Káňa o oslavách gólu proti kamarádům: Skákat na plexi by bylo neuctivé
Byl to rychlý budíček. Někteří opozdilí diváci ještě ani nezaujali místa na tribuně, když se poprvé plecharéna otřásla rykem olomouckých fanoušků. Skladaného důrazné nahození z úhlu se neočekávaně odrazilo a Marek Čiliak se už vzmohl jen na vyražení kotouče před sebe. Na spoluhráče. Ale naneštěstí pro slovenského brankáře jen bývalého. „Skoro jsem se lekl, protože jsem v těch místech puk vůbec nečekal,“ komentoval Jan Káňa své rozpoložení při skórování.
Tribuny bouří, střelec však zůstává i celkem očekávaně ledově klidný. „Jasně jsem si v hlavě urovnal, že pokud by mi to náhodou tentokrát padlo, tak bych byl maximálně pokorný. Skákat na plexisklo nebo ukazovat nějaká ostentativní gesta není v mém postavení na místě,“ okomentoval své férové gesto „nečinnosti“ hráč, který v minulosti za Brno odehrál 242 extraligových utkání. Může ale gól za této konstelace svazků se soupeřem vůbec hokejistu těšit? „Letos mi to moc nepadá, takže musím být rád i za takové situace. Že vyšel gólový večer zrovna na zápas s Brnem je jen osud,“ dal jednoznačnou odpověď.
Nutno dodat, že tento popisovaný večer nebyl Káňa se svými myšlenkami sám. Na straně Hanáků se v podobné roli museli rozhodovat, pokud nepočítáme brankařskou dvojku Martina Faltera, i další tři hokejisté. A hned dva z nich nakonec svého nedávného zaměstnavatele poslali v první třetině do kolen, Miroslav Holec (hráč Komety naposledy v roce 2014) zvyšoval na 2:0, čtyřicet sekund před první pauzou pak vyšla rána Vilému Burianovi (2016). „Oni to berou už úplně jinak než já. Jsou z Komety déle pryč. Nechci za ně mluvit, ale asi to není pro ně už tak speciální jako u mě coby premianta v této roli,“ komentoval Káňa zápasový paradox.
Co je pro novinářskou obec téma na článek, pro sportovní kabinu se stává studnicí vtipkování, i na Hané se tato teze nakonec ukázala pravdivou. „Nezůstalo to bez odezvy. Hned někdo halekal, že dnes dávají góly jen Brněnští,“ prozradil s úsměvem na tváři olomoucký forvard. „Škoda, že to tam nepadlo i Davidu Ostřížkovi, to by už měla naše kolonie maximální úspěšnost. A on ani vlastně nebyl od vstřelení gólu daleko,“ uvědomoval si.
I díky razantnímu nástupu v první třetině nakonec Olomouc utkání dotáhla k vítěznému konci, moravské derby navíc podtrhla fantastickým ofenzivním počinem v podobě sedmi vstřelených branek. Tolik Brno ve vzájemném duelu naposledy inkasovalo v roce 2002 v tehdejší druholigové atmosféře! Domácím však nakonec přinesl výsledek radost i v kontextu vývoje tabulky. „Základní cíl bylo předkolo. Teď je na čase ho o stupínek zvýšit, rozhodně si jdeme za nejlepší šestkou,“ hledí Káňa po nejvyšších metách.
Rozhodnutí o konečném olomouckém osudu ovšem padne až v neděli po duelu s Jihlavou, obě varianty jsou nyní stále prakticky se stejnou pravděpodobností reálné. „Nějakého vysněného soupeře vůbec neřešíme, stále je to dost zamotané,“ odmítá Jan Káňa tipy na možného vyzyvatele v play-off.
Samotného zlínského odchovance nicméně kromě momentální pohody v kabině může těšit i vlastní soukromá forma. Podle momentálních výkonů zřejmě překonal těžkou fázi kariéry. „Letos jsem si snad zdravotní problémy vybral na léta dopředu,“ vracel se i k důvodu, proč jej Kometa poslala na rozehrání na Hanou. V sezóně zatím stihnul odehrát jen dvacítku utkání v základní části. „V minulosti mi prakticky nic vážnějšího nebylo, asi hokejové zákony schválnosti. Snad jsem se přes to dostal, dělám pro to maximum,“ doufá.
