Nervózní jsem rozhodně byl, přiznal po premiéře v juniorce Adam Havel

Tradiční derby se Zlínem nebylo ani tentokrát nic jednoduchého. Junioři si sice vytvořili slibný náskok 2:0, domácí se ale nehodlali vzdát bez boje. Na konci druhé třetiny tak svítil na kostce stav 3:4. Olomoučtí ale dokázali těsný náskok udržet a gólem do prázdné branky pak pojistil zisk tří bodů Tomáš Krupa. „S výkonem týmu jsem byl spokojený. Navzájem jsme se povzbuzovali a myslím, že to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme vyhráli. Měli jsme trošku víc vyloučených hráčů, ale kluci to skvěle ubránili,“ ocenil Adam Havel.

Druhá dvacetiminutovka však nevyšla Kohoutům přesně tak, jak si představovali. Už na začátku prostřední části totiž domácí snížili náskok Hanáků. „Jak říkal pan trenér, začátek druhé třetiny jsme trochu prospali, ale pak jsme se zase probrali a začali hrát,“ přiznal.

Jen vteřinu před koncem druhé třetiny navíc Kohouti dostali gól na 3:4. Olomoucké juniory ale inkasovaná branka příliš neovlivnila a do třetí třetiny nastoupili s jediným cílem – tři body si nenechat utéct. „Samozřejmě, že každá branka před koncem třetiny není nic dobrého, ale kluky to nějak moc nerozhodilo. Navíc nás trenéři do třetí třetiny povzbudili. Řekli, že hlavně musíme pořád hrát a bruslit,“ prozradil olomoucký odchovanec.

Ještě ke konci utkání zavřeli Berani olomoucký výběr v obranném pásmu a protože cítili šanci na srovnání, odvolali brankáře. Marek Hasala i bránící pětka tak zažívali pořádně horké chvilky. Gól Tomáše Krupy přes půl hřiště do prázdné klece ale juniory uklidnil. „Pomohlo nám to, že jsme se navzájem povzbuzovali a samozřejmě, že brankář odvedl skvělou práci,“ chválil své spoluhráče útočník, který v juniorce nastoupil s číslem 65.

Pro Adama Havla to byl vůbec první start za juniory. Věkem ještě dorostenec přiznal, že mu pomohlo i to, že se na zápas juniorky vydal i jeho spoluhráč Stanislav Ruda. „Nervozita tam určitě byla. Přece jen to byl můj první zápas v juniorce a moc jsem nevěděl, co od toho čekat. Určitě mi pomohlo, že Standa jel se mnou a hráli jsme spolu v lajně, protože spolu hrajeme i v dorostu a jsme na sebe zvyklí,“ tvrdil šestnáctiletý hokejista.

Stejně jako přechod z juniorky do áčka, ani přestup mezi dorostem a juniorkou není snadný. Olomoucký útočník však novou výzvu zvládl. „Oproti dorostu je to velký rozdíl. Hra je mnohem rychlejší a hráči jsou fyzicky zdatní. Tempo hry mi ale celkem vyhovovalo. Se svým výkonem jsem spokojený, ale to si myslím já a poslední slova má vždycky trenér,“ dodal.