Kluci hráli neskutečně, chválil své spoluhráče po utkání s Vítkovicemi Petr Galuška

V utkání s Třincem drželi Kohuti s Oceláři dlouho krok, po první třetině tak odcházeli Třinečtí do kabin jen s jednobrankovým náskokem. V prostřední části však Hanáci inkasovali hned čtyřikrát. „Druhá třetina bývá většinou naše krizovka. Proti Třinci jsme si to nepohlídali, ale proti Vítkovicím jsme se na to zaměřili už před zápasem. Řekli jsme si, že druhé třetiny musíme udržet a teď se to všechno zlepšilo,“ usmíval se Petr Galuška.

Olomoucký brankář tak svého kolegu střídal za stavu 5:1 ve prospěch Ocelářů. Pro mnohé by tak šlo o v podstatě rozhodnutý zápas. „Vůbec jsem to tak nevnímal. Byl to první start sezóny, tak jsem se snažil ukázat a zasloužit si zápas proti Vítkovicím. Tam se to povedlo, za to jsem rád,“ těšilo ho.

Během šestatřiceti minut mezi třemi tyčemi čelil Galuška osmnácti střelám Ocelářů. Za svá záda pustil jedinou. I v předchozích minutách potvrzovali Třinečtí svůj hlad po gólech. Na olomoucké brankáře vystřelili celkem osmatřicetkrát. „Je to hodně ofenzivní tým, hodně střílí, to mám rád. A v bráně aspoň není zima,“ řekl.

Se svým výkonem proti Třinci junioři spokojení být nemohli. V utkání s Vítkovicemi ale předvedli úplně něco jiného. „Po zápase s Třincem jsme přijeli pozdě. Zavřeli jsme kabinu, sedli si, ‚staří‘ promluvili a každý dostal slovo a řekl, co se mu nelíbí a co se musí změnit. Proti Vítkovicím jsme se na to zaměřili a byl to úplně jiný tým,“ chválil své spoluhráče gólman, jehož vzorem je Carey Prince.

Ani v Ostravě však utkání nebylo jednoznačné od začátku. Kohouti už v první třetině vedli o dvě branky, Vítkovice ale snížily. Stejný scénář se pak opakoval ještě dvakrát. „Bylo to sice o gól, ale myslím, že jsme všichni věřili tomu, že vyhrajeme. Atmosféra na střídačce byla skvělá, všichni to hecovali, na ledě skákali do střel a strašně mi pomáhali. Bylo to něco neskutečného,“

Osmnáctiletý brankář předváděl v utkání zákroky, kterými svým spoluhráčům mnohdy vyrazil dech. V létě navíc znovu absolvoval hokejovou školu Petra Mrázka. Naučil se tohle právě od brankáře Detroitu? „Ne, to ne,“ smál se. „Možná. Jsem rád, když můžu nějaký zákrok prodat a pomůže to klukům psychicky. Myslím, že to zároveň trochu shodí protihráče,“ uvažoval.

Olomouc si první tři body rozhodně nehodlala nechat utéct a na střídačce to bylo znát. Především ve třetí třetině a v jejím závěru se ze střídačky Kohoutů ozývalo neustálé povzbuzování a slova chvály pro střídající spoluhráče. Co tedy bylo klíčem k prvnímu úspěchu? „Týmovost. Ještě jsem nezažil, aby kluci hráli takhle týmově. Blokovali střely a hráli neskutečně,“ ocenil své spoluhráče brankář, který ve Vítkovicích čelil 36 střelám.

Hanáci čekali na první výhru poměrně dlouho, přesněji do šestého kola. V prvních dvou utkáních chybělo Kohoutům spíš štěstí k zisku bodů, v dalších třech se však olomouckému výběru nedařilo tak, jak by chtěl. „Někdy to tak je, že se nepovede start, ale věřím, že jsme to teď zlomili a začneme úplně novou sérii,“ věřil.

První výhra nad silným soupeřem juniory pořádně nakopne i do dalších zápasů. „Sebevědomí teď máme určitě úplně nahoře. Budeme hrát rozhodně tak, jak jsme hráli proti Vítkovicím. Takový týmový výkon teď budeme podávat pořád,“ dodal Petr Galuška odhodlaně.