Další cíl je myslím jasný, vyhrát všechny zápasy až do konce, hlásí Tobiáš Handl

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Po zápase s Litvínovem si mohli junioři pořádně oddechnout. Vervě sice zbývala jen teoretická šance na to, aby přeskočila Hanáky v tabulce a udržela si extraligu bez baráže, i tak však nebylo proč soupeře podceňovat. V olomoucké kabině však i díky šňůře výher panuje pohoda, a ta je znát i na ledě. Právě v utkání s Chemiky si tak kohouti čtyřmi góly definitivně pojistili extraligovou příslušnost i pro příští rok. O dva dny později navíc díky těsné výhře nad Havířovem protáhli šňůru výher už na osm zápasů.

Úvod zápasu s Litvínovem vyšel Kohoutům na jedničku. Už ve třetí minutě dokázal domácího brankáře překonat Tobiáš Handl. Taková blesková akce se Hanákům povedla po delší době. „Myslím si, že jsme předtím neměli do zápasů správně připravenou hlavu, což bylo v utkání s Litvínovem úplně jiné. Přišlo mi, že byl každý na sto dvacet procent připravený a nakonec jsme to zvládli,“ vysvětlil urostlý forvard.

Olomouc má ve skupině soupeře, kteří, kromě Havířova, nejsou zrovna blízko. Dvakrát během necelého týdne tak kohouti vyrazili až na druhou stranu republiky. Nejprve do Chomutova, v dosud posledním venkovním utkání právě do Litvínova. Dlouhá cesta ale podle šikovného útočníka nehrála roli. „Neřekl bych. Měli jsme kvalitní rozcvičku. Po cestě jsme si ve Velké Bíteši oběd a někteří i zákusek. A pak jsme spali,“ smál se.

Zápas s Chemiky měl opravdu velkou váhu. Zatímco Olomouci mohl poskytnout definitivní jistotu udržení a pohodu do dalších zápasů, domácí měli ještě teoretickou šanci vyhnout se baráži. Přesto, že měli Hanáci za sebou dlouhou šňůru výher, nemusel juniorům váhu zápasu nikdo připomínat. „Nemyslím si, že by nám to trenéři museli říct. Věděli jsme, o co jde a chystali jsme se na to stejně jako na ostatní zápasy,“ řekl útočník, který si ve 43 zápasech připsal 38 bodů.

Už zmíněná rychlá akce na začátku utkání, která skončila prvním gólem Olomouce, patřila právě pětce kolem Tobiáše Handla. Ten se pak blýskl ještě jednou trefou, a to když zvyšoval na konečných 4:0. Právě první branka dodala Hanákům klid. „Určitě! Když dáte takhle brzo gól, celý tým se zvedne a cítí určitou pohodu,“ přiznal.

Olomoucká stálice plní letos roli mentora mladších spoluhráčů. A sedí mu! „Tuhle sezónu to zažívám poprvé, protože jsem vždy hrál se staršíma, takže se stále učím. Důležité ale je prostě nestresovat. Hokej je přece zábava,“ tvrdil s úsměvem.

Juniorská extraliga má poměrně nabitý program. Z Litvínova se kohouti vrátili po půlnoci, v sobotu v poledne už stáli na ledě znovu. Tentokrát doma, kde přivítali Havířov. Ten se v posledních kolech začal dotahovat na Litvínov, a tak také ještě stále bojuje o šanci na přežití v nejvyšší soutěži. V rukavičkách se tak rozhodně nehrálo. „Myslím si, že v zápase s Havířovem hrály oba týmy na krev. My jsme nechtěli prohrát a kluci z Havířova potřebovali body, takže měl zápas super náboj,“ pochvalovala si olomoucká jednasedmdesátka.

Zatímco první vzájemný nadstavbový zápas byl poměrně jasnou záležitostí Hanáků, tentokrát rozhodoval jediný gól. Na konci utkání tak na světelných tabulích svítilo skóre 3:2 pro domácí. „Každý zápas je jiný, ale věděli jsme, že je Havířov nepříjemný soupeř, který se rve o každý puk,“ přikyvoval hokejista, který letos stihl nejen zápasy za juniorku, ale i tři starty za olomoucké áčko a třináct zápasů za Havířov.

Do konce sezóny zbývají Olomouci poslední čtyři zápasy. A protože nejdůležitější úkol už svěřenci trenérů Karla Berana a Milana Ministra zvládli, navíc za sebou mají šňůru osmi výher, dali si další cíl. „Když jsme se nedostali do play-off, byl hlavní cíl udržet extraligu pro další kategorie. To se podařilo a my jsme za to rádi. Další cíl je myslím jasný, vyhrát všechny zápasy až do konce sezóny,“ dodal rozhodně.