Přestože Hanáci zápas střelecky opanovali v poměru 41:16, byli to právě oni, kdo musel v zápase dvakrát dotahovat. Pardubickým hokejistům se podařilo těsně před Konrádem tečovat dvě střely, které poté zapadly za záda slovenského gólmana. „Psychicky to byl těžký zápas. Věděli jsme, že poslední dva zápasy dostali po 6 gólech. Hráli to, co jsme čekali, zahušťovali střední pásmo, celý zápas moc nenapadali. Čekali na naše chyby, ze dvou střel od modré měli dvě teče a dva góly. Bylo to těžké, hráli jsme jen my a čekali jsme, až nám to tam spadne,“ hodnotil zápas autor druhé branky Kohoutů.

Právě Ondrušek byl hlavní hvězdou chorea domácích fanoušků, kteří v první třetině rozvinuli plachtu vzdávající hold hráči, který za Olomouc nastupuje už od mládežnických výběrů. „Byl jsem překvapený. Rok 2001 mi nějak nesedí, od 15 jsem v áčku ještě nehrál. Ale jsem tady od 7 let, což je nějakých 25 let, takže je jedno, jaký rok tam napsali. Jsem rád, že to fanoušci vnímají,“ smál se olomoucký rodák.

⇒ Obránce Jiří Ondrušek

„Ke klubu máme blíž. Je pro nás důležité, aby tady extraliga zůstala, máme tady rodiny. V jiných klubech, co přijdou přes celou republiku, tak když spadnou, tak si řeknou, holt tak půjdu zase o dům dál, třeba to budu mít blíž domů,“ komentoval Ondrušek blízký vztah olomouckých hokejistů ke klubu.

Pro Jiřího Ondruška byl zápas proti Pardubicích výjimečný také tím, že v něm měl na dresu kapitánské céčko namísto absentujícího Martina Vyrůbalíka. „Úplně to nevyhledávám, nerad komunikuji s rozhodčími. Zvlášť, když s nimi člověk musí mluvit a vůbec neví, co se na ledě stalo a trenér ho tam pošle. Dnes naštěstí handrkování nebylo, až na konci, a to už bylo jedno,“ prozradil obránce. Právě v závěru utkání totiž nastala neobvyklá situace, jež měla z výsledek připsání technického gólu Olomouci. Jeden z pardubických hráčů totiž posunul opuštěnou bránu Východočechů ve chvíli, kdy byl u puku Petr Kolouch a chystal se ke střele. „V pravidlech to tak je. Myslím, že to rozhodčí posoudili správně,“ řekl Ondrušek svůj pohled na situaci.

„Cítíme se dobře. Dnes bylo vidět i naše sebevědomí,“ pochvaloval si hráč s číslem 23. „Když jsme dostali dva góly ze dvou střel, tak nás to nepoložilo. Kdybychom byli třeba po dvou prohrách, tak by to s námi víc zacloumalo, takhle jsme si hráli svoje, čekali jsme a věřili jsme, že přijdou šance i góly.“