Rozhodující gól? Chtěl jsem slavit, ale na celém zimáku bylo ticho, smál se Jakub Sirota

Foto: Michal Struž

Jakube, pojďme rovnou k vítěznému gólu. Nabruslení před branku a střela pod víko. Byla to jedna z vašich nejlepších střel?
Je to možné, musím se na to podívat, a pak to zhodnotíme. Hráč, který mě bránil, se dostal na brankovou čáru, takže v podstatě stál na místě. V tu chvíli pro mě bylo jednodušší ho objet. Podařilo se mi ze strany natlačit do středu a pak už to bylo jednoduché.

Utkání nemělo vysoké tempo ani moc velkých šancí. Jak jste průběh utkání viděl vy?
Nemusíme si nalhávat, že by nám to venku šlo, takže minimálně z naší strany to byl možná takový opatrný výkon. Nechtěli jsme propadat. Myslím si, že jsme ale moc šancí nedali ani soupeři. Hlavně co se týče samostatných nájezdů nebo přečíslení. Měli tam samozřejmě dobré střely, ale z obrany jsme hráli poměrně slušně. Možná proto ten zápas tak vypadal. Bylo to opatrné. Vyhazovali jsme puky o mantinely a pro diváky to asi nebylo úplně záživné.

Je to váš devátý bod z venkovních zápasů. Je tohle pro tým takové povzbuzení?
Určitě ano. Když bychom z Plzně jeli úplně bez bodů, byla by to ta nejhorší možnost. Je to fajn pro tým. Chceme samozřejmě tři body, které se nám podařily získat proti Kometě na začátku sezony. Od té doby jsme venku bez tří bodů, ale určitě bereme i ty dva.

Jak jste si užil tu euforii, když jste vystřelil třetí venkovní výhru v sezoně?
Bylo to hodně zajímavé. Dal jsem gól a chtěl jsem slavit, ale na celém zimáku bylo ticho. Tak jsem letěl za gólmanem, ať si tu radost užijeme aspoň spolu. Bylo trochu zvláštní dát rozhodující gól na cizím stadionu.

Děkovačku s několika fanoušky jste si ale samozřejmě užít mohli…
Je to krásné, když fanoušci přijedou z takové dálky a my je můžeme potěšit. Celou sezonu jezdili a podporovali nás, a ne vždy se to povedlo. Jsme za to moc rádi.

Sahali jste po tříbodové výhře, ale v 55. minutě přišel smolný gól Radima Šaldy. Jak byste ho popsal?
Já jsem ho úplně neviděl, takže nevím, od koho se to odrazilo. Musím ale říct, že po tom, co jsme dali první gól, jsme se zatáhli. Chtěli jsme hrát beton, což nám úplně nejde a musíme se tomu vyvarovat. Možná to bylo stresem, že jsme venku vyhráli tak málo zápasů. Nikdo nechtěl udělat chybu, všichni se zatáhnou, a to právě dává protějšímu týmu energii.

Matěj Machovský vychytal minule čisté konto, tentokrát jenom jeden inkasovaný gól. Dává vám svými výkony jistotu?
Určitě. Myslím, že měl pět a půl třetiny bez gólu, což je krásné pro něj. Víme, že se o něj můžeme v zápase opřít. Když se stane, že člověk v zápase udělá chybu, ještě nemusí úplně věšet ramena, protože je tam za námi Machy.

Třetí venkovní výhra v sezoně. Co udělat pro to, abyste v tom pokračovali?
Jsem asi špatný člověk, kterého se na tohle ptát. Nevím, kdo na to má odpověď. Musíme jít zkrátka zápas od zápasu. Nedá se na to odpovědět jednoduše. Musíme chtít udělat v každém utkání to nejlepší a třeba se to povede.

Tabulka je extrémně našlapaná, jak to sledujete?
Je to těžké. Naštěstí nejsme na tom nejzazším konci, takže tohle nás trápit nemusí. Víme, že potřebujeme šedesát nebo sedmdesát bodů, abychom se dostali do play off, a to je náš cíl. Když budeme mít těch sedmdesát, můžeme být v pohodě a neřešit, co je za námi. Určitě ale na tabulku po každém kole všichni koukají, protože si chcete trochu oddechnout. Ale neměli bychom to dělat. Chtělo by to trošku více pracovat s mentalitou a soustředit se jen na náš výkon.

Do domácích zápasů jste šli v podstatě vždy s tím, že musíte vyhrát, vzhledem k tomu, že venku se moc nedaří. Pomůžou dva body s Plzní k tomu, že do nedělního utkání půjdete trochu uvolněněji?
Myslím si, že ano. Nůž na krku nechce nikdo, ale když hrajeme doma, máme kolem nás takovou auru. Víme, že fanoušci nás potáhnou. Určitě to není něco, na co bychom se spoléhali, ale je to faktor, který nám hodně pomáhá.