V domácích zápasech jsou fanoušci náš sedmý hráč, chválil atmosféru Dávid Buc
Na utkání s Vítkovicemi fanoušci asi jen tak nezapomenou. Už ve druhé minutě poslal Kohouty do vedení Roman Rác a stadion bouřil. O chvíli později, ale dostali puk do olomoucké svatyně i Vítkovičtí. To však bylo ze strany hostů vše, naopak Mora své vedení postupně navyšovala. Konečné skóre 9:1 proti favorizovanému týmu, by si však před utkáním tipl málokdo. „Určitě jsme to nečekali, ale rozhodně jsme rádi za to, že se nám tak dařilo. Důležitý není ani tak výsledek, ale spíš to, že jak jsme hráli a že jsme dodržovali pokyny. Góly, které jsme dali, už byly spíš třešnička na dortu,“ hýřil radostí Dávid Buc.
Co se ale změnilo oproti předchozím zápasům? Ty totiž takto výrazným rozdílem nekončily, ve venkovních střetnutích se Olomoučtí někdy dokonce střelecky trápili. „Hlavně jsme zjednodušili hru a začali jsme puk dávat do prostoru brány. Myslím, že to byl ten největší rozdíl. V zápasech předtím jsme moc vymýšleli, hráli jsme i po rozích, ale teď to zjednodušili. Stačí jít do brány a padne to tam,“ znal možný recept na úspěch.
Během několika úvodních minut to však nevypadalo, že by se zápas měl změnit v divokou přestřelku. Rychlá odpověď Vítkovic na Rácův gól nasvědčovala spíše něčemu jinému. Opak byl ale pravdou, a tak puky po přesných střelách mizely jen v síti vítkovické branky. Který moment utkání byl tedy zlomový? „Myslím, že po první třetině, když přišli trenéři do kabiny a řekli, že je to sice 3:1, ale nemáme zaspat druhou část. Po návratu z kabiny jsme na ně vletěli a podle mě to rozhodlo,“ tvrdil sedmadvacetiletý hokejista.
Svůj první extraligový gól v dresu Mory slavil právě i Dávid Buc, když téměř přesně v polovině utkání dokázal překonat Daniela Dolejše. „Určitě jsem moc rád. Potřeboval jsem to jako sůl, konečně mi to tam spadlo. I v předchozích zápasech jsem měl šance, a tak doufám, že to tam bude padat častěji.“ A u jedné akce nezůstalo, slovenský útočník měl šancí ke skórování ještě více, další branku však přidat nedokázal, i když v některých momentech chybělo velmi málo. „Možná, že chybí klid v zakončení, ale myslím, že poctivou prací to dřív nebo později přijde,“ věřil.
Když Hanáci po druhé třetině za stavu 8:1 odcházeli do kabin, fanoušci doufali, že už si své vedení vzít nenechají. Na vyhnutí se zbytečným chybám upozorňovali i šéfové olomoucké střídačky. „Především nám řekli, abychom se nenechali unést diváky a stále hráli svou hru. Myslím, že jsme to splnili a nepřipustili žádné drama,“ byl rád hráč s číslem 17.
A právě fanoušci se podíleli na tom, že se na zápas s Vítkovicemi jen tak nezapomene. Už od samotného začátku totiž vytvořili fantastickou kulisu, kterou hnali své oblíbence za výhrou. „Jsem velmi překvapený, jaká je tu atmosféra. Před takovým publikem se hraje úplně jinak, než kdyby byl poloprázdný stadion. V domácích zápasech jsou fanoušci náš sedmý hráč a my doufáme, že to tak bude pokračovat i nadále a my budeme silní,“ chválil olomoucké i vítkovické hokejové nadšence.
Tříbodová výhra a navrch vysoké skóre. To je to, co Kohouti potřebovali, aby si po nevydařených venkovních zápasech zvedli sebevědomí. „Myslím, že tím, že jsme utkání s Vítkovicemi takto zvládli, tak na nás v příštím kole nebude takový tlak. Díky tomu, že jsme vyhráli, nám neuniká střed tabulky a podle mě nám to psychicky pomůže,“ věřilo levé křídlo.
Olomoučtí tak během osmi kol poznali hned několik různých stylů, který jim bude vyhovovat nejlépe, si ale ještě neodvažují odhadnout. „Těžko říct, zatím je to začátek sezóny a my teprve poznáváme, kdo hraje jaký styl hokeje. Musíme na to přijít co nejdřív, co nám bude sedět nebo ne. Hlavně si ale myslím, že nám vyhovuje domácí prostředí. Teď doufáme, že se nám bude dařit i venku a přivezeme nějaký bod, protože už bychom to potřebovali,“ dodal závěrem.
