Další zápas je třeba urvat, velí kapitán Martin Vyrůbalík
Ani sváteční utkání s Plzní nedopadlo pro Kohouty tak, jak si představovali. Indiáni se dostali do vedení, a i když Hanáci ve třetí třetině srovnali, podruhé už na gól hostů reagovat nedokázali a když Plzeň přidala gól do prázdné branky, museli se potřetí v řadě smířit s porážkou. „Tři porážky v řadě? Na to nejsme zvyklí ani my, ani fanoušci, ale teď je na nás, jak se s tím popereme, jestli se ukáže, jak silní jsme. Sezóna se láme teď a důležité je, abychom si z toho nedělali velkou hlavu a začali zase dávat góly,“ uklidňoval Martin Vyrůbalík.
Olomouckým hokejistům nevyšla především prostřední dvacetiminutovka. Hosté v modrých dresech si zahráli několik po sobě jdoucích přesilovek, což Hanáky přibrzdilo. „Nevím, jestli Plzeň posadila do sedla, ale nás to samozřejmě srazilo. Nemohli jsme se pořádně dostat do žádného tlaku, pořád jsme končili ve středním pásmu nebo jsme hráli u nás oslabení. Byli jsme rádi, že druhá třetina skončila a ve třetí se začalo od začátku. Povedlo se nám srovnat, ale bohužel jsme prohráli,“ hledal největší chyby v herním projevu.
Ve třetí třetině se ale podařilo srovnat právě kapitánu Kohoutů. Ten je zároveň nejproduktivnějším hráčem Olomouce a dělí se o třetí místo v kategorii nejlepšího střelce s Jakubem Hermanem. U obránce je to tak trochu zvláštní. „Už se to řešilo několikrát, ale my hrajeme jako mužstvo. Víme, že nikdo asi neuletí na nějakých dvacet pět gólů. Musíme přispívat všichni a je jen škoda, že to proti Plzni nevedlo k bodům,“ mrzelo hokejistu s číslem 37 na dresu.
Trochu to vypadalo, že oba týmy budou hrát na jistotu a snažit se získat alespoň bod, jenže hosté nesložili zbraně a ještě pár minut před koncem po závaru před brankou si brali své vedení zpět. „Bylo to ještě necelých osm minut do konce a měli jsme hrát alespoň na remízu, i když mi přijde, že to poslední dobou ani neumíme. Pak jsme dostali gól na 1:2 asi pět minut před koncem po naší přesilovce. To je takové zvláštní. Asi chtěla Plzeň víc. Nějak to tam došťouchali, my jsme byli takoví divní,“ řekl zklamaně.
Tři prohrané zápasy v řadě začínají vyvolávat, možná trochu předčasné, obavy. Mnozí fanoušci, ale i hráči, si totiž všimli, že menší střelecká krize přišla v podobném období, jako v minulém roce, kdy nakonec Hanáci bojovali o bytí a nebytí v nejvyšší soutěži v baráži. „Je to všechno na nás, jak k tomu přistoupíme a jak budeme hrát. Zase si štěstíčko musíme přiklonit na naši stranu,“ neztrácel optimismus olomoucký bek.
„Myslím, že v zápase těsně před Vánoci jsme k tomu přistoupili velice lajdácky, až moc vánočně a možná se to projevilo i proti Plzni, a proto nám to tam nepadalo. Druhý gól byl takový nešťastný, ale já to nechci svalovat na smůlu nebo štěstí, je to v nás a my to musíme nějak zlomit. Hraje se teď rychle za sebou, další zápas za dva dny, a je potřeba ho urvat,“ řekl rozhodně.
Že by Martin Vyrůbalík využil své pozice kapitána a týmu něco vyčítal, ale popírá. Důležité podle něj je dál táhnout za jeden provaz. „Byl bych špatný kapitán, kdybych pořád někoho napomínal. Něco si samozřejmě řekneme, ale musíme držet při sobě. Mužstvo šlape, nemáme žádné výkyvy v chování a podobně, takže si myslím, že v tom problém není. Dali jsme ze tří zápasů dva góly, a to je to, kde nás bota tlačí,“ dodal závěrem bek s patnácti body na svém kontě.
