Jak jste se dostala k této práci a jaký máte vztah k olomouckému hokeji?

Nevím přesně, kdy jsem začala chodit na hokej. Je to už hodně dávno. Na zimák jsem tady chodila s nejstarším synem, který dělal krasobruslení. Bylo mu pět let. Takže asi od roku 1998. Nejprve jsem zde chodila jako maminka, potom jsem začala vypomáhat v bufetu během zápasů, takže jsem zde byla i jako fanoušek hokeje, tehdy ještě ve druhé lize. Ze skleněnky jsem se přesunula naproti na vrátnici a pak na uklízení.

Jak dlouho tu trávíte a co všechno za ten den musíte zvládnout?

Podle mé rodiny tady trávím až moc času. Občas se mě ptají, zda tady nechci bydlet (směje se). Začínám o půl šesté ráno, abych měla vše uklizené. Hlavně to, co používá áčko. Pak se přesunu k tomu ostatnímu. Dorost, juniorka, rozhodčí a vše kolem.

Liší se průběh zápasového dne od toho normálního?

Ano, a to tím, že navíc uklízím střídačku a trestnou lavici. Normálně je neuklízím, ale před zápasem ano, aby tam nebyly žádné kamínky a nikdo si neztupil brusle. Vaši kabinu neuklízím jednou, ale třikrát za den. Před tréninkem, po něm, a ještě po zápase. V den zápasu začínám o půl šesté ráno a odcházím někdy až ve čtvrt na dvanáct v noci.

Jaký máte vztah s hráči?

Když jsou hráči v kabině, tak tam nechodím, pokud nemusím. S některými si docela rozumím, třeba Honzíka (Lukáše) znám od mala. Noví hráči jsou někdy vyplašení. Mladí jsou zvyklí z juniorky, s těma si servítky neberu. Ale taky jim tam nechodím.

V kabině nám dost často chystáte nějaké buchty a občerstvení…

Pondělí bez buchet prostě neexistuje. To musí být. Ze začátku jsem občas přinesla buchtu, protože to doma nikdo nejedl. Nosila jsem je do kabiny. S příchodem pana trenéra Motáka se z toho začala stávat tradice. Pan trenér pondělní kávičku bez buchty nepřežije (směje se). Pozitivum to má i doma. Nebavilo mě pořád do kolečka péct to samé, takže jsem začala hledat různé nové recepty na buchty. Vy jste takoví pokusní králíci.

Umíte bruslit?

Raději říkám, že ne. Nestála jsem na nich totiž od doby, co mi nejstarší dítě řeklo, ať mu do bruslení nekecám, když umí bruslit lépe než já. To mu bylo šest let. Od té doby nebruslím.

Děláte nějaké aktivity mimo hokej?

Po několika letech jsem se teď vrhla na pletení. Dřív jsem taky hodně četla. Tím, že tady trávím hodně času, nic moc jiného nedělám. Když jsou volné víkendy, tak chodím na túry, to mě baví. Ale letos jsem volné víkendy neměla skoro vůbec.

Máte nějaké přání do příští sezóny?

Mohli byste mi vyhrát ten titul. Každý má taky přání, aby se mohl jít podívat na normální hokej, a nekoukal jen v televizi.