Chtěli jsme složit konkurenceschopné mužstvo, a to se nakonec podařilo, těší trenéry Křivohlávka a Brančíka

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Dorostenci si letos nevedou vůbec špatně. Během základní části je nepotkal žádný větší výsledkový výkyv, naopak se jim podařila senzace. Na přelomu základní části a nadstavby natáhli vítěznou šňůru na neuvěřitelných čtrnáct utkání. I díky ní si pojistili první místo ve skupině E a v derby s Přerovem definitivně rozhodli o postupu do play-off. V kabině i mezi trenéry tak vládne spokojenost.

Podařil se vám velký úspěch, postoupili jste do play-off. Jak se ale s odstupem času díváte na průběh základní části a nadstavby?

Jan Křivohlávek st.: Vstup do soutěže nebyl takový, jak jsme si představovali. Prohráli jsme první dva zápasy a bylo strašně důležité, že jsme to třetí utkání tehdy doma vyhráli. Vybavuji si, jak bylo na klucích vidět, jak jsou strašně nervózní, ale zvládlo se to. Začátek sezóny ale provázely velké výkyvy. Nechci, aby to znělo jako výmluva, ale měli jsme i nějaké zraněné hráče, někteří byli zranění dlouhodobě a samozřejmě, že na výkonnosti týmu to bylo trošičku znát. Srovnali jsme se s tím a byť byl začátek možná trochu nevyrovnaný, kluci bojovali, snažili se a odváděli své maximum. Zlomové možná bylo utkání v Přerově, které jsme vyhráli 3:1. Kluci to uhráli svou bojovností a přístupem a tenkrát asi pomaličku začali věřit, že to, co se po nich chce, ponese ovoce. Tím utkáním jsme nastartovali sérii, která se zastavila na čtrnácti výhrách za sebou a jednoznačně to byl základ pro to, abychom se z pozic o sestup a play down mohli dívat trošku dopředu a poprali se o play-off. A to se nakonec podařilo.

Zmínili jste, že jste první dva zápasy sezóny prohráli, bylo pak třeba kluky nějak víc namotivovat, aby neklesali na mysli?

Jan Křivohlávek st.:Těmto klukům nejde upřít snahu. Navíc si myslím, že naše skupina byla velice vyrovnaná. Možná až na první tři týmy, které byly lehce odskočené. A to, že se na začátku prohrálo, to mohlo být počáteční nesehraností nebo možná neproměněním šancí. Jsou to ale malé detaily, které rozhodují zápasy. Například v Šumperku jsme byli dvě třetiny lepším týmem, měli jsme hodně šancí, ale dali jsme jen jeden gól a prohráli jsme 1:2. To třetí utkání, tehdy s Havířovem, bylo hrozně důležité. Kluci to vydřeli a bylo vidět, že to z nich po zápase spadlo. Byla vidět i obrovská snaha vyhrát a pro sebevědomí kluků je to hrozně důležité, protože když se nedaří, i dospělí hráči s tím mají co dělat.

Myslíte si, že je právě poctivost hráčů tou silnou stránkou týmu?

Jan Křivohlávek st.:Jak jsem řekl, skupina v základní části byla velice vyrovnaná a i když se to pak rozdělilo, neřekl bych, že by mezi týmy byly až tak velké rozdíly. Rozhodovaly detaily a možná i to, jak se který tým stmelil a víc táhl za jeden provaz. Všechno je to o tom, kdo dá a nedá gól a všechno stojí na dobré obraně a brankářích. Naše mužstvo se dávalo dohromady až v přípravě a my jsme si s Ríšou (Brančíkem) přáli, aby bylo konkurenceschopné, což se nám nakonec podařilo.

Dá se říct, že kvalitní brankáři a dobrá obrana byly základní stavební kameny toho, že se vám povedlo natáhnout vítěznou šňůru na krásných čtrnáct zápasů? Jak často trenér něco takového zažije?

Jan Křivohlávek st.: Za sebe můžu říct, že jsem to ještě nezažil. Zažil jsem z trenérského hlediska velice úspěšnou sezónu s mladoboleslavskou juniorkou, kdy jsme se dostali až do finále, ale ani tehdy jsme takovou sérii nezažili. Opravdu klobouk dolů. Je to něco, co si kluci můžou pamatovat a přenést do dalších sezón nebo let.

Jak náročné bylo s hráči pracovat v době, kdy jste tolik zápasů vyhrávali? Bylo třeba držet je nohama na zemi?

Jan Křivohlávek st.:Bylo vidět, že je v šatně pohoda a všechno relativně šlo lehce. Hlavně ale, a to si myslím, že je velký přínos, jsme se naučili zvládat utkání, kdy se nedařilo, prohrávalo se a dokázali jsme to otočit. Viz třeba utkání v Přerově, kdy jsme prohrávali asi 1:4 a otočili jsme to na 6:5. Kluci si dokázali, že i utkání, které vypadalo jednoznačně, dokázali otočit. Sami si mohli dokázat, že se hraje šedesát minut a že ani za velmi nepříznivého výsledku není nikdy konec. Myslím, že to bylo jedno z utkání, které jim ohromně pomohlo.

Rozhodující zápas jste odehráli v rámci derby s Přerovem, byla vidět o něco větší motivace právě kvůli tomu, jak jsou si kluby blízké a hráči se navzájem znají?

Richard Brančík:Myslím, že rozhodla porážka týden předtím, kdy kluci věděli, kde jsme udělali chybu a jak jsme k zápasu přistoupili. I když jsme teď nebyli lepší tým, kluci věděli, čeho se mají vyvarovat. S přispěním výborného výkonu Frgyho (Dominika Frgála) se to utkání zvládlo. Je to derby, motivace tam je, ale kluci měli hlavně týden v hlavě předchozí zápas s Přerovem. Vyříkali jsme si to a i když to nebylo tak, jak jsme si mysleli, že to bude, vstup do zápasu byl lepší. Byli jsme trpělivější než doma, kdy jsme si mysleli, že to hned rozhodneme a už na začátku zápasu jsme prohrávali 0:2. Možná tam byl i faktor rozhodujícího utkání a jistoty play-off.

Je náročnější hráče, zvlášť v tomhle věku, ukočírovat, když jde o derby?

Richard Brančík: Myslím si, že jako derby vnímají jen Přerov. S Šumperkem už to není až tak vyhrocené. Přerov je přece jen blíž. Bývá to takové podrážděné, ale s Šumperkem to tak není.

deneme bonusu