Lukáši, minulá sezóna je dávno za vámi, pojďme se k ní ale na chvíli vrátit. Do play-off jste se nedostali, zachránili jste se ale před pádem do nižší soutěže, jak úspěšná sezóna to tedy byla?
Jsem rád, že jsme nespadli z extraligy, ale já osobně čekal od téhle sezóny víc. Mrzí mě, že jsme nebyli výš postavení, ale snad se to další rok změní.

Čím to podle tebe bylo, že se tolik nedařilo?
Určitě to bylo tím, žee si každý na ledě dělal, co chtěl a nedodržoval to, co trenéři říkali. Ani jsme se v nehecovali ve špatných situacích. Když něco nejde, musíte makat, aby se to zlomilo, ale přišlo mi, jako by někteří ani nevěděli, že se v této soutěži padá.

Na začátku skupiny E jste měli dlouhou šňůru proher, co vám pak pomohlo se na konci zvednout?
Řekli jsme si v šatně, že nechceme spadnout a poslední kolo jsme chtěli odehrát dobřře, aby k sestupu nedošlo. Konečně jsme začali hrát jako tým, škoda ale, že to bylo až na konci sezóny. Mrzí mě to.

Kdo byl podle tebe vaším nejtěžším soupeřem?
Ve skupině E to byl podle mě Vsetín, který sice nepostoupil do play-off jako Přerov, ale měl daleko lepší tým. Přál jsem jim play-off. V základní části to byl Havířov a Vítkovice.

Nově se v minulé sezóně po každém utkání zavedlo prodloužení tři na tři nebo samostatné nájezdy, jak jste se s novinkou sžili?
Byla to naše noční můra, ztratili jsme tam spoustu bodů. Chtěli jsme hrát vždy až do nájezdů, ale buď to soupeř ukončil v prodloužení nebo jsme došli do nájezdů, kde jsme většinou vyhráli.

Trenéři ti svěřili roli kapitána, jaká to pro tebe byla zkušenost?
Byla to asi moje první sezóna v roli kapitána a byla pro mě čest, že trenéři vybrali zrovna mě. Popravdě jsem to nečekal (smál se). Když už na to ale došlo, chtěl jsem co nejvíce pomoci týmu a pořádně je povzbudit, především v těch nejdůležitějších zápasech.

Čeká vás poměrně dlouhá suchá příprava, co se ale musí před začátkem nového ročníku změnit?
Musíme zlepšit práci do obrany a ještě by to chtělo zdokonalit práci v obranném a předbrankovém prostoru. Z toho jsme dostlai hodně zbytečných gólů, které nás srážely dolů. Chtěl bych další rok s kluky zabojovat o play-off. Byl to náš sen. Chtěli bychom hrát bojovný hokej a makat, co to jen půjde. Olomoucké áčko nám ukázalo, že to jde.

V průběhu suché přípravy se vám změnil trenérský tým, k Richardu Brančíkovi přibyl Jiří Řípa, kterého znáte od juniorky, co čekáte?
Je to velice dobrý trenér. A přísný. Jsem rád, že máme v dorostu jako druhého trenéra zrovna jeho.

Už na začátku suché přípravy ses připojil k juniůrům, čekal jsi to? Jak velký je rozdíl mezi tréninky s dorostem a juniorkou?
Věděl jsem to už od kkonce minulé sezóny. Trenér Beran mi řekl, že budu chodit s nimi na suchou a jsem za to rád. Je to obrovský rozdíl a opravdu náročné, ale vím, že suchá příprava taky patří k hokeji. Nevím, jak to teď probíhá v dorostu, ale podle toho, co vím od kluků, tak podobně jako minulý rok. V juniorce nám trenér řekl, že to bude ještě těžší než loni, ale jsem za to rád, protože alespoň budu dobře připravený na led.

Jak náročný byl tedy po zhruba měsíční pauze návrat k tréninkům?
První tréninky jsou určitě velice těžké, navíc když chodíte se staršími, o juniorce se navíc ví, že má jednu z nejtěžších suchých příprav.