Klobouk dolů před fanoušky, strašně nám pomohli, přiznal střelec Adam Rufer

Tomáš Schmiedt
O L O M O U C – První semifinálový souboj s Ústím nad Labem vyšel olomouckým hokejistům parádně! Hanáci sestřelili Lvy šesti brankami, a nakonec zvítězili 6:3. Poprvé za Moru skóroval útočník Adam Rufer, který se v utkání prosadil hned dvakrát. „Jsem rád, že jsem se dokázal chytit. Už jsem to potřeboval,“ culil se po zápase Rufer.

První semifinálové střetnutí mezi Olomoucí a Ústím nad Labem nabídlo gólový galavečer, obě mužstva se dohromady trefila devětkrát. Větší radost ale měli po utkání Kohouti, kteří dokázali vybojovat vítězství 6:3, a v sérii se tak ujali vedení 1:0 na zápasy.

⇒ Útočník Adam Rufer vstřelil v prvním semifinálovém duelu dvě branky

„Byl to strašně těžký zápas. Ústí hlavně první třetinu hrálo dobře, nedělalo žádné chyby. Poté se to ale trochu přehouplo na naši stranu, měli jsme více ze hry my. Výsledek 6:3 je trochu divoký na to, jak to utkání vypadalo. Ústí bylo hodně nebezpečné z protiútoků, mělo i nějaké nepříjemné dorážky. My jsme však měli štěstí, že nám to tam tak napadalo. Jsme za to určitě rádi,“ vrátil se k duelu Adam Rufer.

Do utkání Hanáci nevstoupili vůbec špatně. Po necelých čtyřech minutách hry byl při nájezdu faulován Richard Diviš, hlavní sudí neváhal ani chvíli a odpískal trestné střílení. Z toho však olomoucký útočník hostujícího gólmana nepřekonal.

„Bylo důležité, že jsme se z neproměnění trestného střílení nesesypali. I když jsme poté inkasovali, dokázali jsme se zvednout. Myslím, že jsme ukázali skvělý charakter týmu,“ věří jednadvacetiletý hokejista.

Mora v zápase dvakrát prohrávala o gól, ale vždy na soupeřovo vedení dokázala zareagovat vlastní trefou. Pro Kohouty tak bylo podstatné, že se soupeři nepovedlo odskočit do vícebrankového vedení.

„Dokázali jsme na ústecké vedení vždy dobře zareagovat. Ke konci zápasu pak bylo podstatné, že jsme odskočili na dvě branky. Kdyby se stav 4:3 táhl až do nějaké pětapadesáté minuty, zbytek utkání by byl přece jenom trochu nervóznější. V tu chvíli by stačil nějaký odražený puk a všechno by bylo jinak,“ uvědomoval si Rufer, jemuž se podařilo v střetnutí dvakrát skórovat.

⇒ HC Slovan Ústečtí Lvi

„Obě dvě branky jsem vstřelil z prostoru v mezikruží. První branka byla v přesilovce, kdy v obranném pásmu soupeře vznikl trochu zmatek. Řepa (Jiří Řípa) mi krásně přihrál od mantinelu. Puk mi pak trochu přeskočil hokejku, což možná bylo štěstí. Kdybych kotouč trefil normálně, možná by ho gólman zneškodnil,“ usmíval se hráč s číslem osmnáct na drese.

„Při druhém gólu se za bránou skvěle uvolnil Divoch (Richard Diviš). Bek, co byl u mě, po něm trošku hafnul, Divoch tak prostrčil puk ke mně a já ho z první zametl do brány. Takhle jsem určitě rád, že jsem se nějak chytil, protože jsem to určitě potřeboval,“ popsal třinecký odchovanec své góly.

Hokejistům Mory se v zápase hlavně vydařil úvod druhé části, kdy během tří minut otočili skóre ve svůj prospěch. Od té doby si Slovan již neužil pocit vedení. „Ani první třetina nebyla z naší strany špatná. Řekli jsme si, že budeme pořád hrát svou hru, ať každý plní svou funkci. A to se nám vyplatilo,“ prozradil Rufer.

V klání se Severočechy padly jen čtyři dvouminutové tresty. To byl markantní rozdíl oproti duelům s Hradcem Králové. „Těch zákroků na hraně bylo určitě méně, každému se muselo hrát o něco lépe,“ byl si jistý olomoucký mladík.

Kohouty hnalo k jejich vítězství početné domácí publikum. Utkání navštívilo skoro tři tisíce diváků, což byla největší návštěva sezóny. „Klobouk dolů před fanoušky, strašně moc nám pomohli. I díky nim jsme to nevzdali a dokázali výsledek otočit,“ děkoval Rufer fandům hanáckého mužstva za jejich hlasité povzbuzování.

V sérii se sice olomoučtí hráči ujali vedení, ale postup je ještě daleko. Výrazný krok by ale k němu svěřenci trenérů Fialy a Tomajka udělali, kdyby zvítězili i v sobotním duelu. „Myslím, že budeme hrát všichni stejně. Utkání asi proběhne v podobném duchu, určitě se budeme opět snažit zase vyhrát,“ ujišťoval mladý útočník příznivce Mory.

FOTO: Karolina Martinková
bonus