Nedělní povídání s Honzou Lukášem: markeťák Simon Vejtasa

Daniel Fekets, Jan Lukáš
O L O M O U C – Olomoucký brankář Jan Lukáš moc dobře ví, jaké to je novinářům na otázky odpovídat. Nyní si však pozici prohodil a tentokrát se bude každou neděli svých hostů vyptávat on. Za prvního respondenta si vybral Simona Vejtasu – marketingového manažera HC Olomouc.

Simone, co tě vedlo k tomu přijmout nabídku HC Olomouc na pozici marketingového manažera?

Tři roky jsem působil na marketingu Komety Brno. A před rokem, když vypukla pandemie, mě oslovila Olomouc v čele s Erikem Fürstem (generálním manažerem – pozn. redakce). Pak to už to bylo rychlé, párkrát jsme se sešli a od července jsem tady.

Čím tě tato práce vůbec zaujala? Jak byla odlišná v Brně a teď tady u nás v Olomouci?

Těžko se to porovnává. Ale v olomouckém klubu panuje určitě rodinnější atmosféra. Když to přeženu, v Brně bylo pět lidí jen na samotném marketingu, tady je nás pět celkově. Líbí se mi mnohem více, že zde mají všichni zaměstnanci k sobě mnohem blíže, včetně kabiny. Troufám si říct, že s drtivou většinou hráčů máme pozitivní vztah, ačkoli ze začátku jsme si k sobě možná lehce hledali cestu, protože zde nikdo nebyl moc zvyklý na to, že by mu třeba při rozbruslení a zápasech celou dobu někdo stál s foťákem za zády. Ale tady jsou dobré vztahy zkrátka mezi všemi od ledařů, přes sekretářku, až ke generálnímu manažerovi. Na tom všem klub staví. Ve srovnání s ostatními celky ten rozpočet není takový, avšak rodinnou atmosférou a snahou bojovat pro klub se dosahuje solidních výsledků.

⇒ Marketingový manažer Simon Vejtasa

Myslím si, že olomoučtí fanoušci jsou velcí srdcaři a bojovníci. Vidíš je stejně jako já?

Strašně mě mrzí, že po drtivou většinu sezony nemohli být na stadionu. Nicméně je znát, že fanoušci za klubem stojí. Vidíme to ze sociálních sítí, ovšem i v létě to bylo poznat, když ještě mohli nějaké zápasy navštívit. Ostatně fanoušci přišli v hojném počtu třeba i na křest nových dresů na, kde jsi ostatně také byl. Oni hokejem žijí a za tímto klubem stojí, což je nesmírně důležité. V olomouckém klubu je obrovský fanouškovský potenciál, tak snad se bude neustále naplňovat. Ale samozřejmě všechno souvisí se vším. Podpora jde ruku v ruce s výsledky. Fanoušky jsem zatím nemohl moc poznat, protože tady letos nemohli být, ale troufám si tvrdit, že jakmile budou moct zpět na stadion, tak pořádně ukážou, jak velkými srdcaři jsou.

V to samozřejmě také doufám. Několikrát jsem tady zažil vyprodaný stadion a fanoušci byli vždy výborní. Myslíš si, že i jejich neúčast mohla být jedním z faktorů, proč jsme se Spartou prohráli 0:4 na zápasy?

To byste měli posuzovat spíše vy hráči, nicméně z mého pohledu jednoznačně chyběli. Například čtvrtý zápas série se Spartou. Odehrálo se tam několik sporných momentů a fanoušci by vytvořili určitý tlak. Na hráče, ale i na rozhodčí, jejichž rozhodnutí by tím možná byla jiná. Emoce by jiskřily a mnohem více by vás fandové hnali za zdramatizováním série. V tomto ohledu stoprocentně chyběli, protože náš Zimní stadion je specifický. Atmosféra je v něm vždy skvělá. Lidé jsou blíže k ledu a tím pádem to pak doléhá i na samotné hokejisty. Byl jsem tu několikrát při zápase jako host a musím říct, že tady jsou diváci doopravdy tím pověstným šestým hráčem.

Nakousl jsi téma rozhodčích. Nemůžu opomenout říct, že i ty sám jsi rozhodčí, ačkoli fotbalový. Určitě se tedy můžeš vcítit do toho, jaký tlak je na ně při samotných zápasech vyvíjen. Nemají lehkou pozici, že?

Díky rozhodování fotbalu si myslím, že mám pro hokejové rozhodčí o něco větší pochopení než hráči nebo trenéři. Ač jsem rozhodčí fotbalový. Vím, jak to ve fotbale chodí, takže se mnohem snadněji dokážu vžít do jejich role. Je jednoduché na rozhodčí nadávat, upřímně také jsem tak dříve dělal. O poznání horší je ale vzít píšťalku do rukou, nazout brusle nebo kopačky a jít do jámy lvové, rozhodovat o všem okamžitě, přesně, a pokud možno správně. Až pak člověk skutečně pozná, jak je profese rozhodčích náročná.

V současné době je situace ve světě velmi složitá. Samozřejmě i v celém Olomouckém kraji, protože koronavirová krize doléhá na řadu lidí. A teď nemyslím jen a pouze naše fanoušky. Já bych všem těmto lidem, ať už jsou nebo nejsou našimi fanoušky, chtěl vyjádřit obrovský respekt. A také jim chci poděkovat. Pro mě je celý tento kraj srdeční záležitostí, protože jsem tady vyrůstal. Proto chci poznat pohled další osoby, která z tohoto kraje nepochází. Jak ty vnímáš místní lidi?

Jak už jsem říkal v jedné z předchozích odpovědí. Je to ztížené tím, že diváci tady nebyli, proto jsem neměl možnost více poznat náturu Hanáků. Navíc je i všechno ve městě zavřené a nikam se moc chodit nedá. Bohužel jsem proto moc lidí za ten necelý rok v Olomouci nestačil poznat. Před mým příchodem mě sice někteří varovali, že Hanáci mají vlastní povahu, přičemž jsou tak trochu sví… (směje se)

…To můžu potvrdit, s námi to není jednoduché… (směje se)

…já ale na nikoho nemůžu říct křivého slova. Na fanoušky, na kolegy z kanceláří, na hráče. Vycházím dobře s každým. Co se týče fanoušků, tak mě hrozně potěšila jejich podpora hlavně v období play-off. Bylo zcela evidentní, že hokejem žijí, že klubu fandí, a i když se ve čtvrtfinále už výsledkově nedařilo, z ohlasů bylo patrné, že nám za tuto nelehkou sezonu děkují. Bylo vidět, že jsou hrdí na postup přes Plzeň a na vyrovnané zápasy se Spartou. Klub má ohromný potenciál fanouškovský, ale i sportovní. Na těchto základech se dá stavět.

Ty jsi nyní více Brňák, či Hanák?

Záludná otázka (smích). Všeobecně je to asi tak půl na půl, ale hokejově jsem už rozhodně Hanákem. Asi jsem ani sám nečekal, že naše zápasy budu tolik prožívat, ale zvlášť při play-off jsem u ledové plochy pořád nervózně přešlapoval a při každém našem gólu jsem skákal radostí málem až na led (smích).

Zasloužila by si podle tebe Olomouc zlepšit zázemí a časem pro místní lidi i ten mistrovský titul vybojovat?

Co si budeme povídat, to zázemí tady není bůhvíjaké. Každý to vidí už jen z venkovního pohledu na stadion. Je to hrozná škoda. Stadion má skvělou polohu, je blízko centra, avšak za mě je v podstatě ostudou města. Hlavně z venku nevypadá dobře. Olomouc už je tradičním extraligovým mužstvem, stánek by si tedy bez debat zasloužila lepší. Jsem rád, že proces už nějakým způsobem začal. Začne se dělat nová střecha, takže ta snad bude takovou první vlaštovkou, která odstartuje větší rekonstrukci. Samozřejmě vnímám i snahy o postavení nové arény, ale to je vše v úplných začátcích. A když se zaměřím na sportovní úspěchy, tak letošní play-off jednoznačně ukázalo, že se s ostatními týmy dají hrát vyrovnané partie. Rozhodně můžeme porážet i silnější a finančně stabilnější kluby.

Simone, děkuji ti za rozhovor a za sebe bych ještě dodal. Děkujeme všem fanouškům a sponzorům za podporu, moc si jí vážíme a #VšeciSpolu.