Jdeme si navzájem pomoct, hlásí Jakub Sedláček po příchodu do Olomouce
Jak se vůbec seběhlo, že jste se objevil v Olomouci?
Všichni ví, že se Braňo Konrád bohužel nešťastně zranil. S Olomoucí jsme se zatím domluvili na dvouměsíční výpomoci s tím, že se pak uvidí, co bude dále. Jdeme si vzájemně pomoct. Olomouc pomůže mně, já zase pomůžu jí. Budu se snažit odvádět co nejlepší výkony.
Mluvil jste s Branislavem Konrádem?
Na zimáku jsme se pozdravili. Známe se od vidění, protože jsme proti sobě chytávali opravdu často. Ptal jsem se ho, jak se má. Říkal mi, že se jeho zdravotní stav zlepšuje. Doufám, že se dá co nejdříve dohromady.
Kupříkladu s Daliborem Řezníčkem se znáte ze svého angažmá ve Zlíně. Jaké vůbec bylo přivítání v kabině?
S pěti nebo šesti kluky se znám z minulosti. Proti ostatním jsem naopak hrál, takže se známe od vidění. Rozhodně nejdu do neznámého prostředí.
V minulé sezoně jste nastupoval na Slovensku a v Rakousku. Jak na tyto štace vzpomínáte?
Bylo to složité, protože zrovna začal covid a mi končila smlouva ve Spartě. Bylo těžké hledat angažmá v době, kdy se z extraligy nesestupovalo a dával se spíše prostor mladším hráčům. Nějaká nabídka se tam rýsovala, ale klub se nakonec rozhodl jinak. Já ale nechtěl dlouho čekat, proto jsem kývl v Košicích.
V průběhu sezony jste si to ale namířil do Villachu...
Sezona to byla od začátku složitá, neboť zrovna v Košicích se stavěl tým až v létě. Bylo to takové všelijaké. V lednu mi zavolal agent, že můžu buď zůstat, nebo jít jinam. Rozhodl jsem se zkusit Villach. Tam to bylo také těžké. Sice jsme postoupili do play-off, ale velmi nepříjemné pro mě bylo, že jsem zranil. Celé angažmá to hodně ovlivnilo, protože asi třikrát jsem šel střídat kvůli potížím s tříslem. Poslední sezona tak pro mě nebyla úplně ideální. Tím pádem bylo opět těžší hledat nějaká nová působiště. Věděl jsem, že budu muset na podpis smlouvy počkat.
Jak jste se připravoval na novou sezónu?
Trénoval jsem se Vsetínem, za což jsem moc vděčný. Díky tomu jsem připravený, teď jen čekám na první zápas.
Bavili jste se už s trenéry, kdy půjdete poprvé do brány?
Uvidíme. Včera Olomouc vyhrála, proto si myslím, že Honza Lukáš půjde do branky i v pátek. Pak je to vše otevřené. Bude záležet, jak se bude týmu dařit. Do pauzy je zápasů hodně, do branky se tedy určitě dostanu.
A co spolupráce s Honzou Lukášem a trenérem brankářů Martinem Falterem?
Z extraligy se už známe. Oba to jsou pohodoví kluci, takže se na spolupráci s nimi moc těším. O Martinu Falterovi jsem navíc slyšel, že je perfektním trenérem brankářů. Doufám, že se pod ním posunu zase o kus dál.
Působil jste i v KHL. Berete angažmá v Olomouci tak, že je to určitá šance se dostat zpět na tu nejvyšší úroveň? Třeba znovu do tak prestižní ligy.
Určitě to tak beru. Ovšem abych se do KHL dostal, to bych musel mít opravdu velmi dobrou sezonu. Přišel jsem dokázat, že chytat pořád umím. Pro mě je nejdůležitější nejbližší budoucnost. Snad Olomouci pomůžu co nejvíce. Je však důležité jít zápas od zápasu.
Budete hrát s číslem 36. Je pro Vás specifické?
Od začátku jsem se šestatřicítkou hrával. Jsem na ni už zvyklý. Pokud zrovna není zabraná, tak si ji vždy beru.