Pozvánky si moc vážím. Snad se předvedu v dobrém světle, doufá Jan Bambula před reprezentačním turnajem

FOTO: Michal Struž (úvodní), Barbora Balvanová (pod rozhovorem)

Nejdříve k zápasu s Pardubicemi: tříbodové vítězství nad lídrem je asi skvělé pro sebevědomí celého mužstva. Moc týmů to letos proti Pardubicím nedokázalo.

Jo, za mě super. Do první a do druhé třetiny jsme vstoupili gólově. Trefili jsme se hned ve druhém střídání, což nás určitě zvedlo. Potom nás podržel Braňo (Branislav Konrád), který chytal výborně. Vstřelili jsme sice pouze dva góly, ale díky skvělému gólmanovi a bránění jsme dostali jen jeden.

V prvních dvou třetinách jste měli na ledě převahu. Za čtyřicet minut se Pardubice nedostaly do velkých příležitostí, až na jednu tyčku v přesilovce…

Přišlo hodně lidí, bylo skoro vyprodáno. Fanoušci nás při každé šanci hnali dál a díky tomu se nám hrálo o dost lépe. Doma jsme silní. Doufáme, že si tuto formu udržíme i v play-off. Soupeřům se u nás hraje opravdu těžko a věřím, že Pardubice to taky pocítily.

Na domácím ledě se vám daří. Vyhráli jste deset z posledních jedenácti zápasů. V čem je to tady pro soupeře tak těžké a pro vás taková pomoc?

Je tady zima, to je asi největší důvod. (smích) Myslím, že soupeřící hráči nejsou na takovou zimu zvyklí. Když my jedeme do teplejší haly, také se to na nás projeví – více se potíme a hraje se nám hůře, alespoň pokud mám mluvit za sebe. Potom samozřejmě fanoušci. Tady se fandění dobře rozléhá, takže když přijde pět tisíc lidí, je to rachot.

Forma olomouckého týmu i ta vaše, se zvedá. Možná i to se projevilo v opětovné pozvánce do reprezentace?

Jsem rád, že mi tam někdy spadne gól nebo asistence. V předchozích čtyřech zápasech jsem nebodoval, ale s tím si nedělám hlavu. Důležité je, že jsme vyhrávali. V play-off chceme začínat na domácím ledě, protože jak říkám, doma jsme silní. Věřím, že díky tomu můžeme postoupit daleko.

S Olomoucí se většinou před sezónou moc nepočítá a neočekává se od ní dobré umístění. Přesto dokážete odehrát výborné zápasy a držet se v půlce tabulky…

Venku nám to moc nejde, ačkoliv teď jsme dvakrát vyhráli. Doma jsme ale silní, díky atmosféře a našim fanouškům. Hrajeme zde lépe. Navíc před sezónou k nám přišli dva skvělí útočníci, pak taky Honza Káňa a Karel Plášek, což pomohlo zvýšit naši produktivitu. Já si myslím, že zas tak špatný tým nemáme a jsem rád, že mýty o nás bouráme.

Jakou roli v tom hraje atmosféra a chemie mezi hráči, kteří pospolu hrají už dlouhou dobu?

Je skvělé, že každou sezónu zůstává tým téměř stejný. Obvykle odejdou jen jeden nebo dva hráči. Taky si myslím, že je možná dobře, že tady nemáme žádného cizince. Máme tu opravdu super partu.

Jaká jsou vaše očekávání před další reprezentační akcí, jak se těšíte?

Snad ten turnaj vyhrajeme. Těším se moc. Bude to zase nová zkušenost a poznám nové hráče. Vážím si každé pozvánky a budu si vážit každé minuty, kterou si tam zahraji. Půjdu si to hlavně užít. Nemám co ztratit, snad se předvedu v dobrém světle.

Čekal jste pozvánku?

Nečekal jsem to. Když mi zavolal pan Rulík a řekl mi, že jsem pozvaný, byl jsem moc rád.

První reprezentační krůčky jste dělal s Jakubem Navrátilem, kterému se teď bodově dařilo o něco víc. Proběhlo mezi vámi nějaké hecování, když jste dostal pozvánku a on ne?

Ne, to ne. Je mi to ale samozřejmě líto, protože on by si pozvánku také zasloužil, stejně jako Kuba Sirota nebo Michal Kunc. Všichni jsou mladí a perspektivní hráči, hrají výborně. V republice jsou tucty hráčů, takže jsem byl z pozvánky překvapený, nečekal jsem to. Kluci jsou momentálně naši lídři a když budou nadále podávat takové výkony, určitě i oni dostanou šanci.

V nominaci je plno zkušených hráčů, mezi nimi například Martin Růžička. Bude reprezentační sraz i o čerpání nových zkušeností?

Samozřejmě, budou tam hráči, kteří toho mají hodně za sebou. Martin Růžička má myslím pět titulů. Umí vyhrávat, což se v reprezentaci hodí. Někteří z nominovaných hráčů hráli i NHL nebo KHL, mají více startů v extralize i v reprezentaci. Budu čerpat zkušenosti a učit se od nich.

V první třetině proti Pardubicím jste tam zkoušel trik Michigan. Jak vás to v tu chvíli napadlo?

Měl jsem čas, nikdo na mě v tu chvíli nešel, tak jsem to zkusil. Škoda, že už zbývalo jen osm nebo sedm minut do konce třetiny, kdy už led není moc dobrý a hokejka je mokrá. Lépe se to dělá, když je suchá, takže mi to bohužel sklouzlo. Ale třeba to zkusím znovu.

Zkoušíte ho i na trénincích?

Ano, zkouším. Když není žádný tlak, jde to docela dobře. Ale v zápase, kdy jste pod tlakem, je to úplně jiné než na tréninku, kde máte více času. Je těžké to natrénovat.

Když se podíváte na soupisku Pardubic, se třemi nebo čtyřmi kluky se na reprezentačním srazu potkáte. Měl jste to před zápasem v hlavě, prohlížel jste si to?

My máme před zápasem vždycky soupisku na tabuli v šatně, takže jsem se díval. Ty kluky neznám. Je trochu divné, že je potkám následující den, ale nějak jsem si to nebral.

Poslední věc. Loni vznikl klubový merch – tričko s nápisem „Bambula, nech toho, celý zápas mě nebavíš“. Vymýšlíte letos něco nového?

Snad ne. (smích)

Se sudím, který je autor výroku, se ale tuhle sezónu moc nepotkáváte.

To ne, letos jsme se potkali asi dvakrát. Pak jsme si psali a všechno je mezi námi v pohodě. Nabídl jsem mu, jestli si to nechce koupit, ale odmítl. Možná mu to pošlu jako dárek. (smích)