Když se kluci pokaždé semknou, můžeme skončit lépe než v předchozích letech, ví Adam Schejbal
Přišlo mi, že se hrálo docela dost do těla a rozhodčí to trošičku nezvládal, ale to se stává. Když gólman střídá za stavu 4:4 a jde do brány, nemá už moc co zkazit. Jsem rád, že se k tomu kluci postavili tak, jak se k tomu postavili a dotáhli jsme to do nějakého konce. Vypadalo to, že gólman Zlína se za stavu 4:4 také chytil, protože nestřídal a třetí třetina byla podle mě spíš souboj pěstí než střel. Pořád se zastavovala hra, což bylo těžké na soustředění. Jsem rád, že to dopadlo aspoň na nájezdy, když už proběhly nějaké provokace s hráči druhého týmu.
Do utkání jsi nastoupil až po čtvrté inkasované brance a postupem času byly pasáže, kdy na tebe dlouho nešla střela. Jak těžké je udržet v takové situaci soustředění?
Gólmana dostane do hry i to, že aspoň řve po hráčích, i když ho nejde slyšet a trošku si hlídá beky. I takhle se člověk dostane psychicky do utkání a pořád se drží v nějaké zápasové náladě. Padlo strašně moc trestů a pořád se přerušovala hra, takže na mě ani střely létat nemohly. Ale i tohle se v hokeji stává.
Zahráli jste si dlouhou přesilovku pět na tři, využít jste ji ale nedokázali. Co ke gólu z tvého pohledu chybělo?
Občas se to v hokeji stává. Čekali jsme od té přesilovky víc, bohužel tam ale byla spousta hráčů, kteří nebyli zvyklí hrát příliš do těla. I to k tomu ale patří. Někteří hráči jsou spíš techničtí než nějací rváči. Mohlo to ale dopadnout hůř. Mohli jsme dostat gól, což by nás úplně položilo.
Postupem času nabral zápas na nervozitě, a to především ze strany hostů. Jak jsi vnímal protesty soupeře?
Já to vůbec nevnímal. Trochu jsem to slyšel, ale to bylo všechno. Rozhodčí už je jednou upozorňoval, a tak jsem doufal, že se hra přeruší a rozhodčí je vyhodí, což se ale nestalo a asi to do třetí třetiny nakonec bylo plusové. Kdyby je vyhodil, asi by začali hrát agresivněji a šlo by spíš o zákeřné fauly, které tam už stejně byly v průběhu třetiny.
Utkání jste dokázali dotáhnout do vítězného konce, co k tomu pomohlo?
Nerad dávám ohlasy po tom, co střídám jiného gólmana, protože to, že se nepovede zápas, se občas stane. Jsem rád, že se k tomu kluci postavili tak, jak se k tomu postavili, i když se gólmanovi utkání nepovedlo. V tomhle podle mě byla ta týmovost, protože jsme se snažili pořád podporovat, poplácávat. Hodně nám pomohlo i domácí hřiště, kdy jsme věděli, jaký bude led.
V čem byl tedy rozdíl oproti předchozích utkání?
Určitě se změnilo postavení týmu, soudržnost a povzbuzování. Hodně to bylo i soupeřem, protože byl asi slabší. Tohle samozřejmě může přijít i v sezóně.
Zápas s Hradcem Králové vám příliš nevyšel (1:5), co podle tebe rozhodlo?
Myslím, že se utkání lámalo v tom, že jsme měli docela chaos v obraně. Hradec vypadal sehraněji a byl o trošku rychlejší.
Tým se teprve tvoří a především na postu brankářů je vás zatím poměrně hodně. Během přípravy se střídáte čtyři, jak to vnímáš?
Pro každého gólmana je psychicky náročné, když nechytá, ale pokud se snaží trénovat tak, jako by byl zápas a má možnost trénovat i víckrát než jednou nebo dvakrát denně, určitě to potěší. Jedině pravidelným tréninkem se dá držet v tempu, kdyby se náhodou něco stalo. Je to takový boj o flek, protože jsme čtyři a musíme se všichni snažit. Každý se chce předvést v tom nejlepším světle, takže každý maká na sto procent. Kdyby to tak šlo pokaždé a kluci se tak semkli každý zápas, myslím, že bychom mohli skončit lépe než v předchozích letech.
