Jsem rád, že má tvorba baví, říká olomoucký grafik Jakub Labounek

Jaké byly tvé začátky? Kdy sis řekl, že se chceš grafice věnovat?
Vlastně to začalo na druhém stupni základní školy, kde jsem vídával na parapetech prospekty středních škol. Mě v tu dobu bavilo veškeré tvoření, ve Wordu, v Malování a všude možně, kde jsem ve svém věku mohl. A pak už to bylo jednoduché. Šel jsem si za tím na Polygrafii do Olomouce, protože mě grafika naplňovala. Přijímačky navíc dopadly luxusně, na jednom oboru jsem byl dokonce první. I během studia jsem měl určité úspěchy, kdy jsem jednomu z vítězů Českých slavíků dělal logo, měl jsem i spolupráci s legendou NHL, která tehdy podnikala. Dělal jsem pro ně určité designy a pak se mi to nějak nakupilo, až jsem vlastně došel k práci pro HC Olomouc, ještě během studia. Pokud to shrnu, už během studia jsem měl práce dost. (usmívá se) Od té doby se to vlastně veze.

Co ti dalo v učení grafiky víc? Škola, nebo praxe?
Jednoznačně praxe. Škola vám nezaručí, že z vás bude výborný grafik. Oni vás naučí základy. Jestli uspějete, záleží na tom, jak se k tomu postavíte. Já jsem to bral tak, že když jsem skončil ve škole, jel jsem domů a šel jsem dělat grafiku. Ne do školy, ale jako zakázku.

Jak to tak dopadne, že vlastně mladý kluk z malého města navrhne logo Českému slavíkovi?
Jenom abych to upřesnil, to logo nebylo pro soutěž samotnou, ale bylo to pro jednoho vítěze Českého slavíka. A bylo to tak, že vlastně zveřejnil soutěž na své logo a tu jsem vyhrál. A logo používá dodnes.

Jaká byla tvá cesta k olomouckému hokeji?
Už jsem to vlastně říkal. Začalo to na střední škole, bylo to tak, že když jsem byl tou dobou ve čtvrťáku, tak na facebooku hokejové Olomouce byla soutěž „Navrhni klubovou šálu“, kde jsem ale skončil druhý. Asi po měsíci od ukončení soutěže mě kontaktovalo bývalé vedení klubu, jestli by mi nevadilo, kdyby ta šála šla do výroby, za což jsem byl velice rád. Zanedlouho mě kontaktovali znovu a znovu, až jsme se na zimním stadionu potkali a navázali spolupráci. Před maturitou jsem si dal na čas pauzu a při nástupu na vysokou školu jsem se zároveň i vrátil do klubu. A už jsem tu zůstal.

Čím byl ten návrat způsobený?
Já jsem se po maturitě hledal. Dělal jsem něco úplně jiného, ani grafiku jsem nedělal. Pak jsem si udělal jasno, co chci v životě dělat, a co mě naplňuje. Tím jsem se vrátil k olomouckému klubu. První sezónu tu bylo jiné vedení. Nevěděl jsem, jak velký mám prostor pro svoji tvorbu, takže to bylo takové zúžené. Ale od letošní sezóny musím říct, že prostoru mám opravdu mraky a mohu si de facto udělat, co si usmyslím. Samozřejmě se vše musí schválit, ale prostoru mám opravdu hodně a jsem za to rád.

Takže cítíš z klubu podporu?
Ano, jednoznačně. Jak je ta nová grafika a memečka (vtipy ve formě obrázku pozn. red.) na sociálních sítích, tak vzrostly reakce a počet lajků o 500 %, takže účel to plní a jsme za to všichni rádi.

Většinou se lidé, kteří jsou v hokejovém prostředí, stávají známými. Stává se ti někdy, že tě lidé poznávají a říkají si, že to je ten, který dělá tu grafiku?
Po posledním rozhovoru, co se mnou vyšel, jsem nečekal takové ohlasy a reakce na to, že by mě lidé poznávali na ulicích v Olomouci jen tak. Takže ano, je to změna, až šok, ale většinou, když s těmi lidmi komunikuji, tak to jsou vesměs pozitivní ohlasy. Baví mě bavit lidi.

Podělil by ses se mnou a se čtenáři o nejhorší grafiku, jakou jsi kdy dělal?
Nejhorší grafika, kterou jsem musel dělat, byla k tomuto rozhovoru. (směje se)

A nejsložitější?
Nejsložitější jsou jednoznačně dresy. Vše musí být naprosto přesné, navíc se v nich hraje celou sezónu. Nedají se měnit a je náročné na nich pracovat i kvůli střihům. Člověk nad tím stráví opravdu hodně času.

Říkal jsi, že tě lidé na ulicích poznávají. Přicházejí díky tomu další nabídky?
Už před sezónou mi přišla nabídka z pár institucí a jednoho konkurenčního extraligového klubu. Nabídka to byla zajímavá, ale na to jsem moc velký srdcař, a i když by na to většina lidí asi kývla, já jsem tady naprosto spokojený.

Co tě především drží v olomouckém klubu?
Jednoznačně je to rodina a přátelé. A celkově to zázemí, mně tady nic nechybí. Mám tady všechno, co chci. A ani nemám důvod, proč bych někam odcházel.

Už jsi to lehce nakousl, věnuješ se i návrhům našich dresů. První dres, který jsi navrhl, byl s obrazem siluety Olomouce a olomouckých dominant. Tento dres měl hlavně tedy díky siluetám obrovský úspěch, je to tak?
Když se bavíme o těch siluetách, nikdy jsem si nemyslel, že zažiji grafickou krádež. V mojí grafice, v těch siluetách, se vyskytla chyba, které jsem si nevšiml. Byla i na těch dresech. A ty siluety se začaly objevovat na různých místech po Olomouci, jak na budovách, zastávkách, tak i jiných místech. Je to tam i s tou chybou. (směje se) Je to velice zajímavé, náhoda to asi úplně není.

Jak se cítí člověk, kterému někdo takto ukradne práci?
Zvykneš si. (směje se)

Možná to spíš právě povzbudí, že práce byla kvalitně odvedená, ne?
Když se vrátím k dresům, byly opravdu velmi úspěšné. Nesl to i fakt toho, že na tu sezónu přišel David Krejčí, takže prodej dresů byl ještě o to větší. A pro velký úspěch se vedení rozhodlo tyto dresy použít i pro tuto sezónu s pouze menšími kosmetickými úpravami.

Jak na tebe působí takové ohlasy? Spolu s tím faktem, že i vedení klubu se rozhodlo použít tyto dresy také do další sezóny?
Jsem za ty dresy i v letošní sezóně rád. Po minulém ročníku dresy hodnotili i experti, co se zabývají vizuály dresů a olomoucký dres zabodoval. Podle Ondřeje Zamazala jsme měli minulou sezónu nejhezčí dresy. Prý byly nejvíce typické pro Olomouc, byla na nich ta silueta, na ramenech byl nápis Olomoucký kraj. Bylo to super, dal nám 9,5 bodu z 10 a i u ostatních porotců jsme obstáli velmi dobře.

Kde bereš inspiraci?
Tuto otázku mám úplně nejradši. Mě vždycky něco napadne ve sprše, v posteli, na záchodě nebo když jsem společensky unavený. (směje se)

O tobě se ví, že působíš také v jiných hokejových či sportovních klubech. Je to tak?
Je to tak. Pracuji pro různé týmy, z různých lig. Vlastně podnikám kompletně v polygrafii, od grafických návrhů, po merchandisign (předměty pro fanoušky) a tisk. Mám i své vlastní studio v Mohelnici. Momentálně jsem pracovně velmi vytížený, takže si musím každý den pořádně rozvrhnout, abych na něco nezapomněl.

V hokejovém klubu HC Olomouc působíš necelé dva roky. Máš za tu dobu nějakou vtipnou zkušenost, na kterou nezapomeneš?
Mám. Jednou během autogramiády jsem se představil jako sedmý brankář A-týmu a pár lidí si za mnou pro podpis opravdu přišlo.

A jaké jsou tvé cíle pro klub do budoucna?
Aby klub měl tu nejlepší grafiku v republice.

A nemá?
Má, ale chtěl bych ji posunout ještě dál...