Jan Tomajko o průběhu sezóny: Zvedli jsme se, ale bodů bychom měli mít více. Fanoušci jsou naším sedmým hráčem

FOTO: Michal Struž

Trenére, máte za sebou 28 zápasů, ve kterých jste získali 37 bodů, navíc jste se posunuli na devátou příčku. Panuje s tím spokojenost?

Zvedli jsme se, ale myslím si, že bodů bychom měli mít více, takže úplná spokojenost s tím nepanuje. Musíme pokračovat podobně jako v zápasech, ve kterých jsme bodovali. Pořád je to spíše málo, takže musíme přidat.

V letošní sezóně jste zatím vyhráli třináct zápasů, z toho hned desetkrát jste otočili vývoj na svou stranu. Ukazuje tento fakt na charakter týmu?

Samozřejmě, je to důležitá věc, ale to, že inkasujeme často jako první, je mínus. Potřebovali bychom mnohem častěji vést. Když dotahujeme, stojí to více sil. To musíme zlepšit.

Oproti začátku sezóny došlo k velkému zlepšení v přesilovkách. Čím to? Zaměřili jste se na ně víc?

Určitým způsobem přesilovku samozřejmě posunuly příchody Honzy Káni a Karla Pláška. Ani bych neřekl, že nyní trénujeme přesilovky více. Když se nám nedařilo, paradoxně jsme je trénovali snad ještě častěji. Někdy to tak bývá, že se trénují méně a je to lepší. Každopádně Karel nebo Honza jsou hráči do přesilovek, kvalitu rozhodně posunuli.

Po první reprezentační přestávce jste vyhráli sedm z deseti zápasů, doma jste navíc zvítězili čtyřikrát za sebou. To je statistika, která jistě potěší, že?

Je třeba především říct, že fanoušci jsou naším sedmým hráčem. Atmosféra je tady prostě vynikající. I když se prohrává, stojí za námi a jsou slyšet. Hráčům to pomáhá. I díky tomu domácí zápasy dokážeme vyhrávat, ale venku se samozřejmě musíme zlepšit. Tam máme velké rezervy.

Už jste to nakousl. První venkovní výhra za tři body přišla až v Mladé Boleslavi. Měli jste to do té doby v hlavách?

V hlavách jsme to ani tak neměli, ale prostě nebylo to ono. Problém je v tom, že i venkovní zápasy často dotahujeme a ne vždy se to skutečně povede otočit. Je to hrozná škoda. Třeba v Hradci jsme hráli ve třetí třetině 3:3, ale pak přišla jedna taková chybička a zápas skončil tak, že jsme body neměli. To jsou rezervy, které bychom měli odstranit.

Celou extraligu zatím ohromuje Rok Macuh, který je druhým nejproduktivnějším kohoutem, a to v loňské sezóně hrál 1. ligu v Přerově. Překvapil i vás?

Jeho nástup v první polovině soutěže byl vynikající. Nečekal to podle mě ani on sám. Hraje tak dobře hlavně díky tomu, že pro to dělá všechno, má opravdu vynikající přístup. Těmi svými výkony je takhle odměněný.

A co Jakub Sirota? Také se zdá, že zapadl skvěle.

Je hodně vidět. V prvních zápasech si potřeboval zvyknout na některé věci. Přece jen v univerzitní soutěži v USA se výsledky neřešily podobně jako tady. U nás hráči musí myslet na to, jaký je zrovna stav utkání, kolik zbývá do konce... Každopádně postupně si na to zvyká a v posledních zápasech byl opravdu výborný.

Vás jako trenéra jistě musí těšit, že Jakub Navrátil, Michal Kunc nebo Jan Bambula postupně v mužstvu přebírají klíčové role.

Pořád se zlepšují. Je jim třiadvacet, čtyřiadvacet let, je na nich vidět velký progres, ale pořád nejsou na svém topu. Budou ještě lepší!

Konkrétně Michal Kunc se znovu ukázal jako velký univerzál, když v utkání s Kladnem nastoupil v obraně. Byl z útočníků první volbou?

Měli jsme to takhle nachystané, kdyby se náhodou něco stalo. Michal Kunc byl pro nás první volbou, když jsme věděli, že budeme potřebovat dát do obrany útočníka. Nedá se nic dělat, taková byla situace, ale zvládl to skvěle.

Týmu hodně pomáhají také Branislav Konrád s Jakubem Sedláčkem.

Dvojice gólmanů má stabilní formu, což je hodně důležité. Je to skvělé i pro sebevědomí mužstva. Hráči se pak nebojí udělat chybu, protože ví, že je vzadu ještě kvalitní brankář.

Na konci prosince vás čeká druhá cesta s fanoušky MORA EXPRESSEM. Jak se těšíte na tento speciální zápas na Spartě?

Jde tam spíše o tu atmosféru kolem utkání. Přímo v tom zápase se to nedá tolik vnímat, ale když přijede z Olomouce hodně lidí, i na Spartě jsou slyšet. Je vždy speciální, když vás na venkovním hřišti přijde podpořit tolik fanoušků. Bude to pěkné, těšíme se na to, bude to zážitek.

Když se vrátíme k pondělnímu zápasu v Pardubicích, Jan Knotek po utkání říkal, že se mu zápasy s Pardubicemi, Spartou a Třincem zdají každý rok těžší a těžší. Vnímáte to stejně?

Dá se říct, že je to taková trojka týmů s nejstabilnější formou. Hrají výborně a je hrozně těžké je porazit. Děláme pro to všechno, ale zrovna ve včerejším zápase byly Pardubice lepší v proměňování šancí. S tím nic neuděláme.

Ve středu hned jedete do Českých Budějovic. Jaké utkání očekáváte?

Samozřejmě hodně náročné. Budějovice výborně bruslí a neustále napadají. Zvlášť na domácím hřišti jsou velmi nebezpečné. Není náhoda, že doma často bodují. Čeká nás další těžký zápas. My se hlavně musíme oklepat z prohry v Pardubicích, potřebujeme začít daleko lépe v defenzívě. Uvidíme, jak to bude vypadat.

Říká se, že okolo Vánoc přichází nejdůležitější část sezóny. Berete to tak?

Úplně ne. Hraje se na 52 kol. Každý tým je v určité krizi někdy jindy. Někdo to má na začátku sezóny, někdo uprostřed, někdo na konci... Je to různé. Upřímně? Na věty, že se v prosinci láme chleba, moc nevěřím.