Většina hráčů mě svým přístupem mile překvapila, chválil trenér Lubomír Korhoň

Luboši, jak jste spokojení s minulou sezónou? Splnili jste cíle, které jste si dali?

S uplynulou sezónou jsme spokojení. Odehráli jsme 34 mistrovských zápasů, k tomu několik přátelských a byli jsme na čtyřech turnajích. V létě jsme absolvovali týdenní soustředění v Lanškrouně. Protože se v osmé třídě nehraje o titul mistra ČR, bylo hlavním cílem postoupit po základní části, ve které bylo osm týmů, do nadstavbové skupiny o šesti týmech. To se nám podařilo a nechali jsme za sebou i silné týmy jako Šumperk nebo Přerov. V nadstavbové části nás čekaly výborné týmy jako Vítkovice, Třinec, Vsetín, Zlín nebo Frýdek – Místek. Spolu s mým asistentem Alešem Kubáněm, kterému patří velký dík za perfektní práci, jsme se snažili posunout kluky a holky v individuálních dovednostech. Aleš jako bývalý obránce a já jako bývalý útočník jsme se často věnovali těmto postům zvlášť. Věřím, že se hráči za sezónu výkonnostně posunuli, což je hlavní cíl v mládežnických kategoriích.

Co nebo kdo pro vás byl nejtěžším soupeřem?

Nejtěžším pro nás byl fakt, že jsme prakticky neměli všechny hráče ročníku 2009 pohromadě, protože pět kluků hrálo i za ročník 2008. Na druhou stranu si všichni zahráli dostatek zápasů.

Pracovali jste prakticky s hráči v pubertě, jaká pravidla jste si nastavili?

Většina hráčů mě svým přístupem mile překvapila. Až na pár incidentů, kdy jsem musel hodně zvýšit hlas. Kluci ale chápali, že pokud se chtějí zlepšovat a mít dobrý pocit z toho, co dělají, musí být jejich přístup k tréninkům a zápasům stoprocentní. A to jsme se jim snažili celou dobu vštípit. Samozřejmě, že s kluky cvičí hormony, takže člověk občas vidí, že si myslí, že už je to starý vůl, ale to tak bylo v každé generaci. (smál se) Chtěl bych spíš apelovat na některé nekritické rodiče, aby trenérovi věřili, že dělá to nejlepší, co může. Aby z kluků nedělali nové Jágry už ve 13 letech a nedělali za kluky práci navíc, kterou už by zvládli sami. Právě ta by je totiž posunula v životě dál.

Jaký okamžik v sezóně byste vyzdvihl?

V sezóně bych vyzdvihl dva okamžiky, jednak srpnové soustředění v Lanškrouně, kde jsme poctivě trénovali, poznávali se a stmelovali partu a také poslední zápas proti, v tomto ročníku nejlepšímu týmu, Vítkovicím, který jsme vyhráli.

Za pár měsíců začíná nová sezóna, co vám naznačila ta uplynulá?

Myslím, že ročník 2009 je kvalitní a v budoucnu se z něj můžou urodit výrazné individuality.

V týmu jste měli hned několik dívek, jak se práce s nimi lišila?

Všechny holky, jak Adélu (Zembolovou), Máju (Marianu Weissovou), tak Agátu (Rakovičovou), musím za chování, přístup a trpělivost, kterou někdy musely ukázat, moc pochválit. Někdy musí být člověk v přístupu k holkám trochu opatrnější, větší gentleman, ale jinak je to stejné jako s klukama. (smál se)

Na konci sezóny 2022/2023 vyrazilo několik hráčů osmé třídy na turnaj devítky do Havířova. Role trenérů jste se ujali s Alešem Kubáněm, jak se mladší hráči s turnajem srovnali?

Turnaj v Havířově na konci sezóny byl kvalitní, nechyběli soupeři ze zahraničí. Kluci z našeho ročníku poznali, jak je hokej s o rok staršími kluky rychlejší a tvrdší. Byla to pro ně výborná zkušenost. Navíc jsme turnaj vyhráli a pro všechny to byl zážitek.

Společně s hráči se posouváte do deváté třídy, jaká jsou očekávání od nadcházejícího ročníku?

V nadcházející sezóně bohužel nebudeme hrát extraligu devátých tříd, a tak musíme zajistit co nejvíc kvalitních turnajů a přátelských zápasů. A hlavně klást důraz na tréninky. A poslední věc, kterou klukům říkám „musí vás to bavit a zároveň musíte všechno dělat na 110 %“. Poděkování za celou sezónu patří asistentovi Aleši Kubáňovi a vedoucímu Radku Blahovi, ale i všem obětavým rodičům.