• 28. 8. 2024
  • Ohlasy po utkání

Mé standardy jsou ještě někde jinde a mohu být lepší, říká Sirota po duelu s Vítkovicemi

Petr Martínek
O S T R A V A – Zásluhou povedené druhé třetiny vyhrála Olomouc v přípravném utkání ve Vítkovicích 5:2. Zápas rozhodně nenudil, šancí bylo na obou stranách dost a bodově se nejvíce vydařil olomouckému obránci Jakubu Sirotovi, který po utkání promluvil o svém herním stylu nebo také o Janu Bambulovi.

FOTO: Michal Struž

Sirota zažil ve Vítkovicích povedený úterní podvečer. Sám otevřel skóre na 1:0 a posléze třikrát asistoval. Suma sumárum, 4 body v jednom duelu. „Já to nijak moc neřeším, spíš si říkáme že je to jen příprava. Třeba ve hře dozadu je stále hodně mezer, naproti tomu je super, že to dopředu vychází a jsou tam nějaké ty body. Není to tak, že dáme gól a budeme spíše bránit, ale po vstřelené brance jsme v nové situaci a zase to hrajeme dopředu,“ zanalyzoval Sirota.

Všechno začalo rychlou akcí hned po vhazování. Ministr z kruhu poslal kotouč napravo na Jakuba Sirotu a zpovídaný hráč ráznou střelou poslal Moru do vedení 1:0. „Nebylo to nic nacvičeného, ale byla to jedna ze situací, kterou bychom chtěli do budoucna hrát. Když máme praváka na křídle, má dobrou možnost nahrát na oba obránce. Defenziva soupeř pak neví, kdo to vystřelí,“ pochvaloval celou akci.

Výsledky v přípravě nemají žádný velký výkyv, kádr zůstal ve skoro stejné podobě a hráči jsou o rok zkušenější. „Stále je to jen příprava, i tak může každý ze sebe stále víc vydat a zlepšit detaily, drobnosti v naší hře. Je tam dost mezer, přejíždíme puky a soupeř měl asi hned šest šancí v akci dva na jednoho. To by s nemělo stávat,“ zdůrazňuje člen olomoucké obrany.

Srpen se blíží ke konci a příprava se už překlenula do své druhé poloviny. Jak se aktuálně cítí obránce s číslem 2? „Nejsem úplně spokojený. Mé standardy jsou ještě někde jinde a mohu být lepší. Při hře dopředu mám přehled a cítím se v tom stejně dobře jako loni. V bruslení to budu muset ještě dopilovat, mám na mysli třeba obraty, souboje se soupeři, vytlačování z našeho prostoru. Na tom musím ještě zapracovat.“

Do startu nejvyšší soutěže zbývají tři týdny. Jak se těší hráči, až znovu vše započne? „Bereme to den za dnem. S vědomím, že hrajeme stále přípravu, není to tak psychicky náročné, ale spíše fyzicky. Musíme se po pauze znovu do toho dostat a mít optimální formu. Bereme to tak, jak to je. Nikdo není ani velmi natěšený, ale ani nijak zvlášť nervózní.“

Hráči se poprvé střeli s Vítkovicemi, za které nově hraje Jan Bambula, v minulé sezoně hokejista s kohoutem na hrudi. „Já jsem se s ním do kontaktu před zápasem nedostal, ale při mém čtvrtém pátém střídaní jsme na sebe narazili u mantinelu a trochu mi cukl ramenem a měl jsem co dělat, abych ho dohnal. Má tu rychlost stále v sobě a nebude to s ním jednoduché. Doufám, že se mu bude dařit. Nám bude chybět, Vítkovice mají naopak super hráče v kádru. On si poradí sám, někteří lépe tvoří se spoluhráčem na ledě,“ popisoval svého bývalého spoluhráče Sirota.