Nový model soutěže je podle mě spravedlivější, říká o dorostenecké extralize Richard Brančík

Trenére, loni jste vedl jak dorost, tak juniorku, byl to pro vás velký skok, byť už jste obě kategorie vedl?

Velký skok to nebyl, protože jak bylo zmíněno, trénoval jsem obě kategorie a ty kluky znám. Prošli mi rukama v dorostu, takže jsem nešel do cizího prostředí. Nešlo to ani dorostu, ani juniorce, tak došlo k impulzu, respektive k výměně. Bohužel u juniorky to nevyšlo, ale zaplaťpánbůh, že se změnil model soutěže a zachovala se extraliga, což bylo pro Olomouc nejdůležitější.

Dorostenci v průběhu sezóny začali vypomáhat juniorce, bylo pro vás výhodou, že už jste věděl, co od nich čekat?

Je výhoda, že kluky znám, takže o to byla z mé strany práce jednodušší. Je ale pravda, že mezi těmi nejstaršími bylo hodně kluků, kteří byli odjinud a zas až tak do hloubky jsem je neznal. Problém v tom ale nebyl, protože za ty roky, které tu někteří strávili, jsem měl možnost je sledovat.

Často se říká, že přechod z dorostu do juniorky je pro hráče občas náročný, je podle vás rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi?

To jednoznačně. Je tam obrovský rozdíl v tom vést, trénovat a v podstatě vychovávat hráče ve věku od patnácti do sedmnácti let a pak hráče od osmnácti do dvaceti. Neříkám, že to u dorostenců není, ale u juniorů už většina kluků ví, co chce a co je potřeba pro to dělat. Není třeba tak na ně tlačit a kontrolovat je, ale spíš je někdy usměrňovat v individuálních činnostech, doporučovat a konzultovat. Už jsou to hráči, kteří za rok, dva budou hrát mezi chlapy.

Jako první z olomouckých týmů jste začali s letní přípravou, budete čerpat z loňského roku?

Příprava je víceméně obdobná. Snažíme se to ale dělat jinou formou, aby kluci během letní přípravy nevěděli dopředu, jaká příprava je čeká. Dochází k modifikaci cvičení, ale jejich objem zůstává stejný.

Čekají tedy hráče nějaká zpestření letní přípravy?

Jedním ze zpestření je judo, které loni nebylo. Letos máme více možností tělocvičen, loni jsme místo toho měli tatami v Sokolovně, kde jsme dělali obratnost, gymnastiku a na závěr kluci hráli ragby. Uvidíme, jestli si najdeme prostor a zahrajeme si i letos.

Máte za sebou prvních pár týdnů, je už teď možné udělat si o týmu nějaký obrázek?

Těžko hodnotit po týmové stránce, na to je brzo a hodně kluků je tu nových. Trénujeme víceméně ve třiceti hráčích a zatím jsme s Petrem (Rutarem – pozn. red.) spokojení s přístupem i morálkou.

Čeká vás nový systém soutěže. Do skupiny vám přibyly týmy jako Jihlava, Hradec Králové nebo Pardubice, s kterými jste dosud pravidelně nehráli. Co čekáte od nové sezóny?

Změnil se model a místo tří skupin budou dvě po deseti týmech. Přibyly celky, s kterými jsme se potkávali v létě na turnajích a nejsou to tak neznámé týmy. Víme, že Jihlava, Hradec Králové i Pardubice určitě budou kvalitní týmy. Musíme se na to připravit, abychom se jim vyrovnali a pokud možno byli i lepší. Dorost a juniorka mají obdobné modely, ale zatím je to nové a uvidíme, jak to bude. Předtím se hrálo čtrnáct kol a pro některé bylo víceméně po sezóně. Teď bude zápasů víc a pokud bude mít někdo slabší začátek nebo ho bude trápit marodka, pořád je šance nějaké manko dohnat. Za mě je lepší, že než se začne soutěž rozdělovat, odehraje se zápasů víc. Za mě je to spravedlivější.