Oproti začátku sezóny jsme se posunuli dál, těší Jakuba Sirotu. Větší ice time mu vyhovuje

FOTO: Michal Struž (náhledové), Jakub Šustr (pod rozhovorem)

Kubo, jak byste popsal poslední utkání před reprezentační pauzou proti Kladnu?

První třetinu na nás vletěli, trochu jsme s tím od začátku bojovali. Bylo vidět, že Kladno bylo na koni, góly mu pomohly získat momentum. Od druhé třetiny jsme se určitě zvedli. Gól nám pomohl a šancí tam bylo opravdu hodně. Mnohdy jsme je zavřeli v pásmu, ale často nám i ujížděli. Hodně nás ovšem ranilo, že se zranili dva obránci. Taky jsem byl chvilku zraněný, proti Kladnu jsem trošku bojoval s bolestí. Kuncík to ale v obraně zvládl skvěle. Myslím, že to byly super dva body.

Už jste to trochu nakousl. Dohrávali jste na čtyři obránce, pomáhal vám Michal Kunc. Jak pro vás bylo náročné, když jste byli na ledě vlastně každé druhé střídání?

Omezující pro mě byla akorát ta bolest, ale z nějakého důvodu mám takové geny, že na ledě bych mohl být pořád. Střídat bych vlastně ani nemusel, takže problém mi to nedělá. Jsem rád, když jsem v rytmu. Pozor si však musím dávat na to, že když jsem dlouho na ledě, mnohdy jsem už takový laxní. Hlava je taková, že přestává dávat pozor na detaily. Fyzička je ale v pohodě.

Zapsal jste čtvrtou branku v sezóně. Z tribuny to vypadalo jako ukázkově vymetená šibenice.

Sedlo to pěkně. Navrc (Jakub Navrátil) to krásně objel, navíc útočník, který si mě měl hlídat, si mě nehlídal. Kuba mi to dal krásně doprostřed. Nechci říct, že jsem zavřel oči, snažil jsem se mířit nahoru, ale spadlo to tam určitě se štěstím. Byl to pro zápas velmi důležitý gól.

Bezesporu je fajn, že kanadské body naskakují, že?

Určitě. Je fajn bodově pomáhat týmu. Když se hráčům individuálně daří, tým většinou získává body.

Na začátku sezóny u vašich střel často zvonily tyčky. Úleva, že už to tam padá?

Ano. (usmívá se) Hlavní ale je, že často bývám na přesilovce. Dostávám hodně příležitostí a mám důvěru od trenérů. Daří se nám proměňovat šance, ale samozřejmě by to mohlo být ještě lepší. Může to být častěji za tři body, ale zase stěžovat si nemůžeme. Musíme být rádi za dva body, které jsme proti Kladnu uhráli.

Máte na kontě sedm výher z posledních osmi zápasů. S tím se jde do reprezentační pauzy dobře, co?

Je cítit, že se všem zvedlo sebevědomí. Začali jsme být schopni hrát i když vedeme, což byl na začátku sezóny trochu problém. Když jsme totiž v zápase dlouho vedli, začali jsme zmatkovat a snažili jsme se jen bránit, což nedělalo dobrotu. Postupně náš tým spěje, posunuli jsme se dál.

Zdá se mi, že v posledních duelech soupeři nemají tolik šancí. Zápasy díky tomu zvládáte výsledky 2:1 nebo 3:2...

Poděkuju, protože je to součást hry obránců. Věřím, že my obránci děláme dobrou práci, že soupeře tolik nepouštíme před bránu. Je možné, že nám občas někdo ujede, ale při hře pět na pět se málokdy stane, že by se nám tam objevil hráč před bránou úplně sám. Většinou ty góly, které dostáváme, jsou vyložené šance. Nebo je to i o štěstí, které druhý tým má.

Je velký rozdíl hrát proti Kladnu s Tomášem Plekancem a bez něj? Oproti začátku sezóny tam ale přibyl nepříjemný Radek Smoleňák.

Upřímně jsem si jej tolik nevšímal. Samozřejmě jsem si na něj musel dát jako obránce pozor, ale nebyl to někdo, kdo by individuálně přehrával úplně všechny. Myslím si, že Kladno je tým, který hodně vyhazuje puky a sem tam ujíždí do brejků. Zároveň ale během zápasu neudrží větší tlak. Jako tým jsme lepší.

Momentálně jste na devátém místě tabulky. Předpokládám, že s tím panuje spokojenost vzhledem k tomu, jak jste se zvedli.

Určitě. Jsme tady rádi za každé body. Je určitě příjemné, když hrajeme dvakrát se silným Litvínovem a v obou případech ho porazíme. Sezóna je dlouhá a často to bývá tak, že role přebírá někdo jiný. Je super, že nespoléháme na jednoho hráče, který by nás zachránil. Hrajeme jako tým!