Už jsem to potřeboval, řekl Jakub Sedláček ke své první vychytané výhře v aktuální sezoně

Foto: Jakub Šustr

Jaká je to úleva vychytat v sezoně první vítězství?

Teď je to směšné, ale jinak je to k pláči. Venku hrajeme špatně a jsem rád, že jsem si mohl zachytat také doma.

V utkání jste jako první inkasoval, jak na to tým zareagoval z vašeho pohledu?

My v těch zápasech máme pasáže, kdy nehrajeme dobře. Tím inkasovaným gólem se završilo to, že jsme hráli špatně. Dá se to říct o celé první třetině, uděláme chybu, třeba i individuální, a tím nás to srazí. Musíme se toho vyvarovat, abychom měli z venku více bodů.

Stál před vámi jiný tým, než jste doposud zažíval?

Když jsem byl předtím v brance, tak jsme nedávali moc gólů. Proti Rytířům to tam spadlo hned čtyřikrát a za to jsem rád. Šel vidět ten rozdíl mezi domácím a venkovním utkáním. Nevím, čím to je, kdybychom to věděli, tak to hned změníme. Stále nám to venku nejde, už to musíme nějak změnit.

Jak se připravuje na Radka Smoleňáka?

My to víme, že je takový, jaký je a spíš si myslím, že musíme dát důraz na hru v před brankovém prostoru. Z té jeho hry si musíme vzít příklad, já s Machy potřebujeme větší pomoct. Když jsem seděl na střídačce, celé jsem to pozoroval. Nehrajeme tam úplně nejlépe, to se musí zlepšit.

Na videu se zkoumal potenciální faul a vy jste tam vystartoval i směrem k rozhodčím, co se stalo?

Byl jsem seknut dvakrát do rukou Smoleňákem a správně by za to měly být dvě minuty. Sudí to nepískli, ale ještě tři roky zpátky to bylo klasifikováno za dvě minuty. Rozhodčí řekne že to ví, ale nepískne to a bylo to už poněkolikáté v tom zápase, a tak jsem se ozval a Smoleňákovi jsem to vrátil, oba jsme se tomu pak zasmáli.

Chytalo se v brance lépe po vyrovnání Kohouta v oslabení?

To je pravda, hned chytá lépe, ale stále měli šance a to po celý zápas. Bylo to tedy stále stejné, ačkoliv dvoubrankové vedení už bylo znát na tom týmu, že je více v pohodě.

Děkovačku jste si jistě užil…

Těšil jsem se na to, už jsem to potřeboval.

Před zraněním Machovského jste chytal jen dvakrát, tak jak těžké je se do toho zase dostat?

Je to nepříjemné, nabízely se tam zápasy, kde jsem mohl nastoupit, ale trenéři to viděli jinak. Mně nezbylo nic jiného, než to respektovat a pracovat stále na sobě. Vím, jak mám pracovat a jak se chovat v takové situaci, když jsem gólman číslo dva.

Tohle byl pro vás třetí zápas v řadě, je to úplně jiné, než když tu zápasovou porci dostáváte rozkouskovaně?

Je to velký rozdíl, je to jako kdybyste byli měsíc nemocní a po nemoci jste absolvovali první den v práci. Všechno se vám tam nakupí a nemáte z toho dobrý pocit, no a tak je to i na tom ledě. Je to těžké a snažil jsem se s tím popasovat, jak nejlépe umím. Ještě je to zesílené o to, když nastoupíte do nějakého těžšího utkání.

Jak probíhají hovory s trenéry, trenérem gólmanů o vašem nasazení? Většinou chytáš jen venku.

Celou kariéru je to stejně, jednou jsi v bráně, podruhé tam jde druhý gólman. Není moc co řešit, jen spíš po zápase se díváme na videa, rozebíráme situace z utkání.

Jak se řeší nasazení vás a Machovského? Jak probíhá mezi vámi komunikace?

Oba už máme nějaký věk a oba jsme byli spolu ve dvojici ve Spartě Praha. Když Machy přišel, tak jsem mu jako první volal, tudíž mezi námi neprobíhá žádný konkurenční boj. Už máme něco odchytáno a jelikož nejsme nejmladší, bereme ten hokej jinak, než mladí hráči. Z naší spolupráce těží celý tým a je to tak dobré, než mít tady nějaké dva kohouty, co se budou prát a přetahovat o tu pozici jedničky.

Jak jste reagoval na příchod Machovského?

Já byl iniciátor toho příchodu, jelikož jsem věděl že je volný. První kontakt proběhl ode mě, protože jsem věděl, že v Olomouci musí být dva gólmani. Nemám s aktuální situací ani s ním žádný problém. Na NHL už to asi nevypadá (smích), navzájem se podpoříme.

Řešíte mezi sebou i vaše statistiky?

Každý hráč ví, jak na tom je, co je špatně. Ty mé statistiky jsou zapříčiněné venkovními zápasy, které se nám jako týmu prostě nepovedly. Může to být lepší, ale má to na to ten vliv.