Hokejové rody v Olomouci. Kdo se potkal na ledě a kdo na střídačce?
Lukáš a Jakub Galvasovi
O talentu Jakuba Galvase nebylo pochyb už v mládežnických kategoriích. Vždyť už v patnácti letech vypomáhal staršímu dorostu. V play-off patřil k oporám a jinak tomu nebylo ani v následujících ročnících v juniorce. V sedmnácti už válel za áčko. A právě tam se potkal se svým otcem, Lukášem Galvasem. Tehdy proti sobě nastoupili jako soupeři, oba ale přiznali, že by si rádi zahráli spolu.
A o rok později se jim sen právě v Olomouci splnil. Setkání otce a syna nějakou dobu plnilo stránky novin, oni sami si ale na popularitu nepotrpěli. Zatímco Lukáš Galvas v Olomouci kariéru ze zdravotních důvodů na konci sezóny 2016/2017 ukončil, Jakub odehrál za kohouty ještě další dva ročníky. Linie Galvasových však odchodem Lukáše a Jakuba neskončila. V dorostu nastupuje mladší bratr Jakuba, Tomáš. I on jde ve stopách otce. Je totiž obráncem. Šikovný bek na konci sezóny 2021/2022 stejně jako jeho starší bratr a otec oblékl reprezentační dres, v nadcházejícím ročníku s ním kromě dorostu počítá i olomoucká juniorka.
Josef Podlaha starší a Josef Podlaha mladší
Rodina Podlahových je s HC Olomouc spjata roky. Za kohouty válel už Josef Podlaha nejstarší, jeho syn, současný sportovní manažer Hanáků, Josef Podlaha starší, v Olomouci vyrostl a dostal zde i první příležitost mezi dospělými. Už v sezóně 1989/1990, tehdy ještě v TJ DS Olomouc. Na Hané odehrál mezi dospělými necelé tři sezóny, pak postupně vystřídal německé, rakouské, italské a francouzské ligy. A právě ve francouzském Grenoblu strávil největší část své kariéry. Mimochodem právě tam visí pod stropem haly jeho dres. V pětatřiceti letech ale kariéru ukončil a vrátil se do vlasti. Jedním z důvodů byl i syn – Josef Podlaha mladší. Ten totiž v té době nastupoval do školy.
Josef Podlaha starší se stal časem neodmyslitelnou součástí HC Olomouc jako sportovní manažer, zároveň tak mohl sledovat hokejový vývoj svého syna. A že se bylo na co dívat. Nejmladší Josef Podlaha vynikal už v mladším dorostu, a to nejen svou výškou. Urostlý útočník patřil k nejproduktivnějším hráčům svého ročníku, vypomáhal dokonce svým starším spoluhráčům.
V juniorce patřil dlouhodobě k oporám, a tak v sedmnácti letech dostal první šanci v extralize, tehdy v play-out. V dalších dvou sezónách měl Josef Podlaha mladší pořádně napilno. Zatímco v sezóně 2017/2018 nastupoval pravidelně za olomouckou juniorku, stihl pět zápasů za A tým a vypomáhal Novému Jičínu, o rok později na něj spoléhala především juniorka kohoutů. Šikovný útočník byl postrachem soupeřů, ve 44 zápasech nasbíral 53 bodů, ale také 107 trestných minut. K tomu přidal další tři starty za A tým. Nyní dvaadvacetiletý hokejista si připsal celkem deset zápasů v extralize a zkušenosti sbíral jak v Chanze lize, tak ve druhé lize. Na konci sezóny 2021/2022 se však rozhodl svou aktivní kariéru ukončit.
Milan a Daniel Ministrovi
Jméno Milan Ministr má v paměti vryto každý dlouholetý fanoušek HC Olomouc. A nejen ten. Hra bývalého útočníka ne každému sedla. Milan Ministr nešel pro ránu daleko, zároveň ale patřil k nejproduktivnějším hráčům Olomouce vůbec. První starty za áčko kohoutů si připsal už v 19 letech, tedy v mistrovské sezóně 1993/1994, v prvních třech sezónách ale příliš prostoru nedostal, a tak dalších sedm let střídal dresy Přerova, Prostějova, Šumperka, Opavy nebo Zlína. A právě ve Zlíně si ho znovu vyhlédla Olomouc. Milan Ministr se na Hanou vrátil v sezóně 2003/2004 a rovnou si ve 37 utkáních připsal 26 bodů. O rok později dokonce dělal Olomouci kapitána. Zkušený centr si dlouho držel skvělý průměr přibližně bodu na zápas, v sezóně 2012/2013 ho ale přibrzdilo vleklé zranění a téměř nehrál. Svou kariéru mezi kohouty se tak rozhodl ukončit pouhý rok předtím než Hanáci znovu slavili postup do nejvyšší soutěže. Nyní sedmačtyřicetiletý odchovanec Olomouce však ovládl historické tabulky. Dosud drží prvenství v počtu nasbíraných bodů (386 zápasů, 298 bodů), gólů (142) i asistencí (156).
Po ukončení aktivní kariéry se Milan Ministr rozhodl vrátit do HC Olomouc jako ředitel zimního stadionu, v sezóně 2018/2019 ho navíc zlákala možnost postavit se na lavičku juniorů jako trenér.
Ve stejném ročníku se do Olomouce přesunul Daniel Ministr. Syn olomoucké legendy se v první sezóně chvíli hledal, jako vůbec nejmladší hráč juniorky ale patřil k oporám. O rok později napodobil svého otce a i on získal téměř bod na zápas. Ve 44 utkáních juniorky nasbíral 37 bodů a stejně jako jeho otec, ani Daniel se nebál zastat svých spoluhráčů. V sezóně 2020/2021 si tak šikovného forvarda povolali trenéři A týmu. Daniel Ministr debutoval v zápase s Karlovými Vary na západě Čech, na svou premiéru na domácím ledě tak zatím čeká. O rok později talentovaného forvarda povolala zpátky juniorka. Vzhledem k systému soutěže totiž bylo důležité uhrát co nejlepší výsledky. Daniel Ministr dokázal, že patří k oporám, ve 24 zápasech nasbíral úctyhodných 37 bodů a bylo by to zřejmě víc, kdyby ho nepřibrzdilo vážné zranění ruky. Mimo to stihl i tři utkání za přerovské áčko, kde si připsal gól i asistenci.
Jan a Matěj Tomajkovi
Jan Tomajko patří dost možná mezi nejslavnější odchovance Olomouce. S olomouckou juniorkou v roce 1995 a 1996 slavil dvakrát titul, ve stejných letech už válel i za olomoucké áčko. V sezóně 1996/1997 se však talentovaný útočník rozhodl vydat jinou cestou a během dalších deseti let postupně oblékl dres Vsetína, kde zářil v útoku s Ondřejem Kratěnou a Michalem Brošem, Sparty nebo Liberce. A dobře udělal. Během čtyř sezón ve Vsetíně třikrát získal mistrovský titul, jednou slavil titul vicemistra. Během působení na Valašsku na něj navíc ukázali reprezentační trenéři. Chybu neudělali, Jan Tomajko byl totiž součástí týmu, který v letech 2000 a 2001 vybojoval na světových šampionátech zlato. A na své úspěchy navázal i ve Spartě a v Liberci. I se Spartou zvedl nad hlavu pohár pro mistra extraligy, přidal ještě dvě třetí místa. A dvě bronzové medaile si na krk pověsil i v Liberci.
Ke konci kariéry oblékl ještě dres Kladna, to ho ale zapůjčilo také zpátky na Hanou. A právě tam, kde svou kariéru začal, ji Jan Tomajko také ukončil. V sezóně 2009/2010 odehrál za kohouty ještě 26 zápasů a připsal si 14 bodů. O rok později už stál na lavičce jako asistent trenéra A týmu. V sezóně 2013/2014 a 2014/2015 se však rozhodl věnovat olomouckému dorostu. A i tam se projevily Tomajkovy cenné zkušenosti. Podceňovaný ročník dorostenců se totiž fantasticky probojoval přes úřadující mistry až do semifinále play-off. V roce 2015 se ale vrátil i mezi trenéry A týmu, kde zůstal dosud.
Právě na střídačce A týmu se znovu potkal se svým synem. Matěj Tomajko patřil v sezóně 2019/2020 mezi výrazné hráče juniorky a ve 38 utkáních si připsal 21 bodů. Svou pracovitostí vybojoval debut mezi dospělými. Za kohouty prozatím odehrál šest utkání a stihl i první asistenci. Znovu se tak na střídačce setkal se svým otcem, ten totiž před lety vypomáhal i jako trenér mladšího dorostu. Ani v rodině Tomajkových se však sportovní geny nedají zapřít. Dcera Jana Tomajka, Kristýna, se už nyní objevuje na mezinárodních tenisových turnajích.
Mladé talenty ve třídách
Výše zmíněnými ale nekončíme. I v olomouckých třídách se objevují známá jména. Pokud máte pocit, že špatně vidíte, nebojte se, na soupisce osmé třídy je opravdu jméno Štefan Žigárdy. Jedná se totiž o syna oblíbeného olomouckého brankáře Štefana Žigárdyho. Ano, i jméno Korhoň vidíte dobře. Denis Korhoň se na střídačce potká se svým otcem, Lubomírem Korhoněm, který v Olomouci začínal a válel i v inline hokeji. Teď se k Hanákům vrátil jako trenér osmé třídy. Také současní hráči A týmu mají ve třídách své pokračovatele. Pod dozorem olomouckých trenérů vyrůstá syn kapitána kohoutů Jiřího Ondruška, Tobiáš, ale i syn brankáře Branislava Konráda, Samuel.
