Velký rozhovor s Petrem Vránou, který se na reprezentační sraz připravuje s olomouckými žáky
Nechtělo se mi do posilovny, tak jsem si řekl, že na ledě to bude lepší, usmívá se Petr Vrána
Před týdnem vám v dresu Lva Praha skončila sezóna. Jak dlouho jste v Olomouci?
Jenom dva dny. Týden jsem si dal volno, ale teď už jsem si chtěl zajít na led. Nechtělo se mi do posilovny, tak jsem si řekl, že na ledě to bude lepší, abych si udržel nějakou fyzickou kondici. Ve čtvrtek jedu na týden na dovolenou, takže jak se vrátím, zřejmě se tu budu ještě chvíli připravovat.
Petr Vrána
⇒ Pozice: Útočník
⇒ Narozen 29. března 1985 ve Šternberku
⇒ Sezóny 1999/2000 a 2000/2001 strávil v olomouckém dorostu
⇒ V roce 2003 byl do NHL draftován ze 43. místa týmem New Jersey Devils
⇒ V NHL nastoupil do 16 zápasů, v nichž si připsal jednu branku
⇒ Držitel bronzové medaile z MSJ v roce 2005 a dvojnásobný vicemistr extraligy s Vítkovicemi
Jezdíte po sezóně pravidelně do Olomouce? Udržet si tréninkové tempo nebo se jenom tak sklouznout?
Ani bych neřekl, spíš sem jezdím na operace nebo rehabilitace (usmívá se). Ale že bych chodil v Olomouci pravidelně po každé sezóně na led, to ne.
Zapojujete se s mladíky i do některých tréninkových cvičení?
Jasně. Pokud byla střelba nebo situace dva na jednoho, tak jsem se normálně zapojil. Je to s nimi úplně jiné tempo, ale zabruslil jsem si a pro kluky to byla zábava. Je to pro mě takové zpestření, ty kluky to hodně baví, skoro každý den chtějí být na ledě, což už je u nás starších někdy trochu jiné.
Pokud bude možnost se na mistrovství světa dostat, určitě budu chtít jet, tvrdí Vrána
Za pár dní je na programu reprezentační sraz, který se zřejmě bude týkat i vás. Je pro vás tedy důležité udržet si alespoň tréninkový rytmus?
Určitě. I na dovolené se budu snažit zajít si do posilovny, je potřeba se hýbat. Pauza před srazem bude docela dlouhá, zhruba tři týdny. Stoprocentně je tedy důležité udržet se v pohybu, ale není třeba to nějak přehánět. Do srazu totiž zbývá ještě docela dlouhá doba.
V médiích se uvedlo několik jmen z týmu Lva, která by měla dostat šanci protlačit se do nominace na mistrovství světa. Řekl vám trenér Alois Hadamczik, zda s vámi počítá do užšího kádru?
Abych řekl pravdu, tak jsme se o tom vůbec nebavili. Řekli jsme si, že se sejdeme společně s ostatními 18. března v Praze, a to bylo asi vše. S ostatními hráči ze širší nominace zřejmě odehraji Euro hockey challenge (přípravný turnaj národních mužstev), pak se uvidí, kdo se dostane do nominace na poslední díl Euro Hockey Tour, který se odehraje v Česku, popřípadě do konečné nominace na mistrovství světa.
Minulá sezóna v Chabarovsku se vám hodně povedla, avšak naději porvat se o šanci dostat se do konečného výběru na mistrovství světa vám sebralo zranění. Máte letos ještě větší motivaci?
Myslím si, že kdyby loni nepřišlo zranění, tak šance, že bych na mistrovství světa jel, by byla velká. Letos je motivace ještě větší. Příležitost prosadit se zřejmě dostanu, ale záleží na tom, jestli vydržím zdravý, kolik hráčů v širší kádru bude, kdo přijede z NHL atd. Je mi už ale 27 let, už taky pomalu stárnu a šancí reprezentovat nemusí být v budoucnu moc. Někteří hráči nakoukli do reprezentace hodně brzo, já jsem to štěstí neměl. Pokud bude možnost se na mistrovství světa dostat, určitě budu chtít jet. Budu se snažit v přípravě přesvědčit trenéry, že na to mám.
První sezóna v týmu Lva byla docela zvláštní, naše výkony byly jako na houpačce, přiznává Vrána
Před sezónou jste z Chabarovsku odešel do týmu Lev Praha. V novém působišti už za sebou máte jednu sezónu, jak ji hodnotíte?
Sezóna byla taková nahoru dolů. Naše výkony byly jako na houpačce. Byl to nový tým, všechno se muselo postupně zapracovat do sebe, teprve se tvořila chemie mezi všemi hráči. Ze začátku se nám hodně dařilo, měli jsme docela dlouhou sérii vítězství a s trochou nadsázky se dá říct, že nás už všichni viděli ve finále Gagarinova poháru. Pak ale následovala řada proher, kdy jsme spadli do útlumu. Naštěstí jsme se ke konci základní části zvedli a udělali si radost tím, že jsme zvládli poslední zápasy, čímž jsme si zajistili postup do play-off. I když jsme potom s CSKA prohráli 0:4 na zápasy, myslím si, že to byly hodně vyrovnané zápasy.
V prvních dvou zápasech osmifinále KHL proti CSKA Moskva jste na jejich ledě prohráli až po prodloužení. Zřejmě nechybělo moc a alespoň jedno vítězství jste si domů mohli odvést.
Myslím si, že hlavně druhý zápas jsme zbytečně ke konci vypustili. Těsně před vypršením základní hrací doby jsme vedli o jeden gól, jenže jsme dostali branku a šlo se do prodloužení. Tam CSKA dokázalo rozhodnout v druhém prodloužení. Stejně tak i v prvním zápase, kde si myslím, že rozhodující gól v prodloužení byl hodně laciný. Celkově ovšem asi rozhodly přesilovky, ve kterých Moskva dokázala dát spoustu gólů, bohužel my jsme tak produktivní nebyli, což v play-off rozhoduje.
Hodně se mluví o tom, že tým CSKA stojí na hvězdě Alexandru Radulovovi. Je to podle vás pravda?
Ano, i když pokaždé nebyl nějak produktivní, dokázal to týmu vrátit v dalším utkání, kde nastřádal spoustu bodů. Dostává od trenéra velké množství času, dá se říct, že přesilovky CSKA dirigoval prakticky on. Nechci říct, že by bez něj bylo to mužstvo špatné, avšak určitě by nebylo tak silné.
Jak byste zhodnotil vaše výkony v této sezóně?
Začátek sezóny mi moc nevyšel. Jak bodově, tak herně to nebylo úplně optimální. Ještě teď přemýšlím, čím vším to mohlo být, že se mi nedařilo. Myslím si však, že jsem nebyl jediný, kdo nehrál podle představ. I ostatní kluci měli problémy se prosazovat. Nebudeme si nic nalhávat, v ofenzívě jsme byli hodně špatní, takže těch bodů nikdo moc neposbíral vyjímaje Jakuba Klepiše, kterému se sezóna vydařila. V období okolo Vánoc se to ale zlomilo a naše výkony šly nahoru, a i já jsem se po individuální stránce zvedl. Na konci základní části a v play-off jsme podle mě už hráli hodně dobře. Celkově ta sezóna byla ale taková zvláštní, ovlivnila to také výluka v NHL. Přišli kluci ze zámoří a jiní kvůli tomu nehráli. Následovala celá řada výměn, takže se kádr docela měnil. Zkrátka bylo během základní části poznat, že pohoda v našem týmu není úplně dobrá, a to se pak odráželo i na našich výkonech.
Přeji klukům, aby se dostali do baráže, prohlašuje Vrána
Vy jste odchovancem olomouckého hokeje. Sledujete na dálku výsledky Mory, i když už na Hané od mládežnických týmů nepůsobíte?
Díky tomu, že jsem byl letos v Čechách, tak jsme měli každý den na stole noviny, takže jsem si prohlížel výsledky. Viděl jsem, že se Olomouci daří, a protože spousta kluků z kabiny Lva pochází z měst, kde se momentálně hraje první liga, tak jsme se trochu pošťuchovali a smáli. Také jsme se bavili o tom, jaké by to bylo, kdyby Olomouc postoupila zpátky do extraligy. Bylo by krásné být znovu mezi českou elitou. Vím, že se kluci celou sezónu drželi hodně vysoko a chvíli byli i první. Nyní se jim povedlo porazit Hradec 4:2 na zápasy, proti Ústí to bude v semifinále asi těžší. Přeji klukům, aby se dostali do baráže. Dokonce jsem se bavil i s hráči z Karlových Varů, kteří doufají, že kdyby náhodou spadli do baráže, že by nemuseli jezdit hrát do Olomouce. Nebylo by to totiž pro ně nic příjemného, Olomouc letos hraje opravdu dobře.
Stihnete se podívat na jeden ze dvou úvodních semifinálových duelů, které se hrají v Olomouci?
To bohužel nestihnu, protože už ve čtvrtek jedu na dovolenou. Doufám ale, že Olomouc v play-off vydrží co nejdéle, protože příští nebo přespříští týden by mi to už mohlo vyjít (usmívá se). Pokud by však byla možnost, rád bych se zašel podívat. Loni, když jsem se v Olomouci léčil se zraněním, tak jsem na hokeji byl. Navíc tu bylo několik hráčů z Vítkovic, které jsem znal, takže i z toho důvodu to bylo pro mě zajímavé. Vždy je pozoruhodné alespoň okem srovnat kvalitu extraligy a první ligy.
„Cesta za úspěchem je dlouhá, hráč tomu musí jít naproti,“ upozorňuje Václav Vrána, otec Petra Vrány
Co říkají kluci na to, že s nimi trénuje hráč z KHL?
Určitě jsou rádi, je to pro ně taková změna. Třeba se dívají, jak Petr zakončuje, bruslí, vede kotouč a snaží se ho i napodobit. V pondělí kluky opravil ve střelbě a myslím, že někteří si to vzali k srdci. Kluci se hodně snaží střílet příklepem, dnes (úterý) těchto střel ale bylo minimum, daleko více stříleli švihem. Myslím si, že je to dobře.
Sledoval jste po celou sezónu výsledky Lva Praha nebo to, jak se Petrovi v každém zápase daří?
Samozřejmě, je to syn. Sledoval jsem pravidelně výsledky, díval jsem se na zápasy a taky jsem se byl na některá utkání osobně podívat. Většinu duelů ale přenášela televize, což je příjemnější z toho pohledu, že si člověk může některé situace zopakovat.
Zkusil byste si jako zkušený trenér porovnat rozdíly české nejvyšší soutěže a Kontinentální hokejové ligy?
O KHL se výrazněji zajímám druhým rokem. Když byl minulý rok Petr v Chabarovsku, tak jsem ji začal sledovat. Předtím byl Petr v extralize, takže jsem neměl nějaký důvod se KHL důkladněji zaobírat. V každém případě je jak u nás, tak i v Rusku spousta dobrých hokejistů a silných týmů. V tomto ohledu ale rozhoduje stav ekonomiky, protože bohatší ruské týmy si mohou do svého mužstva přivést ty nejlepší hráče. Co se týče porovnání, tak bych řekl, že v některých momentech je KHL rychlejší a důraznější. Jinak se ale vše odvíjí od toho, kolik peněz “teče“ do klubů u nás a v Rusku.
Vašimi mládežnickými týmy prošla řada hráčů, kteří už nyní hrají za juniory nebo dokonce i za A-tým, viz Román Rác nebo Lukáš Králík. Myslíte, že je v Olomouci někdo s potenciálem dostat se v budoucnu právě třeba do KHL?
Pokaždé záleží na jednotlivci a na okolních faktorech, jako jsou štěstí, zdraví nebo který trenér určitého hráče vede. Myslím si, že v Olomouci je několik velice šikovných hráčů, ať už je to juniorka, starší, mladší dorost nebo ještě mladší ročníky. Kdybych měl uvést příklady, tak jsou to třeba Honza Lukáš (brankář JUN), Jan Klvaňa (obránce SDO), Tomáš Pospíšil (brankář MDO) a řada dalších. Navíc naše kluky berou i do mládežnických reprezentací. Cesta za úspěchem je ale dlouhá a ten hráč tomu musí jít naproti.
Jak se dají ve zkratce hodnotit sezóny vašich mládežnických družstev?
Naše pozice není vůbec jednoduchá, protože v týmech je čím dál míň hráčů. Jsme rádi, když se nám každý rok podaří jednotlivé ročníky doplnit o pár nových hokejistů. Myslím si ale, že třeba osmá třída letos hraje velice slušně. Daří se nám v tabulce držet okolo druhého třetího místa a i projev hráčů je dobrý. Avšak například hráčů narozených v ročníku 2001 moc nemáme, a proto musíme tým doplňovat mladšími hokejisty, což se samozřejmě musí nějak projevit. Cesta k tomu, aby hráči vyrostli v dobré hráče, je složitá. Co mě však těší, je to, že ročníky 2002 a mladší vypadají jak početně, tak kvalitativně hodně dobře.
FOTO: www.levpraha.cz
