Zažívám super letní přípravu, těší Marka Korenčíka. Olomouc jako vysvobození?

FOTO: HC Slovan Bratislava

Je za vámi první trénink? Jaké z něj máte dojmy a pocity?

Cítím se super, kvalita ledu byla lepší, než jsem čekal. Jsem za to rád a snad to tak i zůstane.

Jaká byla vaše motivace zkusit prostředí nejvyšší soutěže?

Tak určitě to beru jako posun vpřed v mojí kariéře. Jako to úplně nejlepší beru moji štaci v zámořské univerzitní lize NCAA, co se týče mého hokejového života, tak i toho osobního. Následoval rok na Slovensku, který byl tak nahoru dolů. Toto je jistě velký posun, protože česká extraliga je velmi kvalitní. Jako příklad můžu uvést posilování Dynama Pardubice nebo Sparty Praha. Jsou tu ambice a peníze na to, aby se sem dotáhli pomalu hráči až z NHL. Extraliga je tak na velmi vysoké kvalitě a já se na ni těším.

V minulé sezoně jste hostoval z klubu Dukla Michalovce ve Slovanu Bratislava a tam vám to šlo lépe. Jak se na tento krok díváte zpětně?

Tu sezonu bych rozdělil na dvě části. Jedna jako katastrofální a ta druhá jako celkem slušná. Jen je škoda, že celkem slušná nebyla úplně celá, nebo že to netrvalo déle. Ve Slovanu jsem se chytil, podal jsem dobré výkony a pevně věřím, že na to zvládnu navázat a že přidám ve svém výkonu.

Jak jste si zatím sedl s týmem?

Zažívám super letní přípravu. Připravoval jsem se jak individuálně, tak jsem i dvakrát do týdne chodil na led v Krásně nad Kysucou se skills trenérem. Tady v Olomouci jsem během letní přípravy byl třikrát v týdnu. S kluky už se znám, jak s hráči, tak i s trenéry. Znám kabinu, prostředí zimního stadionu a město. V tomto je oa velká výhoda, protože loni při působení v Michalovcích jsem vše řešil už v sezoně a bylo to hektické.

Znal jste se s některým z hráčů před působením v Olomouci?

Jen se Silvesterem Kuskem, protože jsme spolu bydleli na pokoji během jednoho reprezentačního srazu.

Máte osobní cíle nebo očekávání od sebe do následujícího ročníku?

Očekávání jsou ode mě každý den. Zlepšovat se, ukazovat, co ve mně je. Navíc po minulé sezoně vím, že to není jednoduché. Člověk musí makat a když maká dost, tak se mu to vrátí. Takže moje očekávání jsou mířena na mě, já si to ovlivňuji a věřím, že všechno ostatní od toho se bude upírat dobrým směrem.

Co považujete za své přednosti, čím můžete týmu nejvíc pomoci?

Hokej už dnes není vyloženě defenzivní nebo ofenzivní. Spíš bych řekl, že je defenzivní s velmi tvrdou hrou. Na sobě jsem pracoval z pohledu ofenzivního. Tady toto rozdělení už jde tak trošku bokem, hráč v Tipsport extralize musí podpořit útok i bránit v protiútoku. Je důležité hrát jednoduše, být komplexní a umět pomoct tam, kde je třeba.

Máte v přípravných zápasech slovenské a české týmy. Shodou okolností tam máte i Slovan Bratislava, váš bývalý tým. Těšíte na tuto vzájemnou konfrontaci?

Rozpis utkání jsem viděl, hrajeme hned první duel se Zvolenem. Z toho kádru znám dost hráčů a ten Slovan bude dost specifické utkání. V minulé sezoně jsem zažil to, že když jsem přišel hrát za Slovan, byla středa. Můj první zápas za něj byl proti Michalovcím, odkud jsem přišel, a zápas se hrál v neděli. Cestoval jsem přes celé Slovensko do Bratislavy a potom zase před celou zem zpátky, abych tam v neděli hrál, což už bylo lehce extrémní. Užil jsem si to už tenkrát a nyní si to jistě užiju taky. Uvidíme, jakou sestavu určí trenéři a když se dostanu na led, budu jen rád.

Zjišťoval jste si něco o Olomouci, než jste sem přišel?

Víceméně od Silvestera Kuska a trenéra Petrovického v reprezentaci. Něco o fungování jsem se dozvěděl a podobné věci. Mám dost kamarádu, kteří tu v minulosti studovali a říkali o městě, že je to tu pěkné, parky a historické centrum. V tomto ohledu je to velmi podobné Žilině.

Nepřekvapila vás tato nabídka od Olomouce?

Kdyby si mysleli, že na to nemám, tak tady asi ani nesedím. Co mě překvapilo, tak bylo načasování nabídky, která přišla v období, kdy to v Michalovcích nebylo úplně ideální po návratu z hostování ve Slovanu. Bylo to nečekané, ale tím, co jsem předvedl v Bratislavě a v reprezentaci, tak jsem přesvědčil Olomouc, jinak bych asi nenašel důvod mého působení zde.

Dovedete vysvětlit důvod, proč se to v Michalovcích nepovedlo?

Nerad se k tomu vracím, ale celkově to nebylo ono. Nesedlo mi to, a naopak po příchodu do Slovanu jsem hrál jako pokropený zázračnou vodou a hned jsem věděl, co a jak hrát, hokej mě začal víc bavit. Po návratu do Michalovcí se to obrátilo zase k tomu horšímu, těžko hledám nějaký konkrétní důvod. Bylo v tom víc věcí, které jsou naštěstí za mnou.

Takže Olomouc by mohla být jako jakési vysvobození z Michalovce?

Vysvobození by bylo jakékoliv angažmá. Jsem rád za nové prostředí, jelikož české extraliga byla můj cíl, místo, kam jsem chtěl jít. I když byla situace taková, jaká byla, tak jsem rád, že ze strany Olomouce byl zájem a že jsem tady.

V rámci letní přípravy jste měli jako zpestření i turnaj v plážovém volejbale. Jak jste si vedl?

Myslím, že jsem skončil třetí společně s Rokem Macuhem a Jakubem Orsavou.

Jaký je váš nejoblíbenější sport, který si mimo hokej zahrajete? V kabině dost hráčů má rádo tenis.

Kdysi byl i u mě tenis takový nejoblíbenější a hrál jsem ho často. Během mého pobytu v USA mě celkem chytil basketbal. Též mám rád i šipky, badminton jsem chodil hrát až třikrát v týdnu. A i ten plážový volejbal byl dobré zpeštření.

Jaká je z vašeho pohledu zámořská soutěž NCAA? Před rokem přišel z té soutěže do Olomouce Jakub Sirota a byl toho názoru, že sem bude chodit víc hráčů, protože je ta soutěž kvalitní. Může se rovnat evropským soutěžím?

Určitě ano, toto bych určitě podepsal. Proti Kubovi jsem hned několikrát hrál po celé čtyři roky, co jsem tam byl. Hráli jsme proti sobě v té samé konferenci, a tak z toho byly dva až tři zápasy proti sobě v sezoně. Oba jsme hráli proti týmům jako je Boston College, Boston Univesity, Providence, Massachusetts a podobným školám, kde každý rok odchází hráči do NHL, a to přímo, a ne přes nižší AHL. Působení v NCAA je přímá vstupenka do NHL, a to platí o těch největších talentech. Když jsem tam šel tak toto platilo. NHL týmy tam ty mladé hráče přímo posílají a pak záleží na každém, jak dlouho to tam vydrží. Někdo tam stráví ty čtyři roky, někdo už po půl roce výrazně převyšuje a jde do NHL.

Podmínky a zázemí pro hráče jsou na velmi vysoké úrovni. Já hrál za UMass Lowell River Hawks a měli jsme novější arénu. North Dakota nebo Michigan mají též perfektní zázemí, a když je postaráno o hráče, kteří mají talent a ambici se posouvat, tak to dotváří dobré jméno ligy. Kuba do Olomouce přišel právě přímo z Maine a byl jedním z nejlépe hrajících obránců ligy.

Jak jste se dostal do NCAA?

Hrál jsem ve Švédsku a po konci jsem se rozmýšlel, kam půjdu dál. Ve hře bylo Slovensko, nižší evropské ligy… Měl jsem ve Švédsku velmi fajn asistenta trenéra a jeho rodinný příbuzný dělal skauta v NHL. Když byl ve Švédsku, tak si dal se mnou schůzku a zeptal se mě, zda tam nechci hrát. Ukázal mi, jak to tam funguje, a to mě dosti zaujalo. Čím více jsem nad tím přemýšlel a víc jsem si o tom zjišťoval, tak tím víc jsem to bral jako dobrou cestu v mém posunu. Vzdělání je důležité a nikdo neví co se stane dnes nebo zítra a co s hokejistou bude, kdyby náhle musel skončit s hokejem. Dokud není člověk miliardář a nemá opravdu zajištěný život, tak je třeba něco dělat.

Překvapilo mě to, byl jsem stále nerozhodný, a tak jsem se tam byl podívat. Ono totiž není úplně obvyklé, že tam jde někdo přímo z Evropy. Letěl jsem ráno z Vídně, přiletěl jsem večer a povečeřel jsem s asistentem trenéra v Bostonu. Ubytoval jsem se a druhý den ráno jsem se potkal u snídaně s hlavním trenérem, podíval jsem se na zimák, setkal jsem se s kondičním trenérem. Druhý asistent trenéra mi ukázal prostředí školy, prošel si se mnou město. Jeden spoluhráč mi ukázal koleje, kde je co důležitého a večer už přede mnou ležela nabídka kontraktu a druhý den jsem letěl zpátky. To bylo velmi rychlé z důvodu pravidla 48 hodin pro cizince v rámci pobytu v areálu univerzity.

Přesvědčila mě ta úroveň, kterou jsem mohl vidět na vlastní oči. Petru Cehlárikovi jsem ukazoval kabinu, a i on byl z toho překvapený, ačkoliv hrál v Providence v AHL. Takže i NCAA je na tom lépe než nejlepší liga po NHL. Realizační tým tvořily čtyři trenéři, videotrenér a další členové. To vybavení na zimáku, v posilovně a všechno okolo mě napevno přesvědčilo, že tady chci hrát a na této škole studovat.

Co jste studoval v zámoří?

Mám bakalářský diplom z marketingu a mezinárodního obchodu a MBA. Za tři roky jsem stihl bakalářské studium a v tom jsem měl i letní školu. Předtím jsem studoval na Slovensku na Vysoké škole v Žilině. Ze Slovenska jsem si do USA přenesl i asi čtyři předměty a to mi pomohlo, že jsem si tam přenesl asi jeden semestr. Další semestr jsem absolvoval v létě a tím pádem mi to vyšlo na ty tři roky.

Pět zápasů jste odehrál i v ECHL. Jak se to zrodilo?

To je velmi zajímavý příběh. Po sezoně, kdy člověk končí na univerzitě, tak se rozmýšlí, co bude dělat dál. V ECHL funguje tzv. amatérský tryout, který funguje zhruba těch pět zápasů nebo deset dní. Nepodepisoval jsem žádnou smlouvu a nebyl jsem ani nijak placený, je to o tom si to vyzkoušet. Byla tam i šance tam zůstat a podepsat tam, což by ale znamenalo podepsat až od další sezony. Ty týmy musí ale platit nemalé částky za víza pro evropské hráče. A tak ty celky nechtěly platit za hráče, který tam takto jen dohraje ročník a pak odjede. Nakonec byly i nabídky ze Slovenska, a tak jsem se rozhodl pro návrat domů.

Jak byste porovnal ECHL a NCAA?

Těžko se to porovnává. ECHL je taktéž kvalitní liga, hráči kdyby v ní hráli méně zápasů, tak by byli lépe připraveni na NHL. V základní části hrají 72 utkání, v NCAA je to jen 34 zápasů. V té univerzitní soutěži máte méně cestování, lepší zázemí a servis. Po zápasech jsme měli steaky, lososa, chicken parmesan, prostě drahé jídlo. Zápasy se hrály na univerzitě jen o víkendech - pátek, sobota a neděle. I proto volím raději NCAA, protože těch pět zápasů pro objektivní srovnání není dost. Byl jsem v týmu Iowa Hearthlanders, který už neměl šanci na playoff a ročník už jen dohrával, a tak se tam dost často měnili formace, zkoušeli se noví hráči. Nebyl to tým s pevně danými formacemi a systémem hry.