Před deseti lety jsme postoupili díky skvělé partě, říká Tomáš Houdek. Hokej hraje už jenom pro žízeň

Michal Jonáš
O L O M O U C - Po šesti letech se vrátil zpět do plecharény, aby si společně s bývalými kolegy užil oslavu deseti let od návratu do české nejvyšší soutěže. Obránce Tomáš Houdek v rozhovoru při zápase 52. kola s Litvínovem zavzpomínal na skvělou partu a prozradil i tajemství olomouckého úspěchu. Čemu se věnuje nyní?

S hokejem začal v třineckém klubu, který si prošel od mládežnických kategorií až do extraligového áčka. V ročníku 2004/05 se Tomáš Houdek poprvé přesunul do Olomouce, kde se rozvíjel vedle extraligového vítěze Milana Ministra nebo juniorského mistra světa Jaroslava Svobody.

Po dlouhých osmi letech strávených ve Zlíně, Kometě, Ústí nad Labem nebo Žilině vedla cesta šikovného obránce zpátky do Mory. „Vzpomínám na to hrozně rád. V Olomouci jsem po návratu strávil krásných šest let, město mi přirostlo k srdci. Zůstal jsem tady a je ze mě Olomoučák,“ začal spokojeně dnes již 43letý rodák z Třince.

Zkušený obránce hrál zásadní roli při postupu hanáckého klubu mezi extraligovou smetánku. Stal se jedním ze základních pilířů obrany, v červenobílém dresu byl spokojený, a tak se v historickém městě nadobro zabydlel. „Teď už je Olomouc můj domov, oženil jsem se zde, mám dítě. Hned jak jsem sem přijel, tak jsem se cítil dobře.“

Důvodů, proč na sklonku hokejové kariéry zůstal v srdci Hané, však bylo více. „Ano, byla tady extrémně dobrá parta, bylo to opravdu výjimečné. Myslím si, že i díky tomu jsme postoupili do extraligy,“ pochvalovala si bývalá devítka atmosféru v kabině.

"Houdini" do posledního zápasu v červenobílém dresu naskočil v play-off 2018. I dnes, po šesti letech, by však v řadách týmu našel své bývalé parťáky. „Pořád je tady Knoťas, Ondruš, Braňo a Škůra. Hala se taky nezměnila, i v šatně to vypadá pořád stejně,“ s radostí procházel útroby stadionu.

Nyní se už může spokojeně dívat na pokračování poctivé práce, kterou před deseti lety v barážových bojích odstartoval. V úvodní extraligové dekádě se jeho tým dostal hned šestkrát do čtvrtfinále, vyřazovací souboje si nezahrál jen v prvním ročníku. „Pro mě to úplně překvapení není, ale pro spoustu lidí asi jo, když Olomouc pasují jako favorita na sestup,“ pokrčil rameny.

„Vsází se tu na charakter hráčů a vyplácí se to. Ani jednu sezónu, kromě té první, nebyli v baráži, v pohodě si to uhráli,“ dodal s úsměvem.

Po zdravotních komplikacích z ročníku 2017/18 se sympatický vousáč šel rozehrát do Havířova. Jenomže tělo už řeklo dost, proto po pouhých dvanácti zápasech dal Tomáš Houdek své dlouhé kariéře definitivně sbohem.

Tomášovy brusle na hřebíku nicméně ještě neskončily. Ostřílený zadák nejprve vyzkoušel led v Uničově, nyní s týmem SK Prostějov 1913 oslavil titul v Krajské lize jižní Moravy a Zlína. „Hraji už jenom tak pro žízeň a jenom domácí zápasy,“ smál se.

„Zdravotně to úplně nedávám, že bych hrál častěji. Tohle je pro mě jako odreagování. Po tréninku nebo zápase si zajdeme s klukama na pivo, jinak už se věnuji něčemu jinému. Hokej mám rád pořád, ta kabina a sranda, rád se k tomu vracím,“ zakončil třinecký rodák své vzpomínání na roky v Olomouci.