknci.

Byl jednou jeden mocný hospodář, který měl na starost záři jedné komety na nočním nebi a zároveň pečoval o svého kohouta. Když jeho kometě docházela záře a on dostal na několik dní volno, vyslal toho kohoutka na pouť do světa.

"Nečeká Tě nic jednoduchého, můj milý kohoutku," praví hospodář. "Aby ses ubránil útokům, které na Tebe čekají, máš na cestu 2 štíty. Jeden je z Pruské ocele ze severu a druhý je z mého Žigulíku a používáš ho už dlouho. Budeš-li potřebovat se bránit více, Vyrubej nějaké dřevo a Vytesej si hradbu. Jak se má útočit Ti poradí tato moje Kuchařka a kouzelná Haluz."

Sotva co kohoutek vyslechl jeho rady a vydal se na cestu, postavili se mu do cesty zlí rebelové. Jejich šílený vůdce Pierre Nowak se šíleně smál a urážel kohoutka škaredými slovy. Kohoutek, nedbaje síly rebelů, čtyřikrát klovl, rebelové utekli a on šel dál.

Jeho cesta vedla na sever. Zničeho nic mu přes zobák přešla nepříjemná chemická vůně. V tom uslyšel řev a na kohoutka se řítili zuřiví severští lvi. Náš kohoutek s nimi svedl dlouhou a těžkou bitvu. Už už se zdálo, že vyhrají dravá zvířata, ale kohoutek se nedal a s vypětím všech sil lvy zkrotil.

Po této bitvě popošel nedaleko místa šarvátky a usedl na okraj veliké jámy, v níž se těžilo uhlí. Sotva usedl, musel rychle uskočit, neboť jej málem srazilo auto, ze kterého vyskočili otrhaní lidé. Ocitl se tváří v tvář další zkoušce – pirátům.

"Co pohledáváš v našich končinách, slepice bídná?" drze se ozval řidič pirátského vozu Doudek. Kohoutek to vzal jako výzvu k boji a pirátům se postavil. Ti, ač byli piráti velice silní, nevěděli si s kohoutkem rady. Snažili se seč to šlo, ale radoval se nakonec kohoutek.

Zmožen a vyčerpán vlezl do práchnivějící továrny na automobily Škoda. Tam jej čekala bitva nejtěžší. Začaly se na něj sypat reznoucí škodovky. Kohoutek nestačil uskakovat, síly mu chyběly. V tom si vzpomněl na své přátele ze dvora, kteří za ním stáli, i když byl nemocný a nedařilo se mu, když churavěl v táboře nebo se topil na výletě v Benátkách. Pruským i Žiguláckým štítem odrážel útoky škodovek, až je nakonec zdolal a vyšel z továrny na čerstvý vzduch. Tam na kohoutka čekal jeho hrdý hospodář a nad naším hrdinou v dalších letech zářila Kometa jeho hospodáře, jezdil navštěvovat Ševce, napil se Budvaru, studoval umění indiánů z divokého západu a v zoo viděl i vzácné bílé tygry.

Fotogalerie – takto to vypadá v kabině Mory

Užijte si dramatické vyřazovací boje s HC Olomouc!