Nechávali jsme na ledě všechno, říká po zlatu z Havířova Šimon Končický

Devítka vyrazila na turnaj jen nedaleko od Olomouce, a to do Havířova. I tam však narazila na mezinárodní konkurenci, zvládla to ale skvěle a zpátky na Hanou si přivezla zlato. Pro deváťáky to byl navíc poslední společný turnaj, ročník 2008 totiž už za pár týdnů zabojuje o místo v dorostu. „Na turnaj jsme si s kluky přijeli jen pro zlato a nechávali jsme na ledě vše. Jeden z důvodů byl ten, že to byl poslední společný turnaj našeho ročníku 2008. Příští rok budeme bojovat sami za sebe a o místo v dorostu, takže jsme si tento rok chtěli užít jako poslední společnou žákovskou kategorii. Na turnaji jsme ale s klukama měli malý problém se po delší pauze od tréninků na ledě znovu dát dohromady. To se ale vyřešilo hned po prvním vyhraném zápase, kdy jsme se dostali zpět do tempa. Zápasy se nám dařily, ke každému jsme přistoupili tak, jak jsme měli, a tak se nám to odvděčilo prvním místem. Za to jsme neskutečně rádi,“ usmíval se Šimon Končický.

Olomouc na turnaji změřila síly s domácím Havířovem, švédským výběrem nebo třemi slovenskými týmy. A právě se Slováky se utkala i v semifinále a finále. „Se Slováky jsme neměli zkušenost, naopak se Švédy, které jsme měli už dvakrát na turnaji ve Švédsku, ano. Ale i když jsme nevěděli, jak Slováci hrají a co od nich čekat, přistoupili jsme k tomu už od rozcvičky tak, jak by se mělo před každým zápasem. V prvním zápase jsme porazili Ružomberok, v semifinále Košice a nakonec ve finále Liptovský Mikuláš. Byla to dobrá zkušenost, zahrát si se sousední zemí a poměřit síly,“ pochvaloval si.

Někteří z hráčů už měli zkušenosti se Švédy z předchozího turnaje, kdy vyrazili právě na sever Evropy. Konkrétně Šimon Končický ale nakonec do zápasů na vánočním turnaji naskočit nemohl. „Turnaj ve Švédsku jsem si nezahrál kvůli zranění, ale zase jsem se podíval na hru z jiné strany než na ledě. Ve Švédsku jsou kvalitní týmy, proti kterým se těžko hraje a těžko se s nimi srovnává. V turnaji po sezóně jsme hráli proti jiným týmům, například ze Slovenska, ale i s týmy, které jsme měli v sezóně ve skupině. Byl znát docela velký rozdíl v rychlosti hry,“ přiznal.

Z pozice diváka a poté i v Havířově si však mohl vytvořit poměrně detailní obrázek o tom, jak se liší český a švédský hokej. „Hokej ve Švédsku je rychlý a je vidět i fyzický a výškový rozdíl mezi hráči. Švédové hrají důrazný hokej, napadají a hrají dost do těla. Snaží se dávat vše na bránu. Sám o sobě je švédský hokej kvalitní a na opravdu dobré úrovni,“ ocenil hráč, který prozatím nosil dres s číslem 34.

Na Velikonoční turnaj v Havířově bude rád vzpomínat nejen kvůli zisku zlatých medailí. Šikovný útočník se totiž ve finále blýskl třemi góly. „Je to dobrý pocit dát ve finále hattrick a přispět tak k výhře a prvnímu místu. Hodně k tomu pomohla bojovnost naší lajny a také trocha štěstí. Byl jsem, kde jsem měl být, pak dostal puk a buď to trefil, nebo tečoval. Ve finále se mi ještě hattrick dát nepodařilo, až teď, takže jsem za to rád. Budu se i dál snažit, aby to tak zůstalo,“ tvrdil Šimon Končický.

Zanedlouho čeká nejen jeho, ale i několik dalších spoluhráčů další velká výzva. Přechod do dorostu bývá pro řadu hráčů zpočátku náročný a toho si je olomoucký forvard dobře vědomý. „Moc očekávání nemám, jen na sobě budu dřít dvakrát nebo třikrát víc než doteď. Zatím si nechávám ještě pauzu na regenerování po celé sezóně, ale už brzy na sobě určitě začnu pracovat. Udělám všechno pro to, aby si mě trenér vybral a abych mohl pokračovat v dorostu,“ řekl odhodlaně patnáctiletý hokejista.

Ročník 2008 má určitou výhodu. Hned šest hráčů, kteří nastupovali za devátou třídu, zároveň vypomáhalo dorostu. Deváťáci tak své spoluhráče podporovali na zápasech vyšší kategorie, díky čemuž si udělali určitou představu o tom, co je o rok později čeká. „Podle toho, co jsem pozoroval a viděl, měl dorost těžké tréninky. Kluci sami říkali, že je to rychlejší a náročnější. Na to se budeme muset hodně připravit. S kluky, kteří pomáhali dorostu, jsem neměl moc příležitostí se o tom bavit, ale viděli jsme to sami. Bude proto potřeba ještě zapracovat na určitých věcech a zlepšit je,“ uvědomoval si.