Posun byl za pár měsíců obrovský a práce týmu výborná, vracel se k sezóně Tomáš Sršeň

Tomáši, právě vám začala suchá příprava, když se ale vrátíme k minulé sezóně, jak jste spokojený?

Co se týče první poloviny sezóny, jsem spokojený, protože jsme tvrdě pracovali a výkonnost šla nahoru. Pak jsme ale hráče museli posunout do dorostu kvůli záchraně, takže se nám mužstvo trošku oslabilo. Bohužel jsme se pak nedostali do závěrečné fáze soutěže devátých tříd o udržení v extralize.

Uplynulý ročník byl váš první po návratu do Olomouce, viděl jste v průběhu posun u vašich svěřenců?

Rozhodně. Když vezmu začátek srpna, kdy jsme začali, byl posun za dva nebo tři měsíce obrovský, ať už herního myšlení nebo nácviku založení útoku. Práce týmu byla výborná.

V průběhu roku jste převzal i roli asistenta u dorostu, kde působili i někteří hráči devítky, jak jste s nimi byl spokojený?

Co se týče těch pěti kluků, ať už to byl Tobiáš Sekanina, Dominik Drábek, Jiří Koryčanský, Vojta Černý nebo chvíli Matyáš Brym, myslím, že obrovský skok udělal Sekanina, který byl velkým přínosem. Drábek byl ještě o rok mladší, na začátku splňoval kvality dorostu, pak ale trošku upadal, protože hrál jak za osmou, tak devátou třídu, ale i za dorost, a to na něj bylo moc. Tihle dva hráči mají podle mě velkou perspektivu. To samé Koryčanský, který byl bohužel zraněný a na měsíc a půl z toho vypadl. Jsou to tři hráči, u kterých si myslím, že pokud si uvědomí, co hokej chce a potřebuje, můžou jít hodně nahoru a jednou se dostat daleko.

Všichni zmínění zároveň nastupovali i za devátou třídu, bylo poznat, že si do devítky přenesli zkušenosti z dorostu?

Když člověk přestoupí o kategorii výš, i když je mladší, a pak se vrací, je to někdy složité, protože speciálně u mladých kluků je to tak, že přijdou a myslí si, že to půjde ráz naráz a budou moci naplno hrát. Pak už je to ale na trenérech, aby je usměrnili a začali podávat výkony, které podávali v dorostu. Myslím, že devítce pomohli, ale zároveň tam byly zápasy, kdy jsem s nimi spokojený nebyl. Převažovalo ale to, že tam kvalita byla.

Pracovat s hráči v tomto věku nemusí být vždy jednoduché, jak se vám s nimi pracovalo?

Já s tím problém neměl. Taky jsem pořád mladý. (smál se) Prožil jsem si to, mám syna, který taky ještě v pubertě hrál hokej, takže vím, co kluci vyvádí a co potřebují. Spíš si myslím, že kluci měli problém se mnou, protože jsem na ně byl dost tvrdý. Říkal jsem jim ale, že je potřeba nastolit profesionalismus a měli by nakouknout do toho, o čem hokej je. A taky že mají rok na to, aby se co nejvíc z nich dostalo do dorostu. To je podle mě cíl trenéra deváté třídy.

Jak už jsme zmínili, není to tak dlouho, co odstartovala suchá příprava, budete se držet loňského modelu nebo přibydou novinky?

Jednou z novinek je judo. Zkoušeli jsme to loni v sezóně, ale moc kluků tam nechodilo. Teď ale budu vyžadovat, aby tam všichni chodili. Jinak ale jedeme stejný model jako loni s tím, že mým asistentem je Luboš Korhoň, který dělá kondičního trenéra i jako svou civilní práci, takže po něm chci, aby vedl tréninky posilováním vlastním tělem ve dvojici a podobně. Myslím, že je to pro kluky velký přínos a jsem rád, že s Lubošem můžu pracovat.

Právě Lubomír Korhoň ve svém rozhovoru zmiňoval, že devítka letos nebude hrát nejvyšší soutěž, a proto bude potřeba domluvit co nejvíce turnajů a přátelských zápasů s kvalitními týmy. Jak vidíte nový model vy?

Jsem zklamaný, že to dopadlo takhle a soutěž se změnila, protože devítka de facto nemá o co hrát. Tvrdí se totiž, že další rok už bude stejný systém jako byl v uplynulé sezóně, takže my v podstatě ani nebudeme hrát o postup. Jsem v šoku, co svaz dokáže vymyslet, protože je to soutěž o ničem. Pro nás trenéry to samozřejmě neznamená nic, protože nám půjde o tvrdou práci. Samozřejmě, jak říkal Luboš, budeme se snažit domluvit turnaje a přáteláky s těmi lepšími, ale já si nemyslím, že by jim rok mohl ublížit. To v žádném případě. Budeme vyžadovat i v zápasech se slabším soupeřem, aby dodržovali, co po nich chceme, hráli agresivně a naplno. Možná některým tenhle rok prospěje, protože se začnou prosazovat a věřit si.

V loňském roce jste byl kvůli působení u dvou kategorií v jednom kole, jak náročné to bylo?

Náročné to bylo, ale nedalo se nic dělat. Byla to nutnost. Mrzí mě to kvůli devítce, protože jsem se jí nemohl věnovat na sto procent. Chtěl jsem ji dotáhnout až do konce, ale bohužel, taková byla situace, musel se zachránit dorost, což chápu. Uvidíme, co bude letos.