Děkovačka se synem jako dokonalá odměna! Martin Kohout režíroval výhru nad Motorem dvěma góly
Foto: Michal Struž
„Všichni jsme věděli, že je potřeba ty body získat. Je to určitá úleva, ale ještě zdaleka není konec,“ ví moc dobře Martin Kohout. V čem byl podle něho duel s Českými Budějovicemi jiný než ty předcházející? „Naše hra v určitých zápasech nebyla zlá, jenže když se nepodaří dva tři zápasy, je to těžké na hlavu,“ přiznal.
Byl to právě Martin Kohout, kdo rozsekl vyrovnaný zápas brankou ve vlastním oslabení. „Oslabení jsme bránili dobře. Potom do toho Silva (Kusko) trošku píchnul a bek se začal bát a couval. Kopl jsem do toho, zkusil vystřelit na přední tyčku a vyšlo to,“ zářil po své první trefě v dresu Mory v nejvyšší soutěži a dodal: „Měl jsem velkou touhu to zkusit, protože jsem se díval, že si ten obránce nevěří. Ještě jsem se díval, jestli mi nejede někdo pomoct a když nejel, zkusil jsem vystřelit.“
Kromě toho navíc přidal i svůj druhý zásah. V poslední minutě hry Motor při risku bez brankáře ždímal olomouckou pětici, ale Kohout se nejprve blýskl obětavým blokem, a pak s posledními zbytky sil vyrazil do protiútoku, aby přidal pojistku trefou do prázdné. „Řekl bych taková odměna od Michala Kunce. Už jsem chtěl jít dlouho vystřídat, ale protože jsem byl na druhé straně, tak se mi to nedařilo. On mi to tam posunul a já do toho plácl. Chtěl bych celému týmu poděkovat za to, jak to ubránil, a zejména Michalovi za tu přihrávku,“ chválil své spoluhráče.
Mora předváděla v obraně po celých šedesát minut hry obětavý výkon a jediný gól inkasovala v oslabení. „Myslím si, že kluci tady jsou všichni super. Když šlapou, jak šlapali teďka, znám z dřívějších dob, že se proti Olomouci nedalo prosadit, vystřelit nebo dojet do útočného pásma,“ zavzpomínal na dřívější doby.