Obsáhlý rozhovor s loučícím se Janem Káňou: Děkuji všem, celému týmu, celé Olomouci
Honzo, proč jste se rozhodl z Olomouce odejít?
Těžká otázka hned na úvod. Potřeboval jsem změnu. Když to řeknu škaredě, chtěl jsem hrát o ty nejvyšší příčky. Přestože jsem tady zažil krásných skoro šest let, necítil jsem, že bychom v dalších sezónách měli bojovat o titul. Už nejsem nejmladší, takže pohár chci získat. Proto jsem se rozhodl změnit klub.
Kdy bylo jasno, že zamíříte jinam?
Na začátku ledna jsem ještě rozhodnutý nebyl, ale zvažoval jsem pro a proti. Ve výsledku jsem dospěl k názoru, že odchod bude pro mě nejlepší.
Kolik týmů bylo ve hře?
Rozhodoval jsem se déle, ale ve výsledku pro mě hrála roli vzdálenost. Mám tady rodinu, Olomouc mám rád, takže ji nechci úplně opustit. Nechtěl bych někde být celý rok sám. S rodinou jsme takto přemýšleli a výsledek je takový, jaký je.
Hodně se mluví o tom, že vašim novým působištěm budou Vítkovice. Budete bydlet tedy i nadále v Olomouci a na tréninky dojíždět?
Úplně dojíždět nebudu, ale když se mi bude chtít, tak dojedu.
Jakou roli v novém týmu budete mít?
O roli jsme se nebavili. Lidé z klubu pořád ještě pracují, takže se nedívají úplně do budoucna, to teprve přijde. Nějaké sliby o roli jsou ve výsledku úplně nepodstatné, protože když mi slíbí první lajnu a já nebudu hrát dobře, můžu skončit na tribuně. Je to všechno o mně.
Jaké to bude přijet do Olomouce v dresu soupeře?
Emotivní to bude hlavně během prvního zápasu. Moc to ale neřeším. Spíše to bude o kontaktu s kluky na ledě. Budu se dívat, kdo jak vypadá, kdo jak hraje. Těším se na to. Bude to ale nová výzva.
Může být v budoucnu ve hře návrat mezi kohouty?
To já nevím. Těžko říct, co se stane se mnou, s Olomoucí... Za rok se můžu zranit, v Olomouci se něco může změnit... Každopádně bych byl rád, kdybych se tady mohl vrátit. Varianta to v mé hlavě pořád je, ale je tady mnoho proměnných, které neovlivním.
Jak budete na dlouhé působení v Olomouci vzpomínat?
Jenom v dobrém. Myslím si, že jsem tady získal přátelé na celý život. Fakt jsem tady nezažil člověka, který by se ke mně choval škaredě. Možná já jsem se občas choval blbě. (smích) Je tady spousta dobrých lidí, všichni mi pomáhali, chtěli ze mě dostat to nejlepší. Jsem vděčný za šanci, navíc jsem tady strávil kus života. A vlastně ještě strávím. Sice pocházím ze Zlína, ale Olomouc beru jako domov.
Mohli by třeba Jan Bambula nebo Jakub Navrátil naplno převzít vaši pozici?
Je tady spousta kluků, kteří už nejsou nejmladší a něco za sebou mají. Když dostanou tu roli, bude to na nich. Věřím, že třeba Bambus jednou doroste do takového hráče, který si zkusí zahraniční angažmá. Navrc je strašně šikovný. Je otázka, jak dlouho tady vydrží a co zde zanechají.
Myslíte si, že ke změně působiště vám napomohla loňská spolupráce s Davidem Krejčím?
Krejča je samozřejmě jeden z těch hlavních faktorů, ale pomohl mi celý tým. Každý pomáhá tomu druhému. Kdyby tady nebyla tak skvělá parta, takové individuální statistiky bych neměl. Děkuji všem, celému týmu, celé Olomouci.
Letošní sezóna však byla z týmového hlediska povedenější než loňská. Čím to?
Pro lidi to možná bylo překvapení. Řekl bych, že jsme měli sevřené zadky od začátku ligy. Věděli jsme, že už tady nebude nikdo, kdo vezme puk za bránou, projede celé hřiště a rozhodne zápas. Všichni se tedy dostali na hranu. Když tady byl Krejča, možná každý z nás věřil, že nám vše zařídí. Teď to najednou daleko více bylo na mladších hráčích.
Vzkázal vám David Krejčí něco před play-off?
Akorát nám vzkázal, že když jeden zápas v Pardubicích vyhrajeme, všechny nás pozve na pivo.
To musela být velká motivace, že?
Byla. Proto jsme tam šedesát minut hráli 0:0. (smích)
Ozval se i po sezóně?
To už nevím. Když jsme vypadli, tři dny jsem v ruce neměl telefon. Ale asi bych na něj ani neviděl. (směje se) Byl jsem smutný z toho, že jsem poslední zápas nedohrál. Je škoda, jak to skončilo.
Jaké je vlastně vaše celkové hodnocení uplynulého ročníku?
Já úplně spokojen nejsem. V kabině jsme ale cítili, že uhrát dvanáctku bude velký cíl, protože nás pasovali do role outsiderů. V první půlce sezóny jsme si ale zkusili, že můžeme hrát s každým. Já osobně jsem cítil, že bych se mohl rozloučit největším úspěchem od olomouckého návratu do extraligy, ale nakonec to úplně nedopadlo. Udělali jsme pro to vše, ale Pardubice jsou nadstandardní mančaft. I když výsledky vypadají vyrovnaně, síla Pardubic hlavně z hlediska individualit byla jinde. Dokázali jsme se jim vyrovnat tím, že jsme hráli jako tým. Odevzdali jsme tam maximum. V ten moment jsem si ale uvědomil, že takový tým, který tady byl, třeba už nikdy nepotkám.
Jak zatím po skončení sezóny trávíte čas?
Teď ještě řeším drobné zranění, ale příští týden bych už mohl někam vycestovat. Zatím jsem doma a odpočívám.
Sledujete zbytek play-off?
Díval jsem se na sérii Sparta - Třinec. Byla výborná. Měl jsem tam kamaráda, který sice vypadl, ale aspoň s ním můžu na pivo. Byl to Michal Kempný. (úsměv)
Kdo je podle vás největší favorit na titul?
Kdybych to řekl, to by mě možná pak nechtěli. (smích) Ale vážně, když jsem viděl zápasy se Spartou, za mě je velký favorit Třinec, i když hraje s Pardubicemi.
Jste rodákem ze Zlína, budete přát Beranům postup mezi elitu?
Zlín měl celý rok velice dobrý kádr. Úplně nefandím nikomu, i když jsem Zlíňák, ale chci, aby si to v baráži zkusil Vsetín. Možná se i pojedu podívat na nějaký zápas.
