Že mě fanoušci vyvolávali? To jsem ještě nikdy nezažil, prozradil dvougólový Jakub Sirota. Před zápasem se naladil muzikou
Jakube, jak moc potěšily vaše dvě vstřelené branky?
Dát dva góly za zápas před začátkem sezóny, to je hodně dobré, to se mi ještě nestalo. (úsměv) Věřím, že to takhle bude pokračovat.
Čím to, že zrovna proti Trenčínu to takhle vyšlo?
Těžko říct, ale zrovna jsem před zápasem pouštěl muziku v kabině, takže možná proto to bylo ono. (směje se)
A jak byste utkání celkově zhodnotil?
Zápas byl velice rušný, ale my jsme se vyvarovali chyb, které jsme dělali v minulých duelech. Do přečíslení nám Trenčín jezdil až ke konci, kdy to bylo prakticky rozhodnuté. Ještě v první třetině tam jednou jeli tři na dva, ale jinak jsme se těm situacím vyhnuli.
První branku jste vstřelil ve druhé třetině, kdy vám puk na levý kruh připravil Lukáš Nahodil. Souhlasíte, že lépe už to trefit nešlo?
Do vikýře to úplně nebylo. (usmívá se) Ještě jsem to trochu k tyči přitisknout mohl, ale gólman na to naštěstí nedosáhl.
A co ta druhá branka? Byla trošku kuriózní.
Odrazilo se mi to od kolene. Střela letěla a já se k ní snažil dostat. Jak rychle mířila ke mně, tak jsem šel na nohy a tam mě trefila. Snažil jsem se ještě puk posunout hokejkou, ale nakonec od kolene se dostal do brány.
Odehrál jste šest přípravných zápasů. Dá se říct, že každým duelem po individuální stránce rostete?
Můžeme to tak říct, ale je to stále příprava. Extraliga bude o něčem jiném, tempo bude vyšší. Stále bude na čem pracovat, ale já jsem spokojený. Z mé strany je to snad lepší zápas od zápasu.
Ke spokojenosti jistě pomáhá i velký čas na ledě.
Někteří obránci přesilovky nehrají, a když je přesilovek zrovna více, tak jen sedí na střídačce, což ideální samozřejmě není. Jsem rád, že to takhle je, snad to zůstane i nadále. Trenéři ale dělají skvělou práci, protože nás tam hází tak nějak rovnoměrně.
Potěšilo, že po zápase fanoušci vyvolávali vaše jméno?
Určitě. Trenéři mi říkali, že mě vyvolávají, což jsem nikdy předtím nezažil. Samozřejmě je to úžasné, hlavně když lidi chodí v hojném počtu. Je to zážitek! Já jen doufám, že jich bude co nejvíce.
Na konci srpna jste v Trenčíně prohráli 1:5, ale v generálce jste Duklu porazili 7:1. Čím si to vysvětlujete, že oba duely dopadly skoro opačně?
Nechci se úplně vymlouvat, ale když jsme hráli v Trenčíně, v kabině něco kolovalo. Tým nebyl úplně stoprocentní, ani já ne. Musíme ale pracovat na našich výkonech venku, protože je to samozřejmě něco jiného než doma. Trenčín nás tehdy jednoznačně přejel a my jsme ještě dělali chyby. Pokud se těchto věcí vyvarujeme, budeme na dobré cestě.
V čem zatím po herní stránce pociťujete největší změnu oproti působení v USA?
Větší led dělá hodně, jak jsem už říkal v minulém rozhovoru. Byl jsem zvyklý přistupovat k hráčům a prostoru tam moc nebylo, ale na tom větším hřišti je to něco jiného, je tam metr navíc. Musím k soupeřům pomaleji přistupovat a pak vlastně čekat, jaký udělají pohyb. Při útočení je to jednodušší, když ten metr k dobru mám já. Díky šířce kluziště to je v Americe určitě rychlejší. Je to tam i takové přímočařejší, ale tady naopak, když má hráč nějaké sebevědomí a je schopný to třeba zpomalit, tak může vynikat.
V 1. kole vás doma čeká Kladno. Jaromír Jágr sice hrát pravděpodobně nebude, ale soupeř má v kádru Tomáše Plekance, Michaela Frolíka nebo Jakuba Klepiše. Jaké to bude proti hráčům podobného kalibru nastoupit?
Nikdy si to nepřipouštím. Je samozřejmě důležité skautovat soupeře. Tím myslím, jak to hrají a jakou mají strategii. Ale přímo o hráčích na ledě? O nich jsem nikdy víc nepřemýšlel.
