Neumíme trestat chyby, a proto jsme tam, kde jsme, říká Jan Knotek. Olomouc se vždycky semkla

Petr Martínek
O L O M O U C – Moravské derby Olomouci nevyšlo, po nadějném startu v první třetině převzal soupeř otěže a postupně si vytvořil už nedostižný náskok a vyhrál v plecharéně o tři góly. Útočník Jan Knotek snižoval na konečných 3:6. Byla to jeho třetí trefa v sezoně, vzhledem ke stavu utkání to ale byla pouze jen kosmetická úprava výsledku. Po zápase se mluvilo o výkonu v utkání i o aktuální nastavení mužstva v této fázi soutěže a při aktuálním umístění.

Foto: Michal Struž

Porážku ovlivnily tři rychlé góly v první třetině a chyby v defenzivě, čím to bylo, že to vzadu drhlo?

Nebývalo to zvykem, bohužel teď se s tím potýkáme celou sezonu, že tam máme příliš moc těch okýnek a kolikrát nás ta hra strhne k tomu hrát takový hurá hokej nahoru dolů. Zvlášť v této situaci si to nemůžeme dovolit. Stalo se nám to znova, ale je to prostě o nějakém rozpoložení. Momentálně teď už je to o každém z nás, jak k tomu přistoupíme a jestli si to uvědomíme, protože už to není dobrý delší dobu.

Dobrou pasáž jste měli na konci druhé třetiny, kdy jste dost tlačili a přišel snižující gól. Mohlo to vést ke srovnání?

Škoda, že to nebylo aspoň třeba 10 minut. Mohlo z toho třeba být něco víc, ale i tak si myslím, že jsme věřili, že by nás to mohlo do té třetí třetiny nakopnout. Samozřejmě ten čtvrtý gól nás srazil dost zpátky do kolen, pak už to byl zmar.

Jak nahlížíte na to, že Kometa dost trestala vaše chyby?

No je to tak, mají na to hráče. Čekají na tyhle situace a umí to tam pověsit. Ulehčují si tím zápasy, jenže my to bohužel neumíme, a proto jsme asi tam, kde jsme.

Olomouc má stejně bodů jako Kladno a Vítkovice. Jak moc kritická situace to je a je čas na to to nějak řešit?

Já už jsem zkoušel hodně věcí. Ono to nejde furt dokola, když si to ten člověk prostě neuvědomí, tak to je škoda slov. Zkoušel jsem všechno, hlavně je to o tom osobním přístupu. Já těm klukům nevidím do hlav, vůbec nevím v čem to vězí. Momentálně už to o slovech není, protože věřím, že si snad každý uvědomuje, o co tady hrajeme.

Ta hrozba baráže je letos reálná, je to jiný tlak, než na který jste v předchozích letech nebyli zvyklí?

Je to samozřejmě špatná situace. V první extraligové sezoně jsme byli v baráži, ale tam se to od nás čekalo. Od té doby jsem se nikdy do této situace nechtěl dostat. Bohužel jsme tam namočený a je to znát i na té hře, je to prostě jiný. Není ten klid na hokejce, řeší se situace jinak, ale jako nezbývá nic jiného, než s tím bojovat. Vždycky, když se tady ty vážnější situace řešily, tak se ten kolektiv tady se semknul a prostě se bojovalo a kolikrát to stačilo.

Trenéři mluvili o osobní nezodpovědnosti. Myslíte si, že se kádr proměnil?

Přemýšlel jsem nad tím. Je to vlastně kombinace obou, myslím si, že tady je spoustu kluků, kteří nezažili takovou situaci a jsou v tom poprvé. Já jsem se tím prošel, takže vím o co se jedná. Uteklo nám to teď v závěru sezony, takže je cítit nervozita. Potřebujeme se vzchopit a trošku začít bojovat víc.